Zřejmě už od jara bude jednodušší dovážet do celé EU potraviny z geneticky modifikovaných plodin. Ale začněme od začátku.
Evropský parlament schválil okamžité zrušení většiny omezení obchodování i investování mezi Evropskou unií a Kanadou. Finální verze smlouvy byla se všemi členskými státy EU předem dohodnuta, takže nyní už zbývá jen formální souhlas jednotlivých národních parlamentů. Je to vítězství svobodného obchodování. Smlouva měla v europarlamentu širokou podporu. Hlasovalo pro ni 408 europoslanců z 695 přítomných, tedy 59 procent. Za naši vlast byli přítomni úplně všichni. Proti přitom byli jen všichni tři čeští komunisté a na rozdíl od většiny evropských socialistů také všichni čtyři čeští socialisté. Vzácná shoda europoslanců z ANO, KDU‑ČSL, TOP 09 a STAN, ODS i Svobodných.
Předseda Svobodných Petr Mach ke smlouvě uvedl: „Občas udělá Evropský parlament i něco dobrého – např. když tento týden schválil dohodu o volném obchodu s Kanadou. Hlasoval jsem pro. Smlouva nikomu nediktuje, jaké má mít zákony, jaké má mít daně, jaké regulace. Jen odstraňuje cla ve vzájemném obchodě.“
Předseda českých europoslanců v lidoveckém klubu Luděk Niedermayer (za TOP 09) poznamenal: „Usnadnění obchodu s Kanadou by podle odhadů mělo přinést víc než 20 procent nárůstu českého vývozu do Kanady. Odstranění téměř všech dovozních cel znamená pro naše firmy úsporu kolem 103 milionů korun.“
Dita Charanzová (ANO) ocenila, že dohoda umožňuje vzájemné uznávání kvalifikací a snadnější vysílání pracovníků.
Podle Jana Zahradila (ODS) dohoda okamžitě „vygumuje“ 99 procent všech celních bariér.
Zbavíme se většiny vzájemných cel i průmyslových poplatků. Zjednoduší se však i vzájemný pohyb pracovníků, mimo jiné díky vzájemnému uznávání kvalifikací. Podle odborných odhadů by se tak mohla obchodní výměna zvýšit až o 12 miliard eur ročně, tedy o zhruba 300 miliard korun (v přepočtu).
To je ale teprve začátek. Jedná se totiž o jakýsi zkušební projekt pro mnohem větší dohodu se Spojenými státy. Její schvalování se však neúměrně protahuje, zejména kvůli Francii, takže je pravděpodobné, že si ji stihne rychleji domluvit Spojené království, které z EU odchází. Lze dokonce předvídat, že se řada amerických firem zaregistruje v Kanadě, právě proto, aby už s námi mohly prakticky bez omezení obchodovat.
Proti oběma dohodám přitom probíhaly v uplynulých měsících v různých státech EU protesty, jichž se zúčastnily desítky tisíc lidí (levicových přívrženců, odborářů a dalších). Největší strach mají z toho, že se na svobodném trhu neudrží někteří nekonkurenceschopní evropští zemědělci, kteří dosud přežívali jen díky ochraně ze strany svých států i EU.
Často zmiňovanou obavou pak bylo také zmírnění podmínek pro dovoz geneticky upravených plodin. Údajně tím budou poškozeni evropští spotřebitelé. Ve volební kalkulačce pro „eurovolby“ v roce 2014 se vyslovily všechny ve volbách úspěšné české strany s výjimkou ODS (tedy ČSSD, ANO, TOP 09 a STAN, KDU‑ČSL, KSČM i Svobodní) proti jejich svobodnému pěstování v celé EU. Svobodní sice podpořili myšlenku případné regulace výhradně na národní úrovni, jenže to by v důsledku pěstování těchto plodin příliš nepomohlo, a to dokonce ani v případě, že by s deregulací jinak souhlasily orgány EU.
Poškozují tedy GMO spotřebitele? Opak je pravdou. Orgány EU před časem rozhodly, že některá zvířata a rostliny budou považovat za geneticky upravené. Ve skutečnosti jsou však dědičně upravené téměř všechny zemědělské plodiny i hospodářská zvířata. Nejčastější metodou genetické modifikace pak v minulosti bylo šlechtění. Je to ale metoda velmi nepřesná. Jak známo, při křížení brambory a rajčete vám podle zákona schválnosti vznikne nad zemí brambora a pod zemí rajče. Myslíte, že takové genetické úpravy plné náhod považuje Evropská unie za modifikace, které je nutné po právní stránce ošetřit? Kdepak. Za genetické modifikace považuje pouze precizními moderními metodami prováděné úpravy.
Proč? Rizika? Asi ne. Třeba ve Spojených státech, které jsou známy tím, že můžete s úspěšným výsledkem zažalovat kdejaký firemní produkt, se tyto plodiny již řadu let úspěšně šíří.
Tak proč tedy výrazné omezení v EU? Důvodem je samozřejmě lobby evropských zemědělců nebo přinejmenším snaha evropských politiků zalíbit se jim. Zemědělství dlouhodobě ovládá značnou část společného evropského rozpočtu. Evropa má dlouhou tradici různých cel např. na cukrovou třtinu (aby byla konkurenceschopná evropská cukrová řepa), dotací pro krávy, výkupů „přebytečných“ zemědělských produktů, upřednostňování řepky do benzinu a nafty před potravinami a právě také výrazného omezování dovozu i pěstování dědičně upravených plodin.
Vedeme tak dlouhodobou zemědělskou válku s Čínskou lidovou republikou, Spojenými státy, Kanadou, Indií i třeba agrárními státy subsaharské Afriky. Poškozujeme tím nejen tamní zemědělce (v případě rozvojových států mnohdy velmi chudé), nýbrž také jejich evropské zákazníky, tedy nás samotné. Proto je schválená dohoda s Kanadou prvním krokem správným směrem. Je překvapivé, že byla schválena tak velkou většinou europoslanců.
