V Praze od čtvrtku probíhá dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která je přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, je válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání. Několik českých politiků se setkalo s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.

Zasedání v Praze je připomenutím letošního 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení aliance. Podle ministerstva zahraničí jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002. Vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální MZV a budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký řekl, že jednání slouží k tomu, aby ministři projednali citlivé záležitosti, u nichž mohou být nejasnosti. Jednání je velmi úzce spojené s úspěchem summitu ve Washingtonu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg i šéf americké diplomacie Antony Blinken před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničí zemí NATO v Praze označili Česko za spolehlivého partnera a spojence, který plní závazek dvou procent výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Oba ocenili také českou muniční iniciativu a další pomoc Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. 

Prezident Petr Pavel pak Stoltenbergovi na Pražském hradě udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberg se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.

V souvislosti se situací na Ukrajině napadené Ruskem Stoltenberg zmínil podpůrné iniciativy jednotlivých spojeneckých zemí. Spojenci podporují Ukrajinu v bezprecedentních objemech, je podle něj ale nutností přijmout víceletý finanční závazek NATO tak, aby Ukrajina mohla s pomocí dlouhodobě počítat a podle toho plánovat. „Pomůže ji to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ uvedl. V souvislosti s úvahami o právu Ukrajiny na obranu formou útoků na cíle v zemi agresora konstatoval, že Ukrajina má právo se bránit a právo na sebeobranu zahrnuje i možnost útočit na legitimní vojenské cíle, tedy i ty na ruském území. Je to agresivní válka, kterou spustila Moskva, uvedl.

Dále čtěte

Šéf NATO navštívil Kyjev. Připustil převahu Ruska a slíbil další pomoc

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel v pondělí na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval…

„To, co jsme udělali nestačí, docházelo k zásadním zpožděním v dodávání podpory,“ uvedl. Dodal, že aliance nyní řeší, jakým způsobem by mohlo NATO hrát důležitější roli v pomoci při dodávkách zbraní a výcviku vojáků pro Ukrajinu.

Vedle budování aliančních sil, schopnosti odstrašení a situace na Ukrajině bude tématem jednání v Praze i partnerství v indo-pacifickém regionu, připomenul.