Dostat cenu elektřinu na nízkou úroveň by vyžadovalo dostatek plynu a odstraňování problémů s ním spojených, ale i reformu trhu s emisními povolenkami. V nejbližší době to neočekávám, říká výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné popisuje nebezpečí zavádění cenových stropů i to, jaký je rozdíl mezi zastropováním cen energií na národní úrovni a návrhem Evropské komise.

Vláda se v pondělí shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci by měl být stanoven na šest korun za kilowatthodinu. U plynu na tři koruny korun za kilowatthodinu. Pomůže cenový strop na těchto hodnotách občanům s vysokými cenami energií?

V nařízení vlády to bude zřejmě stanoveno bez DPH, takže konečná cena bude o halíře trochu jiná. V pondělí to bylo řešeno spíše laicky pro veřejnost. Má to smysl. To, co vláda dala jako cíl, to je strop na silovou elektřinu. K tomu ale přistupuje regulovaná složka a ta se liší podle typu odběru, jističe a tak dále. Může to být ještě o dvě koruny u elektřiny a o korunu u plynu dražší. Odpovídá to, jenže to není přesná hodnota. Celková cena se bude lišit podle typu odběru.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM vítá Karla III. a loučí se s možností, že Babiš řekne u soudu pravdu

Nový Týdeník FORUM vítá nového anglického krále a přináší jeho zevrubný portrét pod titulkem God Save The King. Autorka v…

A je tedy podle ta výška cenového stropu nastavená dobře?

Myslím si, že jde o přijatelný kompromis. Jsou hlasy, které by chtěly ten strop jak níže, tak výše. Níže pochopitelně ze sociálních důvodů a pomoci postiženým spotřebitelům. Nicméně má to negativní dopady – vyšší nároky na dotace, protože náklady dodavatelům musí někdo kompenzovat.

Ceny energií jsou nyní objektivně vysoké. Někdo chce strop výše, aby byl motivující pro úspory. Myslím si, že vláda zvolila přijatelný kompromis, vzhledem k tomu, že tržní ceny, které jsou v současné době, odpovídají zhruba dvojnásobku stropu. Myslím, že to jednak pomůže a na druhé straně je tam ta motivace zachována, protože je to pořád vysoká cena. Souhlasím s tím.

Vy tvrdíte, že motivace k úsporám je v tom návrhu zachována. Někteří experti s tím ale úplně nesouhlasí a říkají, že by návrh měl více reflektovat potřebu spořit s energiemi.

Nesouhlasím s tím. Opravdu jsou to pořád velmi vysoké ceny. Jedná se zhruba o dvojnásobek toho, co jsme platili před rokem. Že by to obyvatelstvo nebralo na vědomí a energie si pustilo naplno, tak tomu koneckonců neodpovídá dosavadní statistika. Je vidět, že spotřebitelé reagují. Z dosavadních dat vyplývá, že spotřeba plynu ve srovnání s loňským rokem klesla o 15 procent. Že by na to spotřebitelé nebyli citliví, se nedá říct. Ten nárůst, který je tak jak tak, už sám motivuje k úsporám.

Mohlo by být jedním z těch problémů zastropování cen energií i to, že se jedná o plošné opatření, které sice pomůže lidem, kteří si zvyšující ceny už nemůžou dovolit, ale i těm, kteří by s jejich zaplacením neměli problém?

To je pravda. Pochopitelně, že když máte libovolné plošné opatření, tak vždy pomůžete někomu, kdo pomoc vysloveně nepotřebuje. Na to jde poukazovat. Proč by měl dostat plošnou dotaci někdo, kdo je miliardář a má vilu s bazénem a tak dále. To je relevantní, nicméně jsme v situaci, kdy je třeba jednat rychle a jednoduše.

Pokud bychom tento nástroj připravovali od začátku tohoto roku a propojili databáze, aby dodavatelé energií, kteří budou výkonným orgánem, který to musí na fakturách zařídit, dostali informace z databází, dejme tomu, ministerstva práce a sociálních věcí, kde se posuzují tyhle žádosti o příspěvek v nouzi podle sociální potřebnosti žadatele, tak by to pochopitelně dodavatelé provedli. To ale není na místě, nefunguje to.

Dodavatelé nemají možnost prověřovat příjmovou situaci odběrného místa. V databázi je pouze odběrné místo a velikost spotřeby. Diferencovat to podle potřebnosti by zcela zhavarovalo. Na to se opravdu musíme odkázat. Tyto aspekty může posuzovat adresná pomoc, která je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce. Tímto způsobem se to nedá řešit.

Ekonom Vít Hradil tvrdí, že cenovým stropem vláda otevřela Pandořinu skříňku a že se z cen energií stal politický nástroj. Souhlasíte s ním?

Souhlasím s tím, že je to velice nebezpečný nástroj, pokud by se to mělo stát pravidelným argumentem v předvolební kampani. Je to opravdu nebezpečné. Když se to jednou použije, nemělo by se to opakovat jako pravidlo. To znamená, při každých dalších volbách aby někdo nesliboval, že zařídí levné energie. To je opravdu cesta do pekel.

Dále čtěte

Ceny energií se na pandemickou úroveň nevrátí. Následující dva roky budou velmi komplikované, říká Niedermayer

Následující dva roky budou velmi komplikované, možná, že komplikovanější bude ten příští, protože do něj, pokud Rusko zastaví dodávky, nastoupíme…

Nicméně já reflektuji, že nyní objektivně žijeme v naprosto mimořádně kritické situaci a vláda nemohla zůstat osamocena. Musí reflektovat, co se děje v ostatních státech. My jsme s tou pomocí s energiemi byli na chvostu velice šetrní. Abychom zůstali jedinou oázou, kde je pomoc obyvatelstvu a podnikům omezena, nepřipadalo v úvahu. Nejen politicky, ale dokonce i hospodářsky.

Vláda schválila už dříve úsporný tarif, o kterém se hodně mluvilo, teď plánuje zastropování cen energií a vznik státního obchodníka s energiemi. Existuje podle vás nějaké další opatření, kterým by vláda mohla občanům i státním institucím pomoct s vysokými cenami energií?

Myslím, že teď je představena docela široká paleta nástrojů. Je mi velice líto, že to bylo připravováno narychlo, v plné šíři a pod tlakem. Aby se přidávaly k tomu, co je teď na stole, další formy pomoci, asi není vhodné. Výhledově je vhodné se více zaměřit na omezení plošnosti a zapracování na cílenosti.

Ten cenový strop byl kritizován kvůli tomu, že Evropská komise navrhla zastropování cen energií na nižší úrovni, než je národní plán. Premiér Petr Fiala (ODS) ale tvrdí, že strop garantovaný českou vládou je úplně něco jiného než částka, s níž má údajně pracovat Evropská komise. Můžete vysvětlit, jaký je mezi těmi dvěma stropy rozdíl?

Myslím, že následně pan premiér i pan Jurečka to vysvětlili docela přesně a pravdivě. Jedná se o něco naprosto jiného. Evropský strop platí na výrobní ceny producentů elektřiny a strop představený vládou platí na konečné spotřebitelské ceny. Každému je snad jasné, že mezi výrobní cenou elektrárny a konečnou cenou musí být rozdíl. Vstupuje do toho dodavatel, který má dodatečné náklady, musí zabezpečovat přesný tvar diagramu, musí mít marži na obsluhu zákazníků, takže to, že je evropská cena nižší, je naprosto pochopitelné. V podstatě by měla být ještě nižší.

Vy už jste o tom sice částečně mluvil, ale může mít cenový strop i nějaký negativní dopad? Může díky tomu například poklesnout tlak na producenty, aby své ceny ještě snížili?

Producenti prodávají vždy za maximální cenu, kterou jim umožní trh. Je to přirozené a tak to má být. Abychom snížili ceny, tak je třeba zapracovat na tom, abychom zvýšili nabídku na trhu, abychom zvýšili zdroje. V případě plynu to znamená kontrahovat nové neruské zdroje plynu a v případě elektřiny se můžeme těšit, že některé problémy, jako jsou například výpadky jaderných elektráren ve Francii, jsou dočasné.

