Omezení svobody a ochromená ekonomika. V tom žijeme již tři týdny a vláda chce tento stav prodloužit. Krizový štáb dnes doporučil dalších 30 dní nouzového stavu. Situace je alarmující jak z hlediska fungování ekonomiky, tak z hlediska občanských práv.
Dosud je v Česku 0,03 procenta obyvatel nakažených koronavirem a pro 99,97% obyvatel platí omezení základních práv a svobod garantovaných Ústavou. Je to opravdu nutné? Po staletí lidé hledají rovnováhu mezi svobodou a omezeními, která mají zajistit bezpečný život. Kolik omezení osobních svobod jsme ochotni přijmout a jde to i jinak než v Česku?
Česko vsadilo při řešení koronavirové krize na velmi restriktivní opatření. Jak postupuje například Švédsko v boji s koronavirem? Základní školy jsou otevřené, restaurace také, domovy seniorů jsou v izolaci a bez návštěv. Lidé nad 70 let by neměli opouštět své domovy. „Musíme dělat vše pro to, aby se lidé v centrech pro seniory nenakazili,“ cituje německý Südwestpresse Lenu Hallengrenovou, švédskou ministryni sociálních věcí.
Tato krize bude mít také velký ekonomický rozměr a poroste nezaměstnanost. Rakouský deník Kurier dnes přinesl zprávu, že nezaměstnanost v Rakousku stoupla během koronakrize o 200 tisíc lidí a teď je přes půl milionu lidí bez práce. Je to nejvyšší nezaměstnanost v historii Rakouska a jedná se o nárůst o 52 %. To je pro Rakousko, které má méně obyvatel než Česko, obrovské číslo.
Dnešní pohled do tisku je zdrcující. Před pár týdny by nikoho nenapadlo dát na titulní stranu zprávu, že zemřel muž ve věku 95 let. I když není krize, každý den v České republice umírá průměrně 308 lidí. Když tedy za den zemřou tři lidé na koronavirus, je to necelé jedno procento z počtu lidí, kteří tu umírají denně. Nebylo lepší se vydat švédskou cestou?
Minulou sobotu se můj syn vracel z Německa. Na hranicích při výjezdu ho nikdo nekontroloval. Na české straně bylo podle jeho slov asi sedm lidí v uniformách a byli hodně nepříjemní. Vzpomněl jsem si na doby komunismu, kdy chování pohraničníků a celníků bylo neurvalé a hulvátské. Jestli si chceme udržet demokracii a nechceme dopadnout jako Maďaři, musíme si položit otázku, kolik práv a svobod ještě jsme ochotni si nechat vzít. Musíme si dát pozor, abychom se neprobudili do diktatury. Naše děti si zaslouží demokracii a otevřené hranice.
Autor je podnikatel působící v Česku a v Německu.
