Výstava úspěchů národního hospodářství v Moskv. FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 3.0/Mike1979 Russia
FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 3.0/Mike1979 Russia
Mezinárodní výstava Russia EXPO byla zahájena v Den národní jednoty 4. listopadu na výstavišti VDNCh (Vystavka dostiženij narodnovo chozjajstva). Výstava se pořádala už v dobách SSSR, aby se na ní prezentovaly úspěchy a oslavovala se rozmanitost komunistického státu. Nová výstava však vypráví o Rusku jiný příběh, než její organizátoři zamýšleli, píše na The Moscow Times historička Jade McGlynnová.
V souladu s původním důrazem komunistů na národní sílu a jednotu prostřednictvím rozmanitosti měla výstava Russia EXPO vzbudit hrdost na polykulturnost Ruska a vytvořit přímou souvislost mezi touto rozmanitostí a historickými i současnými úspěchy země, připomíná autorka.
Vladimir Putin ve svém výnosu o zřízení výstavy zdůraznil otevřenost Ruska, jeho rozmanitost a důležitost obrany ruské civilizace, kterou vytvořili „naši předkové“, pro budoucí generace. Jen během prvních čtyř dnů navštívilo Russia EXPO 450 tisíc návštěvníků, což je zhruba tolik, kolik jich navštívilo Světovou výstavu EXPO 2021 v Dubaji během jejího prvního týdne. Tyto akce pořádá skupina Znanije, což je obnovená verze sovětské vzdělávací organizace. Ta na samotném ruském Expu uspořádala řadu přednášek a besed s vysoce postavenými řečníky.
„Kromě zahrnutí okupovaných území je zde jen málo zmínek o válce. Prezidentská administrativa si ze zářijových regionálních voleb vzala jasnou lekci: ruská veřejnost nerada slyší o válce. Nezískává hlasy voličů ani nevyvolává vlastenecký zápal. Existují i další výrazné absence, které poukazují na to, že EXPO nesplnilo své původní cíle. Zatímco řada významných úředníků a politiků – od Nikolaje Patruševa po Valentinu Matvijenkovou – veletrh navštívila a hojně ho chválila, Putin zatím svou přítomností místo nepoctil. Všeobecně se proslýchalo, že Putin oznámí své rozhodnutí kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 na slavnostním zahájení Russia EXPO v Den národní jednoty. Nikdy se však neobjevil, zřejmě proto, že veletrh nebyl skutečně připraven k otevření. Významné části byly nedokončené nebo byly narychlo zalátány,“ píší The Moscow Times.
„V předvečer ruského otevření se v mnoha pavilonech stále pracovalo. ‚V pět hodin večer jsme ještě neměli hotové opravy, natož kompletní expozici. Ale ráno už jsme otevírali. Všechno tu viselo na šňůrách a lepicích páskách. Přesto se u nás zastavil i zvláštní federální šéf se svým doprovodem a zdálo se, že je spokojen. Podobných případů bylo mnoho i u sousedů,'“ sdělil webu Vjorstka večer 4. listopadu zaměstnanec jednoho z velkých pavilonů. Že výstava nebude zcela připravena včas, bylo jasné již o několik dní dříve. „Sešli se bezpečnostní pracovníci a diskutovali o stavu expozice. Bylo jasné, že zdaleka neodpovídá jejich požadavkům,“ prozradil pracovník.
Viditelná je na výstavě především přítomnost velkých státních korporací. V několikapatrovém pavilonu státní korporace pro jadernou energii Rosatom je expozice o největší jaderné zbrani, která kdy byla odpálena, nazývané Car bomba.
Výstava EXPO je obrovskou investicí do realizace ambicí státní politiky Kremlu. Podle oficiálních údajů stála 5,1 miliardy rublů (55,27 milionu dolarů). Skutečná částka je pravděpodobně mnohonásobně vyšší, když se vezmou v úvahu výdaje státních korporací. Nemalé prostředky byly věnovány také na zajištění plošného zpravodajství ve státem podporovaných médiích. Navzdory reklamní kampani však podle autorky výsledky vyhledávání ukazují, že pro ruské uživatele internetu byla podstatně méně zajímavá než cesta zpěvačky Ally Pugačovové domů nebo fotbalové derby Spartak – CSKA Moskva.
„Zdá se, že zdůrazňování rozmanitosti Ruska jako jeho silné stránky je špatně načasované a špatně podané, soudě podle reakcí některých regionů, například Voroněže, na výstavy, které mají reprezentovat jejich domov. Častou stížností je, že pavilony nereprezentují příslušné regiony, ale pouze osobní plány a marnivost místních gubernátorů. Ani pouhé zdůrazňování, že Rusko vytvořilo ráj kulturní různorodosti, nezakryje společenské rozpory, které jasně ukázaly protiizraelské nepokoje v Dagestánu a nekontrolovatelné chování čečenského vládnoucího klanu Kadyrovů,“ píše autorka.
Celý příběh o mezietnické harmonii jako zdroji ruského úspěchu je podle ní neuvěřitelně chybný.
„Ale především je to proto, že ji Putin ještě nenavštívil. Bez Putina a jeho požehnání expozice nejenže nebyla úspěšná, ale ztratila smysl. Koneckonců, tyto gargantuovské snahy jsou určeny právě jemu. Jsou dalším promyšleným způsobem, jak vytvořit infrastrukturu, která má zobrazovat sjednocený národ, hrdý na své úspěchy a nadšený z budoucnosti. Mezi představivostí a provedením je však propastný rozdíl. Právě díky tomu druhému poskytla výstava Russia EXPO mnohem poctivější reprezentaci Ruska. Na první pohled působí impozantně, dokud si neuvědomíte, že velké části drží pohromadě lepicí páska. Je to země ovládaná státními korporacemi. Její oslavy regionální rozmanitosti jsou povrchní a pokrytecké, katastrofální válce na Ukrajině se patologicky vyhýbá a celé místo nakonec postrádá jakýkoli smysl pro vlastní cíl, dokud se neobjeví Putin,“ uzavírá historička Jade McGlynnová.
