S blížícím se výročím založení Československa položil deník FORUM 24 známým osobnostem tyto dvě otázky: Vzbuzuje ve vás stoleté výročí založení Československa pocit hrdosti? Jak vidíte budoucnost českého státu v příštích dvaceti letech? Své odpovědi přidal také filozof Jan Sokol.

V souvislosti s první otázkou hovoří Sokol nikoli o hrdosti, ale o úctě. „To jistě ne – já jsem se přece o Československo nijak nezasloužil a přišel jsem k hotovému. S velkou úctou si připomínám skutečné hrdinství Masarykovo a jsem vděčný všem, kdo nám tento stát připravili a odkázali. Ale když se ptáte na pocit, je to přede vším pocit odpovědnosti za to, co s ním uděláme my. Česká republika má ještě dost co dohánět, a přitom kolem vidíme tolik ustrašeného sobectví a zápecnictví,“ říká Sokol.

Známý filozof zdůrazňuje, že odhadovat budoucnost je velmi složité. „Jelikož nemám křišťálovou kouli, budoucnost ovšem nevidím, natož na dvacet let dopředu. Nevidím šance, které snad přijdou, a vidím sice různá ohrožení, nevím ale, která nás skutečně postihnou.“

Sokol je však přesvědčen o tom, že přes veškeré dnešní problémy existuje pro Českou republiku naděje na pozitivní vývoj. „Jen dvě věci mohu snad vidět už dnes. Předně prostou skutečnost, že budoucnost závisí také na nás, na tom, co uděláme a co necháme plavat. A za druhé mám před očima naději, kterou měl už Masaryk a Havel, totiž že republika obstojí jako slušný, to jest svobodný a svobodymilovný právní stát, pevná součást Evropské unie. Tu měl Masaryk před očima, když psal „Novou Evropu“, ale nedovedl si představit, že by se tak rychle mohla stát skutečností. Možná dnes potřebuje různé korektury, ale hlavně potřebuje oddané a statečné Evropany, a to i v našich  zemích,“ uvedl filozof.