V Polsku proběhly parlamentní volby, které potvrdily dominanci strany Právo a spravedlnost. Opozice měla úspěch v senátních volbách. Někteří čeští pravicoví politici jsou nadšeni, že zvítězila konzervativně nacionální strana, ale nějak přehlédli její populistický levicový program.

Že právo a spravedlnost Jarosław Kaczyńského zvítězí, se čekalo. Opozici může být jistou útěchou, že PiS nedosáhla na ústavní většinu. Opozice bude moci také na chvíli blokovat zákony v Senátu, jenže nakonec podle polského systému může všechno nakonec zvrátit prezident. Proto budou příští prezidentské volby pro opozici životně důležité.

Volby dopadly v číslech takto:

1. Prawo i Sprawiedliwość – Právo a spravedlnost – získalo 51,09 procenta. Bude mít 235 poslanců Sejmu;
2. KKW Koalicja Obywatelska PO .N iPL Zieloni, Občanská koalice – 29, 13 procent.
3. Sojusz Lewicy Demokratycznej – 12,56 procenta.
4. Polskie Stronnictwo Ludowe, Polská lidová strana – 8,55 procent (1578523 hlasů). Představí 30 poslanců Sejmu;
5. Konfederacja Wolność i Niepodległość – 6,81 procenta.
6. KWW Mniejszość Niemiecka bude mít jednoho poslance.

Podle pozorovatelů OBSE byly polské parlamentní volby dobře připraveny, ale byly ovlivněny netolerancí a zaujatostí veřejných sdělovacích prostředků. Jde tady především o polskou státní televizi, která je zcela v moci PiS.

„PiS vyhrála volby díky obdarovávání Poláků, ale jde o vítězství na dluh,“ píše web onet.pl. „Ačkoliv ještě zaznívají tóny spotřebního festivalu, za rohem číhá půst,“ soudí deník Rzeczpospolita, podle kterého se blíží šok, který bude o to bolestnější, že PiS v uplynulých čtyřech letech přiživovalo chuť utrácet heslem „proč by to nebylo možné?“. „Až přijde období půstu, strana nebude riskovat drastickou odtučňovací kúru a nebude brát to, co lidem dala, protože propad spotřeby by dál prohloubil zpomalování ekonomiky, tvrdí Rzeczpospolita.

Vláda vsadí raději na zvyšování deficitu, ale bude muset hledat i dodatečné příjmy a sáhne hlouběji do kapes daňových poplatníků, zejména těch z vyšší střední třídy. „V dalších letech se nevyhneme zvyšování daní,“ shoduje se s listem Rzeczpospolita onet.pl. (cit. dle ct24.ceskatelevize.cz.)

Někteří čeští politici ale přispěchali se zaradovat nad vítězstvím strany, která dělá věci, za které by se nemusela stydět ministryně za ČSSD Maláčová.

Alexandr Vondra na Twitteru: „Kaczynski zkrátka dělá politiku velmi dobře. Demokracie je o schopnosti získat většinu. Gratuluji ke skvělému výkonu. Vítězství PiS posiluje i naši frakcí Evropských konzervativců a reformistů.“

Alexandra Udženija tamtéž: „Gratuluji PiS k neuvěřitelnému vítězství. Je to jasný důkaz, že konzervativní politika je v dnešní rychlé a nepřehledné době nejrozumnější a nejlepší volba. Polští voliči to vědí a náležitě ocenili.“

Zřejmě se cení deklarovaná „konzervativnost“ a národovectví a to je nade vše.

Inspirovat se volebním úspěchem polské PiS je asi tak oprávněné, jako brát si za vzor Babišovo ANO. Ne snad že by Kaczyńský byl jako Babiš, to v žádném případě, jsou to zcela nesouměřitelné osobnosti (v případě Babiše jde spíše o osobu než osobnost). Počet volebních hlasů ale ještě automaticky neznamená, že je strana sbírá za to, co prospívá zemi.

Proč je program PiS tak přitažlivý a současně pro stát dost finančně náročný? PiS je proti velkým škrtům v sociálních výdajích. Navrhuje zavedení systému půjček na bydlení zaručených státem. V boji proti nezaměstnanosti strana hlásá snížení penzijního příspěvku u mladých zaměstnanců o 50 procent a podporu podnikatelů z ekonomicky poškozených oblastí, pokrýt stáže absolventů ve výši 50 procent odměny nebo 25 procent v případě placené stáže. Stejně tak chce poskytovat výhodné půjčky mladým lidem, kteří chtějí začít podnikat, když vytvoří aspoň dvě pracovní místa.

Program je pro voliče natolik příjemný, že vládě odpouští i řadu afér. Jen zástupně můžeme jmenovat „druhé platy“ pro členy vlády PiS, které odhalili poslanci opozice. Zjistilo se, že celkem 51 členů vlády bývalé premiérky Beaty Szydłové, ministři a státní tajemníci, obdrželi celkem přes 1 milion 46 tisíc. złotých. Šest ministrů obdrželo nejvyšší částky ve vládě PiS v roce 2016: Mariusz Błaszczak, tehdejší ministr vnitra a správy; Antoni Macierewicz, tehdejší ministr národní obrany, Krzysztof Tchórzewski, ministr energetiky; Elżbieta Rafalska, ministryně rodiny, práce a sociální politiky; Witold Waszczykowski, tehdejší ministr zahraničních věcí a Beata Kempa, poté vedoucí kancléře předsedy vlády. Všichni dostali 33 tisíc złotých (v přepočtu necelých 200 tisíc českých korun). Bývalá předsedkyně vlády si sama vyplatila 65 000 złotých (necelých 400 tisíc českých korun). Všechno bylo provedeno v souladu se zákonem, ale v rozporu se slušnými mravy. Výrok Szydłové „tyto odměny nám náležely“ vzbudil jistou pozornost.

Odpor opozice také vzbuzuje způsob, jak státní peníze plynou ideově zaměřeným konzervativním katolickým subjektům, které se pak odměňují podporou vlády. Nejviditelnějším příkladem je činnost redemptoristického kněze Tadeusze Rydzyka. Ten založil rozhlasovou stanici Radio Maryja a stanici Televizja Trwam, Nadaci Lux Veritatis a Vyšší školu sociální a mediální kultury v Toruńi. Státní fondy proudí do těchto podniků širokým proudem.

Podle Oko.press získal kněz od převzetí moci PiS z veřejných peněz skoro 81 milionů zlotých. Podle opozice se jedná o způsob platby za mediální a politickou přízeň ze strany kněze Rydzyka pro vládu PiS. Premiér Mateusz Morawiecki mu dal svůj první rozhovor v médiích poté, co složil slib jako předseda vlády a slíbil, že „bude znovu kristianizovat Evropu“. Všichni přední politici PiS konají podobné „poutě“ do tohoto mediálního Rydzykova centra.

Aféry a hrabání do vlastních kapes a odklánění peněz spřáteleným subjektům zatím stoupencům PiS moc nevadí. Nejspíš moc nevěří žádným politikům a za těchto mají pocit, že se mají dobře. Přesto nebylo vítězství Kaczyńského strany tak velké, jak se čekalo v pokud jde o Senát, zjevně zabrala spolupráce opozičních stran.

Teď bude zřejmě další směřování Polska záležet na tom, jak dopadnou příští prezidentské volby a jak se bude vyvíjet ekonomická situace. Konstantou polské politiky zůstane za každé vlády proevropské naladění občanů a ostražitý vztah vůči Rusku, protože na tom se Poláci dost shodnou.