Miliony lidí v Rusku v neděli posledním dnem vybírají své zástupce do obecních samospráv, městských rad, legislativních sněmů v jednotlivých regionech a rozhodují o budoucích gubernátorech. Volby se konají i na Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, což Kyjev a jeho spojenci označili za ilegální a dali najevo, že toto hlasování neuznávají. Ruské úřady informovaly o případech sabotáže v oblastech, které Rusko loni v rozporu s mezinárodním právem zabralo Ukrajině.
Při útoku dronu byla v noci na dnešek zničena volební místnost v Záporožské oblasti, jednom z ukrajinských regionů částečně obsazených Rusy. Nikdo v ní v té době nebyl. Ruské okupační úřady v sousední Chersonské oblasti uvedly, že v sobotu byl nedaleko jednoho volebního místa objeven ostrý granát. Hlasování muselo být přerušeno do doby, než ho pyrotechnici zneškodnili.
V samotném Rusku jsou nejpozorněji sledovány volby moskevského starosty, kde se o znovuzvolení uchází Sergej Sobjanin. Podle agentury AP je nepravděpodobné, že by prohrál s některým z kandidátů, z nichž všichni zastupují strany podporované Kremlem. Sobjanin se starostou stal v roce 2010 a od té doby ve volbách vyhrál dvakrát: v roce 2013, kdy se mu postavil nyní vězněný opoziční lídr Alexej Navalnyj, i o pět let později.
Ve většině ruských regionů se volební místnosti otevřely už v pátek a volby trvají tři dny, jinde lidé mohou přijít hlasovat jen dnes. Ve více než 20 regionech, včetně Moskvy nebo anektovaného Krymu, je možné hlasovat prostřednictvím internetu. Opozice to kritizovala, protože tento způsob hlasování je podle ní netransparentní a vytváří prostor pro manipulace. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí dopoledne.
Analytik Abbas Galljamov, který v minulosti psal projevy pro ruského prezidenta Vladimira Putina, agentuře AP řekl, že téma války na Ukrajině, „nejdůležitější věc v ruské politice“, se ve volbách neobjevovalo. Kandidáti se podle něho v kampani nechtěli otevřeně vyslovovat pro invazi, protože by to mohlo mít negativní dopad na jejich podporu. Zároveň není možné válku kritizovat, protože by uchazeči o politické posty „dostali zákaz kandidovat, zavřeli by je do vězení a označili za nepřátele státu“.
Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda podotýká, že volby v Rusku už léta nelze nazývat férovou a spravedlivou soutěží, protože Kreml ve snaze získat požadované výsledky upustil od systému „řízené demokracie“ a přešel k volebním manipulacím, změně pravidel na poslední chvíli nebo zcela jednostrannému zpravodajství o vládnoucí straně Jednotné Rusko ve státem kontrolovaných médiích. Po začátku invaze na Ukrajinu loni v únoru režim výrazně přitvrdil represe vůči opozici i nezávislým médiím, a tak v současnosti významní Putinovi oponenti jsou v exilu nebo ve vězení.