Povolení vakcíny a rozběhnutí očkovacího procesu s sebou přineslo naději na návrat k běžnému životu. Jak dlouho však bude trvat, než se populace naočkuje a situace se navrátí do stavu připomínajícího ten normální?

Aby se Česká republika koronaviru zcela zbavila, museli bychom dosáhnout kolektivní imunity. To je stav, kdy je proti viru imunní tak velká část společnosti, že se vir již není schopen dostatečně šířit a postupně vymře. Obecně se předpokládá, že u covidu-19 je tato hranice mezi 60–70 %. V USA však již mnozí vědci, včetně uznávaného imunologa Anthonyho Fauciho, své odhady zvýšili.

Fauci přiznal deníku New York Times, že své původní odhady učinil záměrně velmi nízké, aby potřebné číslo nepůsobilo demotivujícím dojmem. Pokud by se zdálo nedosažitelně vysoké, je možné, že by se řada obyvatel rozhodla očkování nepodstoupit. Odhad postupně zvyšoval s tím, jak se ve Spojených státech ochota k vakcinaci zvyšovala. To poukazuje na možnost, že by se většina odhadů mohla schválně přiklánět spíše k nižším úrovním, aby se tak v první fázi zvýšil zájem lidí o očkování. Nikdo si totiž není jistý tím, kde se skutečná hranice kolektivní imunity nachází, a odhady jsou jen velmi hrubé. Podle Fauciho je realistická hranice nejspíše někde mezi 70 a 90 %.

To už je ovšem velmi vysoké číslo, kterého v České republice rozhodně nebude jednoduché dosáhnout. Z prosincových výzkumů agentur STEM a Median totiž vyplývá, že pouhých 40 % obyvatel se chce nechat naočkovat, 45 % nechce a 15 % je zatím nerozhodnutých. Příznivé však je, že například v USA se zájem o vakcínu s jejím postupným šířením zvyšoval, což zachovává alespoň nějakou naději na dosažení kolektivní imunity.

Tři scénáře vývoje

Hlavním předpokladem zvýšení ochoty nechat se očkovat je ale účinná vládní propagace. Té jsme se u nás zatím nedočkali. Naše vláda v tomto ohledu, podobně jako v distribuci vakcín, naprosto selhala. Soudě podle jejího dosavadního počínání lze jen těžko předpokládat, že by stávající vláda byla schopna vést tak efektivní kampaň, abychom dosáhli potřebné proočkovanosti 70 až 90 procent. Šance, že se koronaviru naprosto zbavíme dříve než za pár let, je tak mizivá.

Dále čtěte

Jiřina Bohdalová jde příkladem a chce se nechat očkovat co nejdřív. V Haló novinách jí za to nasazují psí hlavu

Máme za sebou těžký rok a ten letošní nebude o mnoho snazší. V některých ohledech může být dokonce ještě horší.

Otázkou tedy spíše je, jak se změní život poté, co dojde k naočkování té řekněme poloviny populace, která má o vakcínu zájem. K tomu by podle slov ministra zdravotnictví Jana Blatného mohlo dojít někdy ke konci léta. Je však dosti možné, že se to kvůli nedostatku vakcíny v EU a špatné organizaci očkování podaří až později.

Pokud by byla naočkována zhruba polovina obyvatel, bylo by šíření viru výrazně pomalejší. Jestliže by vláda zachovala podobný systém jako nyní, nejspíše bychom se tedy mohli držet na některé z nižších úrovní protