Ani s novým rokem evidentně nekončí ostuda, kterou naší zemi dělají Miloš Zeman a Andrej Babiš. Přestože druhý jmenovaný už není premiérem, je zmiňován významným zahraničním serverem jako jeden ze zástupců republiky, která se chystá na předsednictví v Evropské unii. A rozhodně se nejedná o lichotivá slova.
Světoznámý zpravodajský server Politico.eu nabídl 30. prosince přehled důležitých událostí, které jsou ve světě očekávány v letošním roce. Logicky tak u data 1. červenec nemůže chybět ani zmínka o českém předsednictví Radě EU. To by bylo samozřejmě chvályhodné a pro naši zemi povzbuzující, kdyby nenásledovaly další řádky.
„Po příštích šest měsíců povede EU země, v jejímž čele v poslední době stojí prezident Miloš Zeman (nemocný prokremelský a protiislámský populista, který na novináře míří kalašnikovem) a Andrej Babiš (miliardář a podnikatel, který se stal premiérem a je vyšetřován kvůli údajnému odčerpávání milionů eur z fondů EU). Co by se mohlo pokazit?“ ptá se uznávaný server.
Znovu se tedy ukazuje, jak nás svět vnímá, co se týká naší politické reprezentace. Hlava státu je brána téměř jako ruský agent infiltrovaný na Pražský hrad a bývalého premiéra pokládají za zloděje. I proto je velkou chybou, že Politico nezmiňuje výsledek říjnových parlamentních voleb a především pak změnu na pozici ministerského předsedy. Tím by se totiž mohl alespoň částečně napravit hrozivý obraz, který má naše země v zahraničí.
Potíž je ovšem také v tom, jak na naši pozici nahlíží část české společnosti. Zatímco o Zemanovi si už většina lidí myslí, že je pro naše partnery v cizině nepřijatelný, u Babiše to tak silně nevnímají. Expremiér za to může vděčit svému marketingovému týmu, dlouhá léta budujícímu obraz politika, kterého mají jeho zahraniční partneři rádi. Každá fotografie z Bruselu, kde si majitel hnutí ANO potřásal rukou s významnými politiky, s patřičným komentářem dokázala vzbudit dojem, že se Babiš opravdu „kamarádí“ s Macronem nebo Merkelovou.
Za oněmi snímky však nebylo nic víc než jen zdvořilostní přivítání, které nikdy neznačilo jakékoliv přátelské vazby. Vzhledem k tomu, že bývalý předseda vlády rád vyprávěl historky, jak cosi dojednával s francouzským prezidentem či německou kancléřkou, naivnější část voličstva si skutečně myslela, že je v zahraničí respektován. Jak moc se mýlila, dokazuje právě článek serveru Politico.