„Když byla oznámena Hitlerova smrt, bydlela jsem v jeho soukromém bytě v Mnichově.“ Kdo to řekl? Nebyla to žádná prominentní nacistka, ale americká umělecká fotografka Lee Millerová (1907–1977). Žena, která byla na počátku třicátých let v Paříži modelem surrealistického umělce Mana Raye.
Millerová byla jednou z mála válečných fotografek, které působily za druhé světové války ve spojeneckých jednotkách. A jako „model“ se objevila na fotografii, kde se koupe ve vaně v koupelně Hitlerova soukromého mnichovského bytu.
Po smrti Millerové v roce 1977 objevil její syn Antony Penrose v podkroví jejich domu vzácné památky na svou matku. Popisuje to ve své knize „Lee Miller’s War: Beyond D-Day“. Píše o tom, jak nalezl „mapy stále ještě potřísněné alsaským bahnem“, poznámky načmárané na kousky papíru.
Její fotografie a zprávy byly publikovány ve Vogue v letech 1944 až 1945 a v jejích článcích se objevovala působivá líčení válečných hrůz. Millerová však po válce jen málokdy hovořila o svých zážitcích. Penrose popisuje, že je trávila „v utrpení z deprese a konzumací alkoholu“. Zřejmě se jednalo o stav, kterému se dnes říká posttraumatická porucha.
Jak slavná fotografie vznikla? Jejím autorem je fotograf časopisu Life David E. Sherman (+ 1997), který se stal jakýmsi mentorem Millerové a vytvořili spolu jedinečný pár. S vojáky 45. divize objevili v dubnu 1945 Hitlerův mnichovský byt, kde Sherman vytvořil onu ikonickou fotografii.
Americká vojska vstoupila do Mnichova 30. dubna 1945, v ten samý den, kdy Hitler spáchal sebevraždu v Berlíně. Krátce před tím osvobodily spojenecké síly koncentrační tábor Dachau. Mnichov, bombardovaný po mnoho dní, byl velmi poničeným městem.
Armáda byla umístěna v budově radnice, která byla přeměněna na kasárna. Novináři nebyli zodpovědní za vojenskou službu, a proto se rozhodli hledat bydlení ve městě. Oba fotografové toužili po nějakém místě, kde by si mohli odpočinout. Sherman vzpomínal o několik let později, že potkali na ulici starého muže, dali mu cigarety a požádali ho, aby jim ukázal Mnichov. Když dorazili k domu číslo 16 na Prinzeregentenplatz, starý muž novinářům řekl, že v tomto domě je Hitlerův byt. Pár tam hned spěchal a usadil se tam. Toho dne, 30. dubna 1945, byla pořízena fotografie, jak se Lee koupe v Hitlerově vaně. Lee se uvolnila a zdlouhavě se koupala v Hitlerově vaně, zatímco rozzlobený poručík 45. divize, sám s mýdlem v ruce, tloukl zvenčí na zamčené dveře.
Z fotografie je patrné, že byla stylizovaná. Před vanou jsou vojenské boty, na kterých je ještě bláto z Dachau. Napravo je vidět soška nahé ženy a nalevo fotografie Vůdce.
Z bytu ještě existuje řada dalších fotografií, protože Lee jedla u Hitlerova stolu a sedávala na jeho židlích a pohovkách. Tato fotografie je ale nejznámější.
Nábytek zůstal na místě a stejně tak i část majetku. Byly tam i plátěné ubrousky s vyšívanými iniciálami A. H.
Hitler žil v tomto bytě od roku 1929 do roku 1933 a ponechal si ho i jako říšský kancléř a pobýval tam, když byl v Mnichově. V bytě bylo devět pokojů, čtyři kancelářské místnosti a dvě koupelny. Návrh interiéru provedla slavná umělkyně Třetí říše Gerda Troostová. (Zemřela téměř stoletá v roce 2003).
Byt je spojen s osudem Hitlerovy milenky Angely „Geli“ Raubalové, která zde měla svou místnost a žila tu od roku 1929. Geli byla dcerou Hitlerovy nevlastní sestry, tedy jeho neteří. Dívka spáchala v roce 1931 za nejasných okolností sebevraždu. Spekuluje se o tom, že se dozvěděla o Hitlerově náklonnosti k Evě Braunové. Po její smrti byl její pokoj uzamčen a na výročí její smrti se tam Hitler zamykal a trávil tam nějaký čas.
Když se vrátíme k americké fotografce, která pobývala v tom samém bytě, je pozoruhodné, že její syn nevěděl nic o tom, čím matka prošla. Válka byla tabu. Její fotografie byly prý zničené a nic důležitého nemá, vysvětlila chlapci. Všude v bytě visely jen obrazy od Picassa nebo Miróa a jen dvě její fotografie. Na jedné byla mrtvá kráva, což hocha děsilo. Vztah k matce komplikovala její závislost na alkoholu, deprese a hysterické chování. Proto bylo velké překvapení, když jeho žena po smrti Lee Millerové v roce 1977 uklízela půdu a objevila krabice, kde bylo 60 000 negativů. Kromě toho rukopisy, dopisy, vojenské pokyny, účty, vše dobře uspořádané, Dodnes není všechno úplně archivováno. Její syn se věnuje zachování a zpřístupnění tohoto cenného dědictví.
Budova na Prinzeregentenplatz 16 dodnes stojí. Sídlí v ní finanční úřad a v Hitlerově bývalém bytě ve druhém patře, který není přístupný veřejnosti, úřaduje vedení místní mnichovské policie.
(Zdroj: morgenpost.de, russian7.ru)
