Bezmála tisícovka syrských uprchlíků se v Německu zúčastnila unikátního a zatím jediného průzkumu tohoto druhu. Zjistěte, čeho se bojí, proč utíkají, jestli chtějí zůstat v Evropě, za jakých okolností by se vrátili zpět do své země i co by se podle nich mělo udělat, aby se uprchlická vlna zastavila. Klíčové výsledky dotazníku byly představeny v šesti bodech:
Syřané prchají před Asadem, nikoli před Islámským státem
Tak trochu v rozporu s tím, co si lze přečíst v médiích, není to ani tak dobře medializovaná brutalita Islámského státu jako zákeřnější a mnohem rozmáchlejší brutalita Asadova režimu, před čím Syřané utíkají.
Zhruba 70 % Syřanů utíká před násilím A sadova režimu a jeho spojenců
Téměř všichni se báli vězení nebo únosu
Mnohé ozbrojené skupiny v Sýrii se podle uprchlíků podílejí na zadržování a únosech, ale žádná do té míry jako Assadova vláda, tak jak údajně dokazují tisíce fotek mučení, které unikly ze státního vězení a nyní kolují mezi civilisty.
86 % syrských uprchlíků říká, že únos či uvěznění obecně pro ně byla v Sýrii největší hrozba, přičemž 77 % z nich se nejvíc bálo A sadova režimu.
Drtivá většina chce zpátky domů
Mohlo by se sice zdát, že lidé, kteří podnikli strastiplnou balkánskou cestu, riskantně se plavili přes moře a pak se trmáceli od hranic k hranicím, budou chtít v západním světě již zůstat. Překvapivě, opak je pravdou. Naprostá většina Syřanů se po zklidnění situace chce vrátit zpět do země, kterou milují a znají.
Podle průzkumu jen 8 % z nich chce zůstat v Evropě natrvalo.
V Sýrii není místo pro ně i diktátora
Zatímco Rusové a jiní žádají další země, aby se spojily s Assadem v boji proti IS, je důležité poznamenat, že většina syrských uprchlíků se nevrátí, dokud tento diktátor zůstane u moci.
52 % dotazovaných říká, že se vrátí domů, až když Asad složí zbraně
Mnohem více než poskytování pomoci je podle uprchlíků důležité zastavení shazování barelových bomb
Většina uprchlíků říká, že se bojí barelových bomb, které vládní helikoptéry shazují z výšky na civilní čtvrtě. Tato improvizovaná výbušná zařízení vyrobená z velkých kovových barelů naplněných výbušninami, šrapnely, ropou nebo jinými chemikáliemi jsou kvůli vysokému obsahu výbušnin, nízké přesnosti a využívání v hustě zalidněných oblastech nesmírně nebezpečná. Barelové bomby jsou považovány za teroristický nástroj a z hlediska mezinárodního práva za nelegální. V Sýrii jsou zabijákem číslo jedna. Od roku 2014, kdy OSN schválila rezoluci požadující ukončení porušování lidských práv a ukončení útoků barelovými bombami, zabily tyto výbušniny více než 2000 dětí. Ačkoliv Bašár Asad kategoricky odmítá, že by barelové bomby byly kdy používány jeho vojenskými silami, zcela běžně se jejich cíly stávají nemocnice, školy a domovy civilních obyvatel.
73 % dotázaných říká, že ze všech možných útoků se nejvíce báli barelových bomb.
Příčinou dnešní situace je Asadova vojenská odpověď na mírové protesty
Většina syrských uprchlíků obviňuje ze současné situace stávajícího syrského prezidenta a jako začátek všech konfliktů uvádějí jeho rozhodnutí použít vojenské síly proti mírovým protestům za svobodu a důstojnost v roce 2011.
79 % dotázaných říká, že právě vojenská odpověď na mírové protesty je tím, co v konečném důsledku vedlo až k dnešní tragické situaci
Co by se tedy mělo podle Syřanů žijících v Německu udělat, aby se celková situace zklidnila?
Chce-li Evropa snížit počty syrských uprchlíků, kterých je podle nejnovějších dat 50 % ze všech běženců, musí vytvořit podmínky, aby se mohli Syřané vrátit. To znamená: okamžité zastavení útoků pomocí barelových bomb, zřízení bezletových zón a bezpečných oblastí a nakonec svržení diktátora a nastolení mírového přerodu v zemi. Pokud se totiž nezabrání dalšímu násilí z rukou Asadova režimu, vlna uprchlíků bude sílit. Aby se vyřešila migrační krize, musí se nejdříve zastavit krize syrská. Než se tak stane, měla by Evropa otevřít dveře těm, kteří už byli nuceni své domovy opustit.
Průzkumu se v období od 24. září do 2. října zúčastnilo 889 Syřanů žijících v Německu. Dotazování proběhlo nejen ve 12 centrech pro uprchlíky po celé zemi, ale také mezi uprchlíky na registračních místech v Berlíně, Hannoveru, Brémách a jinde. Koncepcí, realizací a vyhodnocením se zabývali pracovníci Berlin Social Science Center.