Norský Nobelův výbor oznámil, že Nobelovu cenu za mír získala uvězněná iránská aktivistka Narges Mohammadiová. Dal tím zapravdu expertům, kteří uvedli že na Nobelovy ceny mají šance spíše bojovníci za lidská práva.
Tím se naplnila i předpověď, že z lidskoprávních aktivistů by prestižní ocenění mohla získat některá z íránských žen. Ty vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený šátek – hidžáb.
„Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy,“ dodal Nobelův výbor. Zdůraznil, že Mohammadiová strávila desítky let ve vězení a obětovala vše boji za lidská práva. A že se ve vězení nachází. Není jasné, zda se íránský režim nechá cenou obměkčit, a propustí Mohammadiovou, aby se mohla zúčastnit slavnostního předání ceny.
Otázku, proč při svém výběru Výbor nezohlednil Ukrajinu, odmítl komentovat s tím, že se z principu nevyjadřuje ohledně kandidátů, jimž cena nebyla udělena. Zdůraznil potřebu reflektovat lidskoprávní aktivismus v zemích, kde za boj proti režimu často hrozí drakonické tresty. Těch si Mohammadiová užila nadmíru, a nechyběly mezi nimi ani tresty tělesné.
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376, kandidátů bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů Kč).