Ruský prezident Vladimir Putin a dnes již bývalý ministr obrany Sergej Šojgu FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ruský vůdce Vladimir Putin neustále mluví o pozitivních momentech ve vývoji Ruska, nebo alespoň o jejich potřebě. Většinou to končí diskusemi na sociálních sítích, ale v těchto dnech mluví o Rusku celý svět. Přirozeně se hovoří o tom, co ruské státní orgány považují za volby do Státní dumy, v nichž podle ruských úřadů opět jasně zvítězilo Jednotné Rusko. Kromě Kremlu s tím však nikdo jiný nesouhlasí.
USA a Evropská unie neuznaly tyto volby jako svobodné ani spravedlivé. Ano, neuznaly, a to navzdory jemnostem diplomatického jazyka. Jelikož nemůže existovat žádný objektivní ukazatel kvality, který by špatné vydával za dobré, nelze uznat ani nesvobodné a nepoctivé volby. Přinejmenším pokud vycházíme ze smyslu příslušných článků Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Vítězové těchto „voleb“ navíc nebyli uznáni ani v Rusku. Nesouhlasí s nimi například ruský rubl, který padl bezprostředně po vyhlášení výsledků, ani ruský státní dluh, jehož růst po pádu rublu následoval. V médiích jsou citována četná fakta o falšování a porušování těchto voleb, ale můžete o tom psát donekonečna a není to to nejdůležitější.
Právo na svobodné volby je jedním z klíčových práv a svobod. Ruské úřady učinily více podrazů než jen to, že se dopouštěly volebních podvodů. Během organizace ruských voleb do Státní dumy došlo k porušení sedmi článků každého z předchozích citovaných dokumentů, které Rusko ratifikovalo a zavázalo se je striktně implementovat do svého právního řádu včetně práv na svobodné volby, svobodu projevu, sdružování atd. V procesu dosažení tohoto „volebního vítězství“ byla tato práva občanů výrazně porušena a ruské úřady je neustále popíraly pomocí vydírání a hrozeb.
Tuto akci proto nelze nazvat volbami v pravém slova smyslu. Co to tedy potom je? Nic jiného než druhá fáze speciální operace současné putinovské kliky k udržení moci za účelem dosažení jejích korupčních cílů. Tou první bylo nezákonné přijetí změn ruské ústavy v loňském roce, které legalizovalo porušování práv a svobod občanů s cílem anulovat druhé a původně poslední období Vladimira Putina ve funkci a umožnit mu neomezenou vládu nad Ruskem. Podle těchto ústavních změn byly miliony lidí zbaveny pasivního volebního práva, bylo porušeno právo na rovný přístup občanů ke státní službě a podobně. Tyto změny jsou nezákonné, protože byly přijaty v rozporu s ruskou ústavou. Potvrdila to též Rada Evropy.
Odpovědí Putinovy kliky byl pokus o otravu jednoho z opozičních vůdců Alexeje Navalného a poté zničení Nadace pro boj proti korupci (FBK). Opozici tak byla pomocí vykonstruovaných obvinění, nejčastěji s označením zahraniční agent, znemožněna účast ve volbách. Ale i za těchto velmi nepříznivých podmínek a navzdory úplnému rozvratu právního řádu v zemi byl učiněn pokus zabránit Jednotnému Rusku v opětovném získání ústavní většiny. A to prostřednictvím protestu, kterému se říkalo chytré hlasování. To, navzdory nebývalému tlaku ze strany státní moci, bylo v mnoha regionech korunováno úspěchem.
K obzvlášť flagrantnímu porušení regulérnosti voleb došlo v Moskvě, a to pomocí internetového elektronického hlasování. Pozorovatelé k němu neměli přístup kvůli zásahům tajné služby FSB. Výsledky elektronického hlasování nebyly v Moskvě zveřejněny bezprostředně po uzavření volebních místností, jak stanoví platný zákon, ale až po 17 hodinách. Pak ani nepřekvapuje, že výsledky hlasování po internetu, které bylo bez kontroly, dopadly opačně než hlasování volebními lístky. Ruská opozice proto právem požaduje jejich uznání za nezákonné. Pokud by se tak stalo, tak by putinovská strana Rusko ztratila v Dumě přinejmenším ústavní většinu a složení dumy by mohlo být dost jiné.
Nezávislí statistici již upozornili na fakt, že možná až 18 milionů hlasů ve prospěch Jednotného Ruska bylo získáno nejrůznějšími podvody. To je v přepočtu zhruba třikrát více voličů, než kolik jich žije v České republice.
Za 17 let od založení strany Jednotné Rusko jsem se ještě za svého pobytu v původní vlasti nikdy nesetkal s nějakým jeho obyčejným členem. A tu samou otázku si nyní pokládají lidé na sociálních sítích. Kdo vlastně jsou jeho členové?
V Chabarovsku už téměř rok probíhají protesty proti zatčení právoplatně zvoleného a oblíbeného gubernátora Furgala a jeho nahrazení poslušnou loutkou Kremlu. Jeho obvinění z vražd považují místní lidé za politicky motivované. A já tomu také věřím, protože to jsou běžné způsoby putinovské bandy na likvidování oponentů a také důkaz toho, že ona se nezastaví před ničím, tedy ani před falšováním voleb.
Chápu, že obyvatele jiných zemí to samozřejmě nemusí zajímat. Řeknou si, ať si Rusové dělají, co chtějí. Čína také žije bez demokracie, rozvíjí se a my s ní čile obchodujeme. To ale není rozumné a takový přístup by se mohl Evropanům v budoucnu vymstít.
Za prvé, ti, co Rusko změnili v bezprávní stát, jsou jisti svou beztrestností a časem začnou svoje zločinné metody uplatňovat v zahraničí.
Za druhé, Čína v tomto ohledu nikoho nepodvádí; nehraje si na demokracii a jednoduše neorganizuje volby. U ní člověk ví, na čem je. V Rusku je tomu však jinak.
Už před více než stoletím napsal americký prezident Theodore Roosevelt o Rusku. „Nerozumím ruské povaze. Rus lže, přitom se ti dívá do očí, a když pochopí, že jsi lež odhalil, tak se vůbec nestydí. Zdá se mi, že Rusové nevědí, co je to férové jednání.“
Za třetí, zkorumpovaní čínští úředníci nevyvážejí velké množství špinavých peněz do Evropy a neperou je prostřednictvím nákupu nemovitostí, jak to dělají jejich ruští kolegové.
Co se dá v takové situaci dělat? Je jasné, že tyto ruské volby byly zfalšované, ostatně jako všechny ty předtím. Je jasné, že tyto volby se nijak neliší od loňských prezidentských voleb v Bělorusku a ruský lid má právo na masivní protesty, protože v Rusku neexistuje legitimní zákonodárná moc.
A ještě je tu jedna možná nejdůležitější skutečnost. Západ zatím nechápe, jak zacházet s oligarchy blízkými Vladimiru Putinovi, kteří za špinavé peníze skupují rozsáhlý majetek v zahraničí. Je však na místě jasná otázka: Kde tito Putinovi lidé, poslanci a úředníci bez jakýchkoliv podnikatelských úspěchů a legálních příjmů vzali peníze na tak přepychové a drahé vlastnictví? Navalného protikorupční fond FBK uvedl konkrétní příklady takových podezřelých skupování luxusních nemovitostí v České republice. A policejní vyšetřovatelé by si jich měli začít všímat.
Takové zásahy proti těmto nepoctivcům by pak jednoznačně podpořila velká většina ruské občanské společnosti. Západ by měl chápat, jak silný je v současné ruské propagandě protizápadní trend, jehož cílem je vytvořit v Rusku trvalý odpor vůči němu. A tímto způsobem, tedy razantním zásahem proti ruským korupčníkům v zahraničí, by se dala tato propaganda výrazně otupit. Z toho by měli prospěch jak slušní Rusové, tak i lidé na Západě.
Autor je ruský podnikatel žijící v České republice.
