Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček FOTO: FB JH
FOTO: FB JH
Jan Hamáček nevidí koaliční problém, pokud ve Sněmovně projde změna zákona nahrávající premiéru Babišovi v jeho sporech kvůli střetu zájmů. Ministři ČSSD ji přitom nepodpořili. Nehne s ním ani rezoluce Evropského parlamentu k témuž tématu, chová se jako prokurista dceřiné firmy Agrofertu.
Šéf sociální demokracie poskytl rozhovor Hospodářským novinám, ve kterém se svěřil i s dojmem z koaliční spolupráce. Souhlasí s premiérem Babišem, že si „všechno vyjasnili a vztahy jsou standardní“. Přešel tak vulgární invektivy ministryně financí Aleny Schillerové, Babišovy útoky na ministryni Janu Maláčovou a na integritu poslaneckého klubu ČSSD, kde podle premiéra „každý nekolegiálně hraje sám na sebe, jen se zviditelňují“, a Hamáček si prý není schopen zjednat pořádek.
Zafunguje rudá mikina?
Hamáčkovo poddajné počínání vadí i některým spolustraníkům, ale všichni dobře vědí, že minimálně do krajských a senátních voleb se nic nepohne. Naděje, že bude ještě v říjnu fungovat Hamáčkova „rudá mikina“ z doby nouzového stavu, je velmi nejistá.
V nejhorším možném, ovšem reálném scénáři se ČSSD nedostane do většiny krajských zastupitelstev, přijde o hejtmany i o svůj vlastní senátní klub. Lidé budou mít v té době jiné starosti a nemusí také ocenit, že Hamáček viditelně nadbíhá Babišovým zájmům.
Proto se nelze divit kuloárovým zprávám, že si šéf sociální demokracie po volbách chystá únikovou cestu do diplomacie. Má políčeno na post velvyslance ve Spojených státech, a i proto se snaží nenahněvat prezidenta Zemana, který výběr velvyslanců potvrzuje. Hrozící těžký volební propadák by totiž jistě vyvolal diskuse, kdo povede ČSSD do klíčových parlamentních voleb v příštím roce.
Kontroverzní výjimka v novele zákona
Rezignovaný postoj předsedy ČSSD platí i pro kontroverzní novelu zákona proti praní špinavých peněz a související předpis o skutečných majitelích z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Obsahuje výjimku pro majitele svěřenských fondů, což by pomohlo premiérovi v jeho soukromém sporu kvůli střetu zájmů.
Podle kritiků by tak mohl být Babiš považován za majitele svěřenských fondů, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu a jeho součástí. Bez této účelové výjimky by hrozilo, že nová úprava potvrdí jeho roli skutečného majitele Agrofertu se všemi dopady na čerpání miliardových dotací.
Tento problém fakticky potvrdil i Hamáček krátce poté, co novela zákona prošla začátkem června vládou, a ministři ČSSD se zdrželi při hlasování. „Jsme přesvědčeni, že výjimka pro svěřenské fondy není potřeba a jde nad rámec příslušné evropské směrnice. O výjimce tak rozhodne Sněmovna svým hlasováním,“ napsal alibisticky na Twitter.
Téma k lámání koalice to není
Dnes se šéf ČSSD posunul. Výjimku pro majitele svěřenských fondů sice nadále považuje za zbytečnou, „ale i když tam zůstane, legislativa ministerstva vnitra i spravedlnosti říká, že nepůjde o žádný lex Babiš. Ano, je z toho politické téma a opozice se toho chytá, ale téma k lámání koalice to není,“ řekl Hamáček Hospodářským novinám.
Pro předsedu koaliční strany není tématem, pokud by se premiér mohl vyvléci ze svého letitého problému. Jeho sázka na vládní analýzy je úsměvná, pokud je legislativa šita na míru zájmům jedné ekonomické skupiny. Stačí současně připomenout, jak dopadli vládní legislativci u Městského soudu v Praze, který zrušil mimořádná opatření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jako nezákonná.
Pokud Hamáčkovi nevadí, jestliže projde tato sporná část novely zákona, potom ho jistě nechá chladným i bezprecedentní padesátibodová deklarace Evropského parlamentu, která s tématem premiérova střetu zájmů úzce souvisí. Hlasoval by pro ni hypoteticky, nebo by se rovněž zdržel?
Ještě nikdy v historii se nestalo, aby se drtivá většina frakcí včetně Renew Europe, jejíž součástí je hnutí ANO, shodla na usnesení ostře se vymezujícím proti důsledkům střetu zájmů předsedy vlády jedné členské země na čerpání unijních dotací.
Hamáčkova předvídatelná reakce
Usnesení je velmi podrobné a Evropský parlament je mimo jiné „hluboce znepokojen zprávami o schopnosti společností skupiny Agrofert uměle pohybovat aktivy mezi dceřinými společnostmi tak, aby splňovaly kritéria pro udělování dotací malým a středním podnikům“.
V jiném bodě zmiňuje nátlak na zaměstnance státní správy, aby se pod hrozbou propuštění nezabývali potenciálními obviněními ze střetu zájmů týkajícími se skupiny Agrofert. Jinde vyjadřuje „solidaritu s českými občany, kteří volají po férovém přístupu, spravedlnosti a po řešení neslučitelnosti byznysových zájmů s politickou rolí a pravomocemi premiéra“.
Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch by si mohl povšimnout, že text rezoluce „vítá znovuotevření trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše v takzvané kauze Čapí hnízdo a věří, že národní soudní systém vykoná celý proces nezávisle a bez jakéhokoli politického vlivu“.
Hamáčkova reakce na mezinárodní ostudu České republiky je předvídatelná – „není to téma k lámání koalice“. Svou nečinností za ni nese spoluodpovědnost, je to i jeho vláda a zkompromitovanému premiérovi kryje záda. I za tuto příchylnost k převlékání do dresu Agrofertu bude náležitě ohodnocen v blížících se říjnových volbách.
