V Německu v pondělí začne první část jednoho z nejočekávanějších procesů roku, a to soud se členy extremistické skupiny Říšští občané (Reichsbürger), kteří čelí obviněním z přípravy státního převratu. Za hlavu spiknutí je považován člen německého šlechtického rodu, 72letý Heinrich XIII. Prinz Reuss, který se po převzetí moci chtěl stát regentem. Rozpletení celé kauzy soudům nějaký čas potrvá, rozsudky lze proto očekávat až v nadcházejícím roce.

Proces, který deník Bild označuje za jeden z největších s teroristy v historii spolkové republiky, je rozdělen do několika větví. Soud ve Stuttgartu se od pondělí bude věnovat vojenskému křídlu spiklenců, na konci května ve Frankfurtu nad Mohanem začne proces s vůdci a v červnu v Mnichově se soud zaměří na řadové členy.

Veřejnost se o přípravách převratu dozvěděla v prosinci 2022, kdy německá policie po celé zemi podnikla rozsáhlé razie. Několik lidí zadrželi policisté také v Rakousku a Itálii. Skupinu, kterou tvoří 27 obviněných, kriminalisté sledovali už nejméně rok.

Spiklenci podle vyšetřovatelů vytvořili jakousi ústřední radu, která chtěla v Německu vládnout a která měla podobně jako běžná vláda své rezorty – od spravedlnosti přes zahraniční věci po zdravotnictví. Skupina počítala s tím, že při převzetí moci se bude muset uchýlit i k násilí a že převrat si vyžádá oběti. Důležitou roli v této věci dostalo vojenské křídlo, které připravovalo celoněmeckou vojensky organizovanou síť na úrovni okresů a regionů.

Pučisté měli k dispozici finanční rozpočet ve výši asi 500 000 eur (12,6 milionu Kč) a několik stovek střelných zbraní včetně zhruba 150 000 kusů munice. Na svou stranu se snažili získat policisty a vojáky. Jedním z vůdců uskupení se tak stal někdejší důstojník a výsadkář Rüdiger von Pescatore, kterého státní zastupitelství označilo za dvojku spiknutí.

Rüdiger von Pescatore a také Heinrich XIII. Prinz Reuss jako vůdci předstoupí 21. května před frankfurtský soud, který přelíčení naplánoval prozatím do poloviny ledna 2025.

Mezi vedení skupiny patřila i někdejší poslankyně Spolkového sněmu za pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová, která měla v rámci zmíněné rady na starosti rezort spravedlnosti.

Převrat podle státního zastupitelství spiklenci plánovali vyvolat ozbrojeným vpádem do Spolkového sněmu, kde chtěli zadržet poslance. Vypracovali také seznam nepřátel, a to nejen na spolkové a zemské úrovni, ale i na okresní a obecní. Na tyto „zrádce“ by čekala poprava.

Všechny obviněné, kteří se označovali za Vlasteneckou unii (Patriotische Union), spojoval odpor k současnému demokratickému zřízení, zastávali rovněž různé spiklenecké teorie. Jako k zastřešující ideologii se hlásili k radikální skupině Říšských občanů, která neuznává existenci spolkové republiky a trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871. K hnutí se podle kontrarozvědky hlásí v 84milionovém Německu asi 21 000 lidí.