Bilance po prvním kole senátních voleb není pro sociální demokracii moc příznivá. Na druhou stranu se to dalo očekávat. Senátorský klub ČSSD má doposud 13 členů. Mandát letos vyprší deseti z nich. Kandidáti ucházející se o post senátora pod sociálnědemokratickou značkou, kteří postoupili do druhého kola, jsou však jen tři: Milan Štěch, Michal Šmarda a Radek Sušil. Jaké jsou jejich šance, že budou do horní komory parlamentu zvoleni, a co jejich případný úspěch či neúspěch znamená pro Českou stranu sociálně demokratickou?
Největší šanci získat, respektive obhájit senátorský post z uvedené trojice má současný místopředseda senátu a jeho bývalý předseda Milan Štěch ve volebním obvodě Pelhřimov. Ten je ostatně jediným senátním kandidátem za ČSSD, který do druhého kola postoupil z prvního místa. Ani on však ještě nemá úplně vyhráno.
V prvním kole získal Štěch 31,22 procenta hlasů. Druhý v pořadí, radní v Jindřichově Hradci Jaroslav Chalupský kandidující za Svobodné, obdržel 23,54 procenta hlasů. V roce 2014 získal Štěch v senátních volbách v prvním kole 36,29 procenta a v druhém pak 61,7 procenta hlasů. A před 12 lety, kdy senátorské křeslo obhajoval, obdržel v prvním kole dokonce 43,12 procenta hlasů a 60,26 procenta ve druhém. V roce 2002 získal Štěch v senátních volbách 37,1 procenta v prvním a 60,16 procenta ve druhém kole. Před 24 lety, kdy do senátu kandidoval poprvé, obdržel 25,11 procenta hlasů v prvním kole a 52,41 procenta ve druhém.
Podpora Milana Štěcha je tedy poměrně stabilní, byť je v ní patrná jistá klesající tendence. Na druhou stranu se dá předpokládat, že ve druhém kole ke Štěchovi přejdou někteří voliči exministra kultury za ČSSD Vítězslava Jandáka, který letos kandidoval za hnutí ANO a v prvním kole získal 12,09 procenta hlasů. A posílit by ho mohli také voliči bývalého starosty Jindřichova Hradce a donedávna člena sociální demokracie Stanislava Mrvky, který v letošních volbách kandidoval za Zimolovu Změnu 2020 a v prvním kole obdržel 19,02 procenta hlasů.
Symbolický význam Štěchova vítězství
Pokud by se ovšem stalo, že někdejší předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch nebude do horní komory zvolen, byl by to zlomový moment nejen pro něj samotného, nýbrž i pro volební obvod Pelhřimov, který od vzniku senátu v roce 1996 neměl za senátora nikoho jiného, a stejně tak pro sociální demokracii, která by tím utrpěla velkou a skutečně velmi symbolickou porážku.
V tomto nejčernějším scénáři by tak strana letos nemusela získat ani jediný senátorský mandát. To se ale pravděpodobně nestane, protože Štěchův neúspěch by byl přece jen překvapením. O to větší šok by to však byl pro sociální demokraty, poněvadž všichni tak nějak počítají s tím, že Milan Štěch bude letos zvolen popáté v řadě, a pokládají to bezmála za něco samozřejmého.
Velmi důležité bude také to, zda uspěje místopředseda ČSSD Michal Šmarda ve Žďáru nad Sázavou, kandidující s podporou Zelených a hnutí Budoucnost. Starosta Nového Města na Moravě v prvním kole dosáhl na 25,28 procenta hlasů. Jeho soupeř kandidující za křesťanské demokraty Josef Klement získal 31,01 procenta. Šmardovy šance jsou zde ovšem spíše menší. V minulých senátních volbách v tomto obvodě získal František Bradáč za KDU-ČSL v prvním kole 20,7 procenta hlasů a v druhém 53,22 procenta, přičemž jeho protikandidátka za sociální demokracii Dagmar Zvěřinová obdržela v prvním kole sice 27,74 procenta, ale v druhém jen 46,77 procenta hlasů.
Na druhé straně v roce 2008 to byla právě Zvěřinová, kdo v senátních volbách zvítězil. V prvním kole obdržela 33,98 procenta a v druhém 59,31 procenta hlasů (její protikandidát za SNK ED Josef Novotný získal 23,12 procenta a následně 40,68 procenta). Novotný byl ovšem pro změnu zvolen o šest let dříve, kdy proti němu v druhém kole stanul Jan Dřínek za Nezávislé kandidáty. Zajímavý souboj se zde odehrál již v roce 1996, kdy do druhého kola postoupil Jiří Šenkýř za KDU-ČSL se ziskem 23,2 procenta hlasů a Miroslava Němcová za ODS s 30,78 procenta. Nakonec však v druhém kole Šenkýř (57,61 procenta) Němcovou (42,39 procenta) porazil.
Šmardova vstupenka do vysoké politiky
Kdyby se Michal Šmarda senátorem stal, bylo by to pro něj velmi významné a posílilo by to i jeho vnitrostranickou pozici. Kromě toho by to také bylo velkým zadostiučiněním pro Šmardu poté, co šéf sociální demokracie Jan Hamáček loni v létě prosadil jeho nominaci na post ministra kultury, prezident Miloš Zeman ho však odmítl jmenovat. Místopředseda ČSSD se nakonec své nominace do čela resortu kultury vzdal i po kritice, která na jeho adresu zazněla od předsedy vlády Andreje Babiše.
Už tehdy starosta Nového Města na Moravě hovořil o své kandidatuře do senátu: „V jedné věci souhlasím s Milošem Zemanem. Mám skutečně velký handicap, když chci jít do rovnocenného vztahu s panem premiérem nebo ostatními členy vlády. Ten velký handicap je, že na centrální politiku nemám přímý mandát od voličů. O ten mandát si řeknu, řeknu si o něj při nejbližší možné příležitosti. Nejbližší možná příležitost budou senátní volby na Žďársku příští rok,“ vyjádřil se již v srpnu 2019 Michal Šmarda.
Pokud se místopředsedovi sociální demokracie tento handicap o víkendu překonat nepodaří, bude to pro jeho další celostátní politickou kariéru minimálně na nějakou dobu docela významná překážka. A stejně tak mu to zkomplikuje jeho případné další ambice ve vedení sociálnědemokratické partaje.
Ve volebním obvodě Karviná pak do druhého kola senátních voleb postoupil dosavadní senátor za ČSSD Radek Sušil se 14,88 procenta hlasů. Jeho soupeř starosta Stonavy Ondřej Feber za hnutí ANO získal 26,12 procenta. Přesto zde ale Sušil, který v tomto obvodě vyhrál už v letech 2014 i 2008 (tehdy byl dokonce zvolen již v prvním kole), má ještě docela slušnou šanci na vítězství.
I kdyby se sociálním demokratům povedlo uvedené tři senátorské mandáty získat, žádná velká sláva by to vzhledem k celkovému snížení počtu křesel držených ČSSD v senátu nebyla. Zároveň Štěchovo udržení si senátorského postu je velmi prestižní záležitostí a také úspěch Michala Šmardy by měl pro stranu dost velký význam.
Zvlášť pokud má starosta Nového Města na Moravě politické ambice na celostátní úrovni, případně i nějaké další ve vedení ČSSD, je pro něj vstupenka do horní komory parlamentu více než důležitá. Kdoví, třeba Šmarda jednoho dne projeví vůli ucházet se i o post předsedy sociálnědemokratické strany. Může se to stát. V každém případě sociální demokracie v druhém kole letošních senátních voleb hraje o hodně.