Okamura, Babiš a Filip FOTO: Zbyněk Pecák
FOTO: Zbyněk Pecák
Nadcházející volby mají osudový charakter. Rozhodně osudovější než volby předchozí. Rozvrácení české společnosti, které je dílem Miloše Zemana a Andreje Babiše, dospělo do takového stupně, že je už možné něco, co bylo ještě po minulých volbách nepředstavitelné. Kupříkladu otevřená vládní koalice komunistů a nacionalistických fašistů s hnutím ANO Andreje Babiše. Všechny tři síly rozvrací naše vazby na evropské společenství a všechny v různé formě inklinují k ruskému modelu řízení společnosti.
Promoskevské zaměření KSČM je sice z hlediska pravověrné ideologie této strany kuriózní, ale o to více v něm cítíme hlas slovanské krve a také stesk po normalizační družbě. Karel Marx by se obracel v hrobě, kdyby viděl, jak se čeští komunisté paktují s režimem Vladimira Putina, který je postavený na kleptokracii kartelu ruských oligarchů, tedy jakési zvrácené velkoburžoazie na ruský způsob. Nic z romantických marxistických myšlenek světové revoluce o snižování role státu u českých komunistů nenajdeme.
Ruští oligarchové naopak tvoří věrchušku přebujelého státu, v jehož čele stojí mocný car gosudar. Pro české komunisty je ovšem služba Rusku podstatně důležitější než pravověrný komunismus a marxismus či boj za práva pracujících. Je to síla zvyku už od temných dob okupace pro roce 1968. Hlavní náplní KSČ bylo udržovat českou společnost ve vazalském a služebném postavení vůči moskevským vládcům. A tak to dělají pořád, ačkoli má režim v Rusku už blíž k fašismu než ke komunismu. Svůj klíčový úkol ovšem čeští komunisté plní dobře: Soustavně rozkládají vazby České republiky na Západ.
Pozice Okamurovy Strany přímé demokracie je o poznání jednodušší. Žádný ideologický balast ji netíží a mohou rozkládat české členství v Evropské unii zcela přímočaře a důkladně. Vztah k Rusku je u Okamury zřetelně uživatelský, ví dobře, kdo v Moskvě jeho práci oceňuje a jak přesně. Tipoval bych, že kancelář, kam Okamurovi emisaři dochází pro pokyny a peníze, sídlí v Ljubjance, kde léta působila KGB a nyní je tam obrozená tajná služba FSB. Tam dávají soudruzi hlavy dohromady a plánují rozvrácení svých bývalých kolonií, jež se jim na čas vysmekly. Tomio Okamura hraje v této hře poměrně důležitou roli. Vyzývá k referendu o odchodu z EU. To je přesně to, co Moskva od svých českých zaměstnanců chce. A je to jistě dobře placený job. Tomio Okamura má totiž peníze k smrti rád.
A pak je tu formálně proevropská strana ANO Andreje Babiše, která zasedá v nejevropštější frakci Evropského parlamentu. Jde o liberální klub Renew Europe, kterému záleží na udržitelnosti našeho životního prostředí, na respektu a toleranci vůči kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti i vůči sexuálním menšinám.
Hodně bojuje proti diskriminaci migrantů či homosexuálů a pan Babiš musí doma pečlivě skrývat, že je jeho ANO členem tohoto spolku, který prosazuje intenzivní zasahování evropských orgánů do věcí členských zemí. Ve skutečnosti má ANO a premiér Babiš s Evropskou unií faktickou válku ohledně jeho podvracení základních norem a pravidel, jimiž se má členská země řídit a jež má dodržovat také on jako předseda vlády.
Martyrium s konfliktem zájmů českého premiéra ohledně jeho neoprávněného pobírání dotací, je tak otřesnou a pro nás Čechy zahanbující ostudou, která nemá na evropské scéně obdoby. Je možné, že i Babiše přestane tento jeho způsob evropanství bavit. Z jeho hlediska ho Evropská komise ponižuje. i on může dojít k závěru, že by bylo lepší z EU odejít. A nebo může svými antievropskými koaličními partnery Evropskou unii alespoň vydírat, aby dala ruce pryč od jeho kauzy. Jenže to půjde opravdu těžko.
Babišův obchod je hodně provázaný se zeměmi EU, ale když by na to přišlo, jistě by uměl pár svých firem přestěhovat z Německa a z Holandska a nějaké komodity prodávat jinam. Evropská unie musí lézt Babišovi krkem, protože od něj vyžaduje chování seriózního člověka a snaží se mu znemožnit, aby se choval ve shodě se svojí přirozeností jako barbar. To musí Babiše už urážet.
Tyto volby mohou vážně nabrat osudový charakter a je proto třeba varovat a bít na poplach. Může se nám snadno stát, že temné síly blízké srdci našeho prezidenta Miloše Zemana získají parlamentní většinu. Tenkrát už půjdou ohledy stranou. SPD i KSČM se na vládě Andreje Babiše podílet budou, když bude mít vláda v programu referendum o vystoupení z Evropské unie. Babiš bude dělat, jak se mu do toho nechce, ale pak na to přistoupí. A co asi k tomu řekne? „Veď buděm hlasovať pro Úniju.“
Pak bude následovat vyhlášení data referenda, zuřivá dezinformační kampaň, tuhý boj demokratů s ruskými dezinformátory a domácí pátou kolonou o Českou republiku. Nakonec nastane hodina pravdy. Díky pár procentům lehko zmanipulovaných přelétavců může snadno dojít k czexitu. Bude to obrovský úspěch Moskvy a sovetskoje igristoje, ten slavný sekt z časů Brežněva, poteče po Rudém náměstí proudem.
Imperiálně založení Rusové si náš odchod z EU vyloží jednoznačně, jako návrat marnotratných synů a dcer domů, do svazku bratrských slovanských národů. Oni nám odpustí, že jsme žili skoro dvacet let jako důstojní lidé, a zaradují se, že se z nás opět stanou východní čuníci.
Pro nás to bude přitom absolutní pohroma. Ekonomický sestup je naprostou jistotou a dostaví se prakticky ihned. Čechům všude přibydou omezení pohybu a zejména práce. Budou vystaveni nedůstojným kontrolám na hranicích. Zejména ale dojde ke kulturnímu a civilizačnímu úpadku, jehož konce nelze dohlédnout.
Nepochybně dojde k destrukci i té současné a chatrné úrovně právního státu a k utažení šroubů pro kritické publicisty a nezávislá média. Na švýcarský či britský model zapomeňme. Žijeme bohužel v jiné části Evropy a naše společnost je silně kontaminovaná východními memy. Bude to země, kde bude vládnout jedině právo silnějšího. Tak, jak to koneckonců již léta prosazuje Andrej Babiš.
Tyto volby mohou být osudové až příliš. Nehrajme si s ohněm. Mohli bychom si zapálit vlastní dům.
