Poslanci se sejdou k vládní žádosti o souhlas s prodloužením nouzového stavu v pátek ráno. Schůzi dnes svolalpředseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Menšinový kabinet ANO a ČSSD chce stav nouze do konce března kvůli zhoršující se epidemické situaci. Potřebuje hlasy aspoň části opozice, s níž by měl dál vyjednávat. Nynější nouzový stav končí podle vládních podkladů právě s pátkem.

„Epidemiologická situace se v České republice nadále nelepší, její vývoj je spíše opačný, což podle názoru vlády ukazuje, že výhledově bude nutné přistoupit dokonce ke zpřísňování protiepidemiologických opatření,“ stojí ve vládním podkladu, který dostali poslanci. Zákon o ochraně veřejného zdraví ani takzvaný pandemický zákon, o němž by poslanci mohli kvůli senátním úpravám znovu hlasovat rovněž v pátek, neposkytují podle materiálu dostatečné nástroje.

Situace je podle něj nejhorší od vypuknutí epidemie v Česku. „Takto zásadním rizikům samostatná Česká republika od svého vzniku nikdy nečelila,“ píše se v podkladu. Počet případů onemocnění se podle dokumentu v porovnání mezi týdny zvyšuje o více než čtvrtinu. „Vyšší než 30procentní nárůst případů v mezitýdenním srovnání je zaznamenán v hlavním městě Praze, ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém a Zlínském kraji,“ uvádí materiál.

Vláda varuje, že pokud nebude nouzový stav s možností regulovat mobilitu a sociální kontakty lidí prodloužen, šíření epidemie bude dále zrychlovat, a to i mezi ohroženými skupinami lidí. „Objem nových hospitalizací by zcela jistě vyčerpal stávající kapacity zejména na intenzivní péči během jednoho až dvou týdnů,“ uvádí se v materiálu.

Vláda žádá Sněmovnu vedle prodloužení nouzového stavu i o zrušení usnesení, podle kterého má nyní skončit k sobotě.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října. Poslanci několikrát žádost vlády podpořili, poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale zamítli. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou.