V Minsku má dnes začít soudní proces s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým. Šedesátiletému spoluzakladateli nevládního střediska na ochranu lidských práv Vjasna hrozí až 12 let vězení. Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. Bjaljackého přátelé pokládají soudní proces za pomstu režimu Alexandra Lukašenka.

Bjaljacki spolu se spouobviněnými kolegy z Vjasny, kterou běloruské úřady označily za extrémistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek, čímž se míní údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby nelegálně do Běloruska přiváželi peníze v cizí měně, které dostávali od různých zahraničních spolků a fondů, a to nejméně 201.000 eur (asi 4,8 milionu Kč) a 54.000 dolarů (asi 1,2 milionu Kč), uvedla provládní média.

Dále čtěte

Běloruský diktátor Lukašenko podepsal zákon, kterým si zajistil doživotní funkci

Samozvaný prezident Běloruska Alexandr Lukašenko podepsal dodatky k zákonu O Národním shromáždění Běloruské republiky. Kvůli tomuto speciálnímu…

Bjaljacki obvinění nekomentoval a jeho obhájci úřady zakázaly sdělovat informace o případu, upozornila agentura Reuters.

Bjaljacki se stal jedním z nejvýznamnějších politických vězňů v Bělorusku, uvězněn byl znovu po násilném potlačení protestů, které vypukly v srpnu 2020 poté, co úřady znovu vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice a Západ tyto volby pokládají za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají. Organizace Vjasna sehrála vůdčí roli při poskytování právní a finanční pomoci stovkám uvězněných Bělorusů.

Ochránci lidských práv odhadují, že v běloruských věznicích je drženo asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely asi 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.