Aby se zvýšila nabídka, tak je třeba určit a rozhýbat trh. Jsou problémy s likviditou, finančním jištěním. To je i jeden z bodů, který představila Evropská komise. Burza funguje tak a nadále ji budeme využívat jako tržiště, nic jiného teď nemáme, takže když jdou ceny nahoru, tak musí dorovnávat finanční jištění výrobci, když jde cena dolů, což doufejme, že nastane, tak zase obchodníci, dodavatelé. Náklady jsou někdy astronomické a přesahují možnosti dodavatelů a výrobců, takže se omezuje obchod. Tam myslím, že stát může pomoci zvýšit likviditu hráčů na trhu. To by samo o sobě pomohlo vytvořit nižší úroveň cen.

Vy jste zmínil ten ruský plyn. Je Česká republika připravená na situaci, kdy by mohlo dojít k přerušení jeho dodávek?

Do střední Evropy už to bohužel nastalo. Z německého směru už od počátku září neteče nic. Naštěstí ještě máme nějaký průtok přes Ukrajinu a bez nějakých problémů se přivádí ruský plyn do jihovýchodní Evropy přes TurkStream.

Myslím si, že momentálně jsme bohužel v situaci, kdy je každý kubík plynu dobrý, takže urychlování toho procesu je hloupost. Cesta zastropování cen ruského plynu, kterou navrhla Evropská komise, byla odmítnutá a naprosto správně. To byl naprosto nekompetentní návrh. Momentálně zkrátka potřebujeme veškeré dodávky plynu, které jsou k dispozici. Potřebujeme nějaký čas, abychom se zbavili závislosti. Za rok nebo za dva ale budeme v daleko komfortnější pozici.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ceny elektřiny na konci srpna vyletěly strmě vzhůru. Teď došlo k poklesu na zhruba 500 eur za megawatthodinu. Dá se očekávat, že budou opět stoupat, nebo už máme cenový vrchol za sebou?

Myslím si, že rekordní ceny, které u elektřiny v jeden okamžik přesáhly tisíc eur, byly naprosto šílené. Na těchto cenových úrovních se prakticky zastavilo obchodování. Objemů za takto vysoké ceny bylo zobchodováno minimální množství. Obchodníci zkrátka přestali nakupovat. Samozřejmě přispělo k uklidnění trhu to, že to Evropská komise začala řešit.

Stávající ceny jsou ale pořád velmi vysoké. U elektřiny jsme měli ceny kolem 50 nebo 60 eur, teď je to kolem 500. Jedná se o mnohonásobky. Doufám, že to rovněž nevydrží dlouho a že se můžeme těšit na pokles. Je otázka, kdy to může nastat. Hodně bude záležet na geopolitické situaci, protože ceny jsou zatíženy velkým rizikem nejistoty z dalšího vývoje. Kdyby byl náznak toho, že na Ukrajině dochází k jednání, tak na to trhy budou pozitivně reagovat. Geopolitické faktory mohou pochopitelně energetici těžko prognózovat. Co se týče druhé strany, tak se dodávka plynu z neruských zdrojů bude postupně navyšovat a zlepšovat. To bude také srážet ceny komodity dolů.

Vy jste zmiňoval ty ceny okolo 50 eur. Je možné, že se na takové hodnoty ještě někdy vrátíme?

To by mohlo být vyvolané jediným faktorem – obrovskou hospodářskou krizí, kdy poklesne poptávka po energiích. To je scénář, kterého se každý bojí a nikdo si to nepřeje. Nedomnívám se, že by se to na tak nízké ceny vrátilo, pokud komise bude držet své enviromentální cíle i v těžkých časech. Emisní povolenky se blíží k hranici 100 eur za tunu. Teď to trochu polevilo, ale pořád je to velice vysoko. Kdybychom měli plynu nadbytek a byl velice levný, tak k vyrobení jedné megawatthodiny z uhlí je třeba zhruba jedna povolenka a hned máte cenu na úrovni 100 eur.

Dostat cenu na tak nízkou úroveň by vyžadovalo dostatek a odstraňování problémů s plynem, ale i reformu trhu s emisními povolenkami. V nejbližší době to neočekávám. S výjimkou drastické hospodářské krize v optimistickém scénáři se vrátíme na ceny okolo 100 eur za megawatthodinu.