V centru Minsku se v neděli sešlo na 250 tisíc demonstrantů, kteří se domáhali odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka voláním „Odejdi!“. Ten se objevil na několika záběrech u v neprůstřelné vestě.
V okolí demonstrace se soustřeďovali policejní těžkooděnci a vojenské jednotky. Úřady tlampači vyzývaly shromážděné k rozchodu a varovaly, že v opačném případě použijí síly. Odpovědí byl hvízdot. Policisté ale nezasáhli. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech. Účastníci protestu na náměstí nejprve drželi minutu ticha za demonstranty, kteří zemřeli v souvislosti se zásahy bezpečnostních složek. Lidé se z náměstí následně vydali na pochod městem. Běloruská opozice, která akci svolala, ji nazvala „Pochod za nové Bělorusko”.
V průběhu dne se objevily v televizích záběry, které Lukašenka zachytily nejprve ve vrtulníku v neprůstřelné vestě. Na dalším videu se objevil před minským Palácem nezávislosti, rovněž v neprůstřelné vestě a s kalašnikovem v ruce.
A podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské je za současnými protesty hlavně hněv Bělorusů kvůli zmanipulovaným volbám a následným pokusům režimu brutálně potlačit protesty.
„Jsem si jistá, že lidé už tuto chvíli nepromarní. Dokonce i když se protestní hnutí trochu utlumí, lidé už nebudou akceptovat našeho prezidenta. Prostě už není možné pod ním žít. Budeme bojovat o vítězství do té doby, dokud nedosáhneme změny,“ uvedla.
Bělorusko čelí své největší politické krizi od rozpadu Sovětského svazu. Demonstranti denně vyzývají k odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož údajné znovuzvolení ve volbách 9. srpna podle nich bylo zfalšované a neplatné. Za skutečnou vítězku voleb pokládají právě Cichanouskou, která ovšem podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů, zatímco Lukašenko podle ústřední volební komise vyhrál ziskem 80,1 procenta hlasů.
Běloruský diktátor mezitím varoval před revolucí, kterou se podle něj snaží rozpoutat zahraniční síly. Hodlá přitom pověřit ministra obrany, aby přijal „nejtvrdší opatření“ na ochranu „celistvosti státu“. Lukašenko varoval před údajným nebezpečím ze strany Polska a NATO, přitom hodlá nařídit ministru obrany, aby všemi silami bránil severozápadní region, který je podle něj prý nejvíce ohrožený „agresí“.
„Všechno spěje k tomu, že sem chtějí dostat někoho, kdo se bude prohlašovat novým prezidentem, a pak požádají zahraničí, v tomto případě NATO, o ochranu obyvatelstva. Poté sem vojenské síly vstoupí a Bělorusko je možné pohřbít,“ tvrdil Alexandr Lukašenko na tiskové konferenci.
Severoatlantická aliance odmítla, že by se na polské a litevské hranici s Běloruskem shromažďovali vojáci. Mluvčí NATO Oana Lungescuová uvedla, že aliance „není hrozbou pro Bělorusko ani pro žádnou jinou zemi“ a v regionu žádné vojáky nesoustřeďuje. „Náš postoj je přísně obranný,“ dodala mluvčí.
Obvinění o chystané revoluci podporované cizími mocnostmi popřel litevský prezident Gitanas Nauséda. „(Lukašenkův) režim se ničím nepodloženými tvrzeními o imaginárních vnějších hrozbách snaží odvrátit pozornost od vnitřních problémů Běloruska,“ reagovala litevská hlava státu. Lukašenko podle něj záměrně vytváří obraz vnějšího nepřítele.
