Fotografie dvoulistu z badatelské učebnice dějepisu Soudobé dějiny (2022) FOTO: Snímek Miroslava Vodrážky / se svolením autora
FOTO: Snímek Miroslava Vodrážky / se svolením autora
Učebnice Soudobé dějiny, badatelská učebnice dějepisu z nakladatelství FRAUS, se v posledních týdnech stala terčem kritiky vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten se distancoval od všech jejích vydání, obsahuje podle něj chyby a některé události v ní úplně chybí. Učebnice je přitom schválená ministerstvem školství (MŠMT), které trvá na tom, že prošla standardním schvalovacím procesem. Žádný oficiální podnět s výhradami prý neobdrželo.
ÚSTR se v pondělí 17. července distancoval od všech vydání učebnice. Prohlásil, že opravené vydání z letošního roku bylo vyhotoveno bez jeho souhlasu. V tiskové zprávě zveřejnil výčet zřejmých faktografických a pedagogických chyb, kterých se měli autoři dopustit. „Učebnice obsahuje zásadní chyby, o nichž není žádná pochybnost a jež mohou uvést nezletilé žáky a studenty, jimž je tato učebnice určena, v omyl. Zkoumání a kontrole bylo podrobeno doplněné 2. vydání z roku 2023, kde nic nebránilo autorskému kolektivu opravit alespoň nejkřiklavější chyby v obsahu,“ stojí ve zprávě.
Nakladatelství FRAUS se následně proti tvrzení ústavu ohradilo a od tiskové zprávy se distancovalo. Podle něj prošla učebnice mnoha konzultacemi odborníků z akademických i výzkumných pracovišť a řádným recenzním řízením na ministerstvu.
V učebnici nicméně chybí některé klíčové historické události, například v ní není ani zmínka o pražském povstání v roce 1945 a také zde není popsán průběh a okolnosti invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. O faktu okupace je zde pouze malá zmínka v půlce jedné věty.
Ministerstvo na dotaz deníku FORUM 24 napsalo, že učebnice musela splnit daná kritéria, aby byla schválena. „Tato učebnice prošla standardním schvalovacím procesem, přičemž byla posouzena dvěma nezávislými recenzenty, kteří jsou odborníky na danou problematiku. Každá učebnice musí splňovat předem daná kritéria, aby doložka MŠMT mohla být udělena,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Žádný oficiální podnět či stížnost na učebnici zatím prý ministerstvo neobdrželo. „Pokud k obsahu učebnice jsou nějaké výhrady, je možné zaslat na MŠMT podnět, kterým se bude zabývat. Doposud žádný oficiální podnět MŠMT neobdrželo. Každopádně, obsah a pojetí učebnice musí být v souladu s platným RVP ZV. Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů s doložkou používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání.“
ÚSTR tento týden podle informací deníku FORUM 24 podal stížnost přes datovou schránku.
Mluvčí ministerstva dále upozornila, že o použití učebnic a učebních textů rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek. Může být ale podle ní využívána jako hlavní zdroj ve výuce. „S učebnicí je potřeba správně didakticky a metodicky pracovat, může být využívána jednak jako hlavní zdroj, nebo také jako doplňující učební materiál,“ dodala.
Předseda Asociace učitelů dějepisu ČR Pavel Martinovský učebnici považuje za vyhovující. „Já si myslím, že badatelský přístup je progresivní metoda, která patří do 21. století. Tahle metoda motivuje děti a vede je k práci, aby přemýšlely nad tím, co probírají,“ uvedl pro deník FORUM 24.
Na dotaz, zda může podle něj být učebnice využívána jako hlavní zdroj, řekl, že to záleží na učiteli. „Tady je totiž zásadní problém, že se neučí podle učebnic, učí se podle vzdělávacího plánu, který každá škola má svůj. Učebnice je vždycky pouze nástroj, jak dosáhnout těch očekávaných výstupů, kterých mají žáci dosáhnout. To znamená tady záleží na učiteli, jestli se rozhodne, že bude mít dvě učebnice, tři učebnice, nebo třeba i klidně žádnou. To už je v pravomoci toho učitele. Můj kolega podle ní v 9. třídě učí, a co jsem mohl posoudit, tak on byl spokojen s tím, co se probralo,“ řekl s tím, že i ve vlastní diskuzi s deváťáky měl pocit, že mají informací dost, navíc si dokázali propojit látku s realitou 20. století i v jiných předmětech.
