Čeští politici a tajné služby neustále opakují, že v souvislosti s vyhrocenou situací kolem uprchlické krize nám nehrozí ze strany islamistů teroristický útok. Alespoň o možnosti podobné akce nemají relevantní informace. Ovšem jiné zdroje poukazují na to, že v Česku žije několik desítek islámských radikálů a arabské zločinecké struktury zásobují penězi z naší republiky i některé teroristické organizace.
Prezident Miloš Zeman v červnu poměrně překvapivě v televizi Prima oznámil: „Verbování pro Islámský stát už podle některých zpráv probíhá, zatím ve velmi omezeném rozsahu, jedná se o jednotky případů, z nichž některé již odjely do Sýrie.“ Premiér Bohuslav Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec pak popřeli, že by v Česku docházelo k nějakému verbování. Podle důvěrných informací z tajných služeb si ale Zeman svá slova nevymyslel, pouze (jak je u něj bohužel obvyklé) si je „upravil“.
[ctete]27337[/ctete]
Jak česká rozvědka, tak kontrarozvědka totiž mají informace, že několik Čechů odjelo přes Turecko bojovat za Islámský stát. Podle jiných zdrojů se dokonce už vrátili domů. Zda ale byli v Sýrii, či Iráku, není jasné. Tito muži by měli být pod kontrolou agentů tajných služeb.
Pod jakou kontrolou je ale několik desítek islámských radikálů, kteří žijí trvale na našem území, je otázkou. Jedná se především o lidi z arabského světa, ale také z Pákistánu a dalších zemí. Některé jejich aktivity, podobně jako jinde v Evropě a ve světě, financuje přes různé nadace a spolky Saúdská Arábie. Ta mimochodem před několika dny oficiálně protestovala na diplomatické úrovni proti tomu, že v Česku vyšlo další vydání knihy Salmana Rushdieho Satanské verše.
Je znepokojivé, že Česko se nijak ostře proti saúdskoarabským aktivitám neohrazuje. Tato arabská monarchie je přitom letitým sponzorem nejradikálnějších islamistů po celém světě. Není to žádným tajemstvím. Dalšími sponzory jsou v tomto směru Katar či Spojené arabské emiráty.
Miroslav Nožina, odborný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, pak již dvacet let (zdá se, že marně) poukazuje ve svých knihách a textech na mimořádně problematické propojení arabského zločineckého světa, který působí v České republice, s různými teroristickými organizacemi. Z prodeje drog, praní špinavých peněz či krádeží aut odcházely dlouhá léta peníze do některých zemí, kde jsou z nich financováni také extremisté a teroristé. Je v tom i jedno aktuální varování: Někteří Arabové, kteří u nás požádali kdysi o azyl, pak policie přistihla při páchání trestné činnosti. Podsvětí se dokonce zaměřovalo na „lovení“ imigrantů přímo v českých utečeneckých táborech.
Konkrétně se měla ze zločinu na českém území financovat podpora zakázané alžírské strany Fronta islámské spásy, která se po svém vzniku snažila vybudovat v Alžírsku teokratický stát, jenž by se řídil islámským právem šaría. Dále šlo o významnou alžírskou teroristickou organizaci Ozbrojená islámská skupina (GIA), která má na svědomí desítky tisíc životů. Pak mělo jít o podporu palestinského hnutí Hamás a libanonského Hizballáhu.
[ctete]27298[/ctete]
Dnes se někteří islamisté a radikální muslimské skupiny přiživují na pašování lidí do Evropy, což je miliardový byznys, z kterého část peněz také končí v kapsách a na kontech extremistů.
Vážným problémem pro Českou republiku je, že nejrůznější islámské extremistické organizace pracují v naší blízkosti. V Německu je odhadem 8000 salafistů, tedy nejradikálnějších vyznavačů ortodoxního islámu, mnozí z nich mají německé pasy a mohou se volně pohybovat po Evropě. V Belgii nadále působí silná skupina Sahria4Belgium, která odsuzuje demokracii, homosexuály by popravovala a vyzývá k přeměně této země na muslimský stát. Těžko si představit, že by podobné organizace neměly snahu expandovat či vysílat své emisary i do jiných evropských zemí.
Hlavní otázkou tedy není to, zda České republice hrozí od islamistů teroristický útok. Ten může hrozit kdekoli a kdykoli. Problémem je, zda mají naše orgány pod kontrolou různé radikální muslimské jednotlivce, protože na větší organizované skupiny to u nás ještě pořád nevypadá. Zkušenosti ze západní Evropy totiž hovoří o tom, že činnost těchto radikálů se opakovaně podceňuje, což nakonec vede k oslabování a rozkladu demokracie i naší civilizace.