Posledních deset let diskutovali v Rakousku historikové, političtí představitelé i občanská veřejnost velmi živě o osudu jednoho celkem fádního domu na předměstí hornorakouského maloměsta Braunau nad řekou Innem. Jeho stigmatem je skutečnost, že právě tady se 20. dubna 1889 narodil Adolf Hitler, vůdce nacionálně-socialistického Německa, strůjce nesčíslného množství zločinů proti lidskosti, zejména holokaustu, jenž skrze hrůzy druhé světové války tyranizoval a zcela rozvrátil evropský kontinent.

Koncem 19. století býval v přízemí domu hostinec, manželé Hitlerovi bydleli ve druhém patře, kde se jim také narodil syn Adolf. V časech nacionálně-socialistické diktatury byl Hitlerův rodný dům státem chráněnou památkou a svérázným německým poutním místem, ovšem samotný tyran se ke svému rodišti příliš nehlásil. Po skončení války roku 1945 byla v domě dočasně umístěna výstava o nacionálně-socialistických zločinech, následně zde sídlila městská knihovna, banka i škola.

V letech 1977–2011 fungoval v domě denní stacionář s dílnami pro lidi s hendikepem, poté byl však několik let prázdný. Ačkoliv šlo o budovu v soukromém vlastnictví rodiny Pommerů, rozhořela se už v roce 2012 celonárodní diskuse o tom, k čemu by měl rodný dům deviantního tyrana v budoucnu sloužit. Objevily se návrhy na zřízení „Domu míru“ pro různé sociální projekty a výstavy, nebo muzea holokaustu, stejně jako požadavek na jeho zboření.

V dubnu 2016 prohlásilo rakouské spolkové ministerstvo vnitra, že bude usilovat o vyvlastnění objektu ve prospěch státu, k čemuž na základě zvláštního zákona došlo již 14. prosince 2016. Jenže dosavadní majitelka Gerlinde Pommer se rozhodnutí soudně bránila, takže vzniklý spor řešily rakouské soudy i Evropský soud pro lidská práva. V srpnu 2019 byl dům v Braunau s konečnou platností vyvlastněn a majitelce byla vyplacena náhrada 812.000 €.

V listopadu 2019 spolkové ministerstvo vnitra oznámilo, že dům bude přestavěn na sídlo okresního policejního velitelství a policejní inspekce. Do architektonické soutěže se přihlásilo několik architektonických kanceláří z celé Evropy, přičemž 2. června 2020 byla vybrána firma Marte.Marte z rakouského Feldkirchu. Vítězný projekt předpokládá radikální rekonstrukci, která by odstranila jakékoliv připomínky z časů nacionálního socialismu, což vzbuzuje kritiku a další debaty o tom, jak v Rakousku zacházet s historickou pamětí. Také plánované umístění policejních orgánů v domě bylo přijato s rozpaky, neboť symbolika je to vlastně dvojznačná.

Od roku 1989 stojí před domem žulový kámen, symbolicky dovezený z kamenolomu poblíž bývalého koncentračního tábora v Mauthausenu u Lince, na němž je vytesán nápis: „Za mír, svobodu a demokracii / nikdy více fašismus / miliony mrtvých varují.“ Ovšem v okolí domu se posléze rozvinul obskurní hitlerovský turistický ruch i podivné „poutě“ neonacistů, od nichž se městská správa razantně distancovala a občanské spolky již tehdy volaly po zboření nechvalně proslulého domu.

Tématem se v posledním čísle prestižního německého týdeníku Die Zeit (27. 8. 2020) zabýval ve fejetonu „Problémový dům“ i redaktor Thomas E. Schmidt, vzděláním filosof a historik umění. Hlavním informátorem mu byl Florian Kotanko, penzionovaný gymnaziální ředitel z Braunau, který patří ke kritikům plánovaného využití Hitlerova rodného domu. Zřízení policejní stanice a vytěsnění spojitosti se zločinným vůdcem nacionálně-socialistického Německa považuje za pochybnou neutralizaci historické paměti. Není spokojen ani s pamětním kamenem, instalovaným kdysi sociálnědemokratickou radnicí, poněvadž nápis hovořící o fašismu (a nikoliv nacionálním socialismu) je nepřesný a zavádějící.

Redaktor Thomas E. Schmidt připomíná, že ani Německo zrovna nehýří nápady, jak smysluplně zacházet s místy, která jsou nějak spojena s Hitlerovým životem. Ostatně také v Mnichově sídlí na adrese někdejšího Hitlerova bytu na Prinzregentenplatz rovněž policie…

A jak je to s rodišti českých komunistických diktátorů, kteří byli spíše gubernátory sovětsko-ruského impéria? V lecčems to máme podstatně jednodušší, neboť například tzv. rodný dům Klementa Gottwalda v moravských Dědicích se ukázal jako falešný, vždyť krvelačný a ustrašený alkoholik Kléma se v něm vůbec nenarodil.