V rozhovoru s moderátorem Pavlem Štruncem na serveru Info.cz promlouval primas český, kardinál Dominik Duka. A stálo to za to.

Nejprve se pustil do kritiky blíže neurčených menšin, které u nás podle jeho přesvědčení vytvářejí horší totalitu než za nacismu.

Strašení jakýmisi ošklivými menšinami, které umlčují a ovládají většinu, má pan arcibiskup v oblibě. Už na tradiční svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, na slavné bohoslužbě k poctě českého patrona sv. Václava, kde se to hodilo ještě mnohem méně než do obyčejného videorozhovoru, loňského roku prohlásil:

„Naši naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu… Tak nebude většina manipulována a ovládána rozmary některých menšin.“

Kdo konkrétně ty zlověstné menšiny podle jeho názoru jsou nebo co svědčí o tom, že většina je u nás utlačována (teď už dokonce hůř než za nacistů), ale pan kardinál neprozradil. Jako by se inspiroval postavou známého Cimrmanova smrťáka, který nesměl „ani naznačovat“.

Každý si tak z té podivné řeči mohl vybrat, co chtěl, a dosadit, koho sám uznal za vhodné. Jedni tak nabyli přesvědčení, že pan kardinál míní homosexuály, jiní, že s oblibou zatracované neziskovky a ještě jiní, že volební většinou nenáviděné migranty nebo prostě lidi muslimské víry a teď už nově snad i divadelníky či vůbec umělce.

Že mlžení a naznačování je panu kardinálovi blízké, tedy už nepřekvapí. V rozhovoru pro Info.cz ovšem vybuchla opravdová „bomba“. O to překvapivější je, že nevzbudila skoro žádnou pozornost. Žádné palcové titulky, žádné davy reportérů s napřaženými mikrofony před arcibiskupským palácem. A proběhla dokonce za naprostého nezájmu moderátora Štrunce. Ani nemrkl. Natožpak aby položil dotaz.

A to přesto, že během řeči o protestech proti zvolení „mlátičky“ Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS, Dominik Duka s vševědoucím úsměvem doslova oznámil:

„Ovšem také víme, že dvanáct členů parlamentu je ze stejného pluku.“

Míněno samozřejmě z pohotovostního pluku komunistické Veřejné bezpečnosti, z pluku esenbáckých rozháněčů demonstrací obušky.

Nevíme, kde pan kardinál tuto šokující informaci načerpal a od koho ono přesné číslo zjistil, ale budeme-li předpokládat, že si veřejně nezatížil svědomí těžkým hříchem lži, musíme mu to věřit. Musíme vzít na vědomí, že v nejvyšším zákonodárném sboru nemáme jen jednoho mlátičku čili bývalého člena pohotovostního útvaru VB, ale hned „tucet špinavců“.

Kteří to jsou? Tak to už se ale nedozvíme. Nejvyšší český církevní hodnostář se zachoval jako premiér bez důvěry zapsaný ve svazcích StB Babiš, který svého času prohlásil pro změnu, že ve sněmovně je pět prokazatelných zlodějů. Od Babiše, známého rozmetače nejapných pomluv, by ale nikdo nečekal, že se zachová podle biblického „vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne“ a doplní jména. Od primase českého bychom to ale naopak čekali právem.

Pokud už se rozhodl nemlčet, měl by promluvit jasně. Tím spíš, že lze důvodně předpokládat, že jestli oněch dvanáct mlátiček v parlamentních lavicích vskutku sedí, budou to zástupci stran, jejichž voliči dohromady tvoří onu údajně utlačovanou většinu. Nezaslouží si znát pravdu? Vědět, koho ve skutečnosti volili?

Takovou věcí se v životopise ani ve volebním hesle nechlubí asi nikdo. Zatím. Brzy to možná bude zásluhou. Neutajil to jen ministr vnitra Metnar. A kdyby se horlivý mladý esenbáček Ondráček kdysi nevychloubal svým hrdinstvím při mlácení demonstrantů včetně dívek v tisku i v televizi, nevěděli bychom to zřejmě ani o něm.

Vážně si zasloužíme jen náznaky typu pavlačové drbny „to byste koukali, co já vím a kdo tu v našem domě tropí věci“? Nebo nám povíte pravdu, Vaše Eminence?