Václav Havel byl jednou z nejvýraznějších osobností 20. století, která se zasloužila o rozvoj české společnosti.  V době před revolucí patřil mezi disidenty, vystupoval proti komunistickému režimu a byl jedním z mluvčích Charty 77. Aktivně se podílel na revolučních hnutích v roce 1989 a po převratu se stal prvním československým prezidentem.

Po celou dobu výkonu své prezidentské funkce byl velmi aktivní v domácí i zahraniční politice a zasazoval se za prozápadní směřování naší společnosti. Účastnil se jednání o vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie a chtěl českou společnost pevně ukotvit v západních strukturách.