Hongkongský kardinál Joseph Zen. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/ Jindřich Nosek (NoJin)
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/ Jindřich Nosek (NoJin)
V Hongkongu v pondělí 26. září začal proces s kardinálem Josephem Zenem, který je jednou z nejvlivnějších postav římskokatolické církve v Asii, a dalšími pěti lidmi. Čelí obvinění, že náležitě nezaregistrovali humanitární fond, který zřídili na podporu demonstrantů zatčených při prodemokratických protestech před třemi lety, informovala agentura AP.
Kromě devadesátiletého kardinála jsou mezi obviněnými také například advokátka Margaret Ngová, aktivistka a popová zpěvačka Denise Hoová, bývalá poslankyně Cyd Hoová a bývalý akademik Hui Po-keung. Zatčeni byli letos v květnu na základě nového bezpečnostního zákona. Čelili podezření, že se spikli se zahraničními silami s cílem ohrozit čínskou národní bezpečnost. Nakonec ale proti nim bylo vzneseno méně závažné obvinění.
Humanitární fond pomáhal demonstrantům zadrženým při prodemokratických protestech v Hongkongu v roce 2019 hradit právní a zdravotnické poplatky. V srpnu 2021 přestal fungovat.
Prokurátor Anthony Chau ale dnes na úvod soudního procesu prohlásil, že fond byl využíván k politickým aktivitám vztahujícím se k protestům. Podle prokuratury byly z fondu například financovány průzkumy veřejného mínění či lobbistické aktivity, včetně přesvědčování států Evropské unie, aby poskytly azyl obyvatelům Hongkongu a aby uvalily sankce na čínské a hongkongské představitele. Kardinál i pětice ostatních veškerá obvinění odmítli.
Kardinál Joseph Zen je dlouhodobým zastáncem demokracie v Hongkongu i pevninské Číně a hlasitým kritikem sílící autoritářské vlády Číny pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga. Kardinál také kritizoval prozatímní dohodu o jmenování biskupů, kterou Vatikán uzavřel s Čínou v roce 2018 na dva roky a prodloužil ji na stejnou dobu v roce 2020. Zen označil dohodu za zaprodání místní katolické církve čínským vládcům.
Bývalá britská kolonie Hongkong přešla v roce 1997 pod správu Číny, která se přitom v rámci principu „jedné země, dvou systémů“ zavázala ponechat Hongkongu řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Podle Londýna a dalších kritiků ale Peking tyto svobody čím dál víc omezuje.
