Ilustrační foto FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
V druhém říjnovém týdnu zemřelo v Česku o 14 procent lidí víc, než je v této době obvyklý průměr. Více než obvykle umírali zvláště muži a senioři nad 65 let. Ukazují to dosud neveřejné údaje ministerstva vnitra, které se podařilo získat serveru iRozhlas.cz.
Kolik lidí u nás zemřelo v polovině října, se podle přesných čísel Českého statistického úřadu dozvíme až za měsíc. Už dnes ale můžeme konstatovat, že celková úmrtnost bude kvůli druhé vlně epidemie SARS-CoV-2 v dlouhodobém srovnání rekordní.
Novináři z iRozhlas.cz to zjistili z předběžného informativního výpisu z evidence obyvatel, který jim poskytlo ministerstvo vnitra. Podle očekávání čísla odpovídají vyššímu počtu případů covidu-19 podle statistik ministerstva zdravotnictví.
Server píše: „Celkový počet úmrtí bez rozlišení příčin a jeho odchylky od dlouhodobého průměru (tzv. nadúmrtí) považují vědci za spolehlivé měřítko závažnosti epidemií. Zatímco definice toho, co znamená zemřít na covid-19, případně s covidem-19, se v čase i prostoru často liší, počet úmrtí na stejném území a ve stejném čase bývá dlouhodobě stabilní. Proto je možné s jeho pomocí porovnávat vliv jiných faktorů. Na rozdíl od oficiálních statistik úmrtí s covidem-19 se v něm projeví i špatně diagnostikovaní pacienti a takzvaná nepřímá úmrtí způsobená tím, že se lidé bojí jít k lékaři, nebo tím, že nemocnice jsou přeplněné a zdravotní péče nefunguje stoprocentně.“
Podobnou výchylku v počtu zemřelých nad několikaletý průměr bylo možno pozorovat už na jaře v zemích, kde bylo obětí viru mnohem více než u nás. Čísla z Velké Británie byla velmi výmluvná. Když se u nás počet obětí pohyboval od jedné do tří denně, nebyl tento vliv tak patrný. Když to ale najednou vyskočilo přes stovku a v Česku umírá v průměru zhruba 300 lidí denně, bylo jen otázkou času, kdy musí každému dojít, co se děje. Skoro každému.
Toto jsou právě ta čísla, po kterých stále volají různí popírači nebezpečnosti nového koronaviru. Ti tvrdí, že není nebezpečnější než běžná chřipka (jako by chřipka byla jen nějaká bezvýznamná rýma) a že celá panika je zbytečná. Jenomže už pár týdnů je zřejmé, že když se křivka nárůstu úmrtí kryje (s pochopitelným zpožděním) s křivkou vývoje nákazy, bude tam kauzální souvislost.
Jsou čísla, kolem kterých lze hrát různé argumentační hry. Počet skutečně nakažených, chyby při testování, úmrtí s covidem a na covid. Jenže počet zemřelých je jako počet narozených nebo počet svateb, není na něm co zpochybnit.
Úplně poslední argument, který by měl stačit, je to, když se vedle výskytu nové nemoci, která může být smrtelná, najednou zvýší počet zemřelých nad několikaletý průměr. Někdo by musel navrhnout nějakou jinou příčinu, třeba jinou nemoc, nebo zvláštní skvrny na Slunci, jenže nic takového nemáme. Tolik vzývaný zdravý rozum tedy velí, abychom za příčinu považovali virus.
Jak ale známe konspirační teoretiky, vymyslí si pomocné teorie, jak všechno vysvětlit. Jejich nejjednodušším nástrojem je, když řeknou, že číslům nevěří. Pak už se samozřejmě nedá nic dělat, protože na taková moudra se nedá vůbec nic říci.
