V pátek 11. května se prezident republiky Miloš Zeman vrátil z oficiální návštěvy Polské republiky. Byla to – po Slovensku počátkem dubna – teprve jeho druhá letošní zahraniční cesta. Mnohem viditelnější je Zeman doma. Detailnější pohled na jeho pracovní náplň a veřejná vystoupení ukazuje, jak často se věnuje především Rusku a jeho zájmům.

Již tradičně se Miloš Zeman zúčastnil 9. května v rezidenci ruského velvyslance recepce pořádané ke Dni vítězství. Prezident zde pronesl projev v ruštině, kde opět tepal zbytečnost sankcí proti Rusku (zavedených EU po ruské anexi Krymu). Pro férovost nutno dodat, že rok 1968 označil za „chybu, ba zločin“.

Dohodl jsem to s Putinem

Zároveň Zeman připomněl, že s ruským prezidentem Putinem dohodl vznik česko-ruského diskusního fóra, kde by se prý mohlo mluvit právě i o roku 1968.

První zasedání česko-ruského fóra má být začátkem června. Události srpna 1968 přitom opakovaně ruská propaganda výrazně zkreslila, naposledy v průběhu zatím poslední návštěvy Zemana v Rusku v listopadu 2017 (od té doby s výjimkou Slovenska a Polska v cizině nebyl).

V den jeho příletu web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968, protože ta nedovolila Západu uskutečnit státní převrat.

Bývalí čeští diplomaté, lidé z nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu jsou přesvědčeni , že česko-ruské fórum je zbytečné a bude jen dalším prostředkem ruské propagandy v Česku. Přípravné práce na společné jednání v Praze ale finišují.

Rušno na 8. května

V úterý 8. května prezident přijal premiéra v demisi Andreje Babiše, jemuž již dříve otevřeně doporučoval vytvořit koalici s Okamurovou SPD a s komunisty, stranami Rusku nepokrytě nakloněnými.

Ve stejný den Zeman na Pražském hradě jmenoval šest nových generálů. Mnohem zajímavější ale je, koho generálem navzdory doporučení vlády jmenovat odmítl – ředitele BIS Michala Koudelku.

Ten původně v kontrarozvědce působil jako vedoucí oddělení, jež má v popisu práce sledování činnosti zahraničních zpravodajských služeb. Nejčastěji v posledních letech BIS upozorňuje na aktivity ruských a také čínských tajných služeb.

Fakt, že Zeman Koudelku nepovýší na generála, vyšel najevo jen krátce poté, co BIS prezidentovi dodala vyžádanou zprávu o tom, že se v Česku nevyráběla chemická látka novičok (použitá při pokusu o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Londýně).

S tím úzce souvisí Zemanovo vystoupení v česko-čínské TV Barrandov 3. května. V pravidelné hodině servility „Týden s prezidentem“ hovořil právě o novičoku a jeho testování a výrobě v Česku.

Bez zajímavosti není, že Zeman v TV Barrandov domluvil v 21.15 a, jak upozornil expert na ruskou propagandu Roman Máca, už v 21.16 vyšla v ruské agentuře TASS zpráva, že český prezident potvrdil, že se v Česku novičok skladoval.

Krátce poté, v 21.55, na Zemanovo prohlášení reaguje předseda komise pro informační politiku Federálního shromáždění Ruské federace Alexej Puškov a na Twitteru píše o „mocném úderu vůči verzi Londýna“.

Úkrok od východních mocností udělal Zeman letos 25. dubna. I když v září 2016 dal přednost před účastí na pohřbu bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese svému vystoupení na rhodoském fóru – pořádaném Putinovi blízkým miliardářem Vladimirem Jakuninem –, vstřícný vztah k Izraeli si udržuje. Prokázal to právě v dubnu účastí na recepci k 70. výročí nezávislosti státu Izrael. Hrad dal pro tento účel k dispozici Španělský sál.

Stále s čínským poradcem

I nadále je čestným poradcem českého prezidenta Jie Ťien-ming – bývalý šéf čínské CEFC, letos zadržený a vyšetřovaný v Číně.

Kvůli nejistotě, co že se to s protežovanou CEFC děje, Zeman přijal počátkem března čínskou velvyslankyni a o dva týdny později vyslal do Pekingu své emisary Mynáře, Nejedlého a Tvrdíka.

Později, 18. dubna, přijal na Pražském hradě delegaci skupiny CITIC Group, která má aktiva CEFC převzít. „Tématem jednání byly investiční plány této globální společnosti v České republice,“ oznámil Hrad.

V dubnu také Zeman vystoupil jako první prezident od roku 1989 na sjezdu komunistické strany (už vloni v prosinci přijel i na sjezd hnutí Svoboda a přímá demokracie). V únoru navštívil i sjezd ČSSD, kde doporučil, aby strana sice šla do vlády s ANO, ale nechtěla ministerská křesla, jen posty náměstků.

Už dříve se Zeman aktivně zajímal o osud zatčeného ruského občana Jevgenije Nikulina, lobboval za jeho vydání do Ruska, a když ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl v dubnu o vydání tohoto ruského hackera do USA, dočkal se z Hradu ostré kritiky.

Mozaika zájmů, veřejných vystoupení a setkání českého prezidenta se možná zdá být navenek pestrá. Při bližším pohledu však vypadá dosti jednobarevně.

Vyšlo na webu Hlídacípes.org.