Informace o soudních procesech Andreje Babiše (ANO) na Slovensku a prezentace tamního Ústavu paměti národa o svazku s krycím jménem Bureš. Tak vypadal odborný seminář k 35. výročí masové skartace svazků a spisů Státní bezpečnosti (StB) během sametové revoluce, který se uskutečnil v poslanecké sněmovně pod záštitou šéfa výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS). Podle něj je třeba pravdu hledat i po 35 letech.
Vystupující se shodli, že systém evidence a registrace svazků StB byl propracovaný, přesto však obsahoval mezery, které měly za cíl zakrýt pravou povahu aktivit této tajné policie. „Pravdu je třeba hledat i po 35 letech. Dokumenty, které se zachovaly, jsou neocenitelným svědectvím doby a ukazují, jak totalitní režim manipuloval s informacemi a společností,“ prohlásil Žáček. Dále také doplnil, že skartace, které probíhaly z nařízení generála Alojze Lorence, měly zahladit stopy a zabránit pozdějšímu vyšetřování komunistických zločinů.
Následně se ujal mikrofonu předseda správní rady „Ústavu pamäti národa“ Jerguš Sivoš, který představil zachovalé dokumenty z konce 80. let. „Dokumenty potvrzují, že Andrej Babiš byl veden jako agent StB s krycím jménem Bureš. Ačkoliv chybí některé podpisy, postup StB odpovídal dobovým směrnicím, kdy v určitých situacích stačil ústní souhlas se spoluprací,“ sdělil a dodal, že podobná praxe byla běžná v celém sovětském bloku.
Ředitelka kanceláře slovenského Ústavu paměti národa Adela Martinkovičová v rámci svého vystoupení upozornila na dlouholeté právní spory, které Babiš neúspěšně vedl na Slovensku ve snaze zpochybnit svou spolupráci s komunistickou tajnou policií.
Soudy totiž v minulosti rozhodly, že šéf hnutí ANO žaloval nesprávnou instituci, konkrétně Ústav paměti národa. Následně slovenský ústavní soud označil jeho bývalé řídící orgány, příslušníky XII. správy Státní bezpečnosti, za nedůvěryhodné svědky. V říjnu 2024 však přesto slovenské ministerstvo vnitra uzavřelo s Babišem smír, v němž mu potvrdilo, že byl neoprávněně evidován jako tajný spolupracovník kategorie agent pod krycím jménem „Bureš“ a že s StB vědomě nespolupracoval. Tématu se deník FORUM 24 věnoval zde.
Podle Martinkovičové právě chybějící dokumenty, zničené právě během Lorencovy skartace, ztěžují soudní dokazování. „Je absence vybraných dokumentů dostatečným důvodem k popření odpovědnosti za spolupráci s StB?“ zůstává podle ní zásadní otázka.
Na semináři vystoupil rovněž badatel Radek Schovánek z Archivu bezpečnostních složek, jenž mluvil o tom, že Babišův případ není zdaleka ojedinělý. „Skartace 20 tun materiálů na konci roku 1989 měly za cíl zahladit stopy po činnosti StB. Přesto dochované záznamy jasně dokládají, že systém evidence tajných spolupracovníků byl důkladný a vysoce centralizovaný,“ vysvětloval.
Všichni řečníci se na semináři shodli, že činnost komunistických mocenských složek, zejména pak Státní bezpečnosti, právě s ohledem na jejich přesah do současnosti zůstává důležitým společenským tématem.