Z politicky nedokonalého Česka odjíždí exprezident Václav Klaus často do Německa, kde řečnívá na schůzích Alternativy pro Německo. Na této straně se mu líbí její antiunijní a antiuprchlické postoje. Problém je ovšem v tom, že AfD chce zřejmě také řešit problém uprchlíků „v zemích jejich původu“ a vztahuje to i na sudetské Němce a požaduje zrušení Benešových dekretů. To je téma, které Klaus jako český šovinista a populista (v tom je stejný jako Zeman) vždy rád vytahoval.
Ve svém boji tak musí ohledně nových spojenců, kteří mu tleskají a dodávají pocit stálé významnosti, postupovat značně selektivně. Tak například na stránkách AfD čteme vyjádření mluvčího evropské frakce AfD Andrého Bartha z října minulého roku:
„Přesně před 70 roky, dne 21. října 1945, byly přijaty v bývalém Československu takzvané Benešovy dekrety Na jejich základě byly až do roku 1947 asi tři milióny Němců na základě paušálně prohlášeny za veřejného nepřítele zavražděny, vyhnáni a vyvlastněni.“ Barth k tomu píše: „Vyhnání na základě Benešových dekretů na dotyčné, kterými tehdy byly děti nebo dospívající, ještě dnes působí děsivě. Dotklo se všech Němců žijících mezi Čechami a Slovenskem a to ne proto, že něco konkrétně spáchali, ale pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Zabavený majetek mrtvých a vysídlených připadl na základě těchto dekretů československému státu.“
Mluvčí frakce AfD soudí, že „dodnes jsou tyto dekrety platnýmm předpisem v naší sousední zemi. Málokdo ví, že také etnická skupina Maďarů padla za oběť těmto dekretům“.
AfD také říká, že dnešní Česká republika by jako členský stát EU a demokratická země měla i 70 let po válce konečně tyto dekrety prohlásit za neplatné.
Jak si dnešní noví Klausovi přátelé všímají, V dodatkovém protokolu k Lisabonské smlouvě ale v roce 2007 Česká republika trvala na zachování dekretů, které byly připraveny londýnskou exilovou vládou v Londýně ještě dlouho před koncem války. Jako příklad toho, že dekrety stále platí, uvádí mluvčí případ opočenského zámku, který byl Němci zabaven původním majitelům, kteří dnes žijí v Řecku a Rakousku. Nacisté majetek rodině, která byla židovského původu, zabavili a tak byl podle Benešových dekretů zabaven ještě jednou jako německý majetek.
Do čela bavorského zemského svazu Alternativy pro Německo (AfD) byl v roce 2015 zvolen emigrant z Olomouce firemní poradce a publicista Petr Bystroň. Ten se na dotazy novinářů k sudetské otázce nechtěl vyjadřovat, prý je to věc vedení. Přitom by právě v Bavorsku, kde žije hodně sudetských Němců, bylo snad očekávatelné, že k tomu taky něco řekne.
Klaus nedávno koncem srpna řečnil na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v severoněmeckém Schwerinu. Postěžoval si, že kvůli podpoře strany už přišel o možnost vystoupit na některých německých konferencích a univerzitách. Podle něj kontinent potřebuje revoluci, která by se podobala té v roce 1989. Vyzval stranu také ke zvýšené aktivitě.
Co Klaus svými aktivitami sleduje? Jeho politický cíl je celkem neskrývaný, chce likvidaci Evropské unie, kterou nenáviděl od počátku. Na Západě také platil za podivína a nebyl brán vážně, což musel nést při svém vysokém sebepojetí dosti těžko. Jeho osobní motivace jsou dost pravděpodobné. Poct se mu dostávalo od ruského prezidenta Putina, ale sám musel vědět, že stojí jen v řadě kremelských spojenců, bývalých politiků nebo ještě činných ruských satrapů, kterými v Moskvě musí ve skutečnosti pohrdat. Teď konečně našel zástupy, které mu tleskají a musí to být pro politického penzistu opojné. Konečné zadostiučinění by ale získal až pádem EU, kdy by bylo jeho dílo českého šovinismu a postkomunistické malosti konečně dokonáno. Proto je radši na shromážděních AfD o dekretech raději zticha, aby si nepokazil u některých Němců dojem.