Řadu let obsazuje první místo v žebříčku nejšťastnějších zemí na světě a ani letošek nebyl výjimkou. Čerstvá studie však ukazuje, že ani v tomto „ráji na zemi“ není nálada ve společnosti tak růžová, jak by se mohlo zdát. Řeč je o Finsku, kde se zejména mladí lidé cítí podle nových zjištění podstatně hůře než před několika lety.

Zpráva Stav nerovnosti ve Finsku 2024, kterou nechala vypracovat nadace Kalevi Sorsa, uvádí, že od roku 2020 pocit štěstí ve Finsku výrazně oslabil. Za stoupající nespokojeností se životem stojí podle vědců několik krizí, které přišly najednou, nebo rychle po sobě. Zmiňují zejména covidovou pandemii a válku Ruska proti Ukrajině, která vede ke zvyšování životních nákladů.

Zatímco v roce 2016 uvedlo 82 procent respondentů, že pocit štěstí zažívají poměrně často nebo stále, do přelomu let 2022/2023 tento podíl klesl na 57 procent. Jak uvádí v úterý zveřejněná zpráva, nespokojenost se týká všech skupin obyvatel, ale především mladí lidé trpí pocitem, že se z hlediska blahobytu nemají tak dobře jako dříve.

Dále čtěte

Čtvrtá nejšťastnější země světa? Tři čtvrtiny obyvatel si myslí, že naopak míří do háje

GLOSA / Pokud vás při pohledu na čerstvý žebříček nejšťastnějších zemí světa přepadla závist, případně touha emigrovat třeba do Švédska,…

„Špatný pocit mladých lidí je třeba brát vážně, jinak to může vést k hromadění problémů, jejichž řešení bude stále obtížnější a nákladnější,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů studie sociolog Markus Laaninen z Univerzity v Turku.

Socioložka a odbornice na nerovnosti Anna Rajavuoriová z nadace Kalevi Sorsa se domnívá, že k opětovnému zvýšení spokojenosti je nutné přerozdělit omezené zdroje, mimo jiné vyrovnáním příjmových a majetkových nerovností prostřednictvím daňové a sociální politiky.

„Žijeme v multikrizi, kde je několik souběžných krizí vzájemně propojeno a vzájemně se zesilují. To se odráží i v blahobytu, protože krize v posledních letech zvýšily životní náklady a hrozba války vrhá stín na budoucnost. Statistiky zároveň ukazují, že sociální mobilita lidí oslabila,“ uvedla socioložka.