Představitelé ruské elity přišli po vypuknutí války prakticky o všechno. Na rozdíl od běžných Rusů, kteří toho mnoho neměli. Proč to všechno Vladimiru Putinovi tolerují? Politický analytik Abbas Galljamov to vysvětluje strachem, jaký v elitách panuje.
V rozhovoru pro list Novaja Gazeta Europe Galljamov říká, proč příslušníci bohaté vrstvy mlčí: „Protože se bojí. Dvě desetiletí sledovali, jak Putin masakruje své nepřátele. Zvykli si, že Putin je silný a vždycky vítězí. Prostě se bojí. A je chybou si myslet, že přišli o všechno. Ztratili hodně, ale ne všechno.“
Dál pak Galljamov vysvětluje, proč zatím bohatí skousli i to, že ztratili možnost utratit své peníze na Západě.
„Když si na jedné straně nemůžete užívat západu slunce u Atlantiku a na druhé straně se bojíte, že pokud budete neloajální, bude s vámi a vaší rodinou zacházeno tak, jak bylo nedávno zacházeno s vrcholovými manažery Gazpromu a Novateku, určitě nechcete riskovat. (Zatím jich letos pět náhle zemřelo, pozn. red.) Koneckonců západy slunce na předměstí jsou také krásné. Tento strach je vlastně hlavním, nebo spíše jediným důvodem loajality elit. Máte pravdu, že Putinovi nejsou, mírně řečeno, vděční, že rozhodně nejsou nadšeni tím, co se děje. A v soukromých rozhovorech říkají věci jako ‚Děda se úplně zbláznil‘, což je mírné vyjádření. Mezi rozhovory v kuchyni a politickými akcemi je však velká vzdálenost.“
Podle Galljamova lidé z elity něco podniknou až tehdy, když uvidí, že vystoupit proti Putnovi má šanci na úspěch.
„Dosud platil železný řád: dodržuj pravidla hry, která stanovil Putin, a vše bude v pořádku. Teď je ale jasné, že budete hrát podle jeho pravidel – a budete mít spoustu problémů. To byla jejich životní strategie: vyděláme peníze v Rusku a pak se postupně přesuneme na Západ. Jejich konečným cílem bylo přestěhovat se na Západ. Doslova každý, kdo má peníze, na federální úrovni i na regionální úrovni, civilisté i strážci zákona si otevřeli účty na Západě, koupili tam nemovitosti, poslali tam své děti a staré rodiče, investovali do západní ekonomiky. Byla to taková všeobecně přijímaná strategie. Na lidi z elit, kteří se jí neřídili, se pohlíželo jako na podivíny. A najednou se tento model přes noc zhroutil. To znamená, že se zcela ztratil pozitivní základ loajality. Zbývá jen strach.“
Problém je podle něj v tom, že si tito lidé nedůvěřují navzájem – a je tomu tak už od sovětských dob.
Spiknutí neexistuje bez dohod mezi jeho účastníky, a ti jsou velmi roztříštění. Dvě desetiletí přežívají díky tomu, že se navzájem podvádějí a lžou si. Každý z nich si vybudoval osobní vztahy s úřady na úkor ostatních… Tady si každý najde pro sebe individuálně ‚střechu‘, která chrání jeho obchodní zájmy, nebo pomáhá organizovat expanzi. Někteří lidé nacházejí ochranu v Kremlu, jiní v bezpečnostních službách, další ve vládě. Tyto lóže se mezi sebou střetávají, bojují a ničí se navzájem, a to i za pomoci trestních řízení a věznění. Tak tomu bylo nejméně třicet let a ani předtím, za Sovětského svazu, nebyla situace o mnoho lepší. Tito lidé vůbec neumějí organizovat upřímnou interakci, při níž nejednáte jen kvůli sobě, ale také kvůli svému partnerovi. Mnozí z nich ani netuší, že taková interakce je možná.“
Vrstva bohatých a zatím loajálních něco podnikne až v okamžiku, kdy vycítí, že Putin dostatečně oslaben. Přes průzkumy mezi občany, jejichž výsledkům se nedá moc měřit, se dá vytušit, že obliba Putina není moc vysoká. Kromě toho se ještě vůdce pustil do války, která se nevyvíjí dobře: „V poslední době se samozřejmě objevuje další viditelné znamení: vojenská porážka. A tady si Putin vytvořil vlastní problém tím, že se zapojil do této války a vytvořil pro všechny mimořádně konkrétní a viditelný ukazatel. Proto se elity mohou sjednotit a postavit se proti němu v okamžiku, kdy budou ruská vojska definitivně poražena. Pak nebudou potřeba volby. Na druhou stranu se to pravděpodobně bude časově shodovat s nárůstem protiválečných pouličních protestů.“
Teď se podle něj lidé bojí cokoli říkat i pro průzkumy, ale to neznamená, že by byli spokojeni. Společnost pak může vybuchnout najednou a může k tomu dojít při příští prezidentské volbě v roce 2024. „Vyhlídka na to, že Putin dostane dalších 12 let, má všechny předpoklady k tomu, aby společnost vybouchla,“ říká Galljamov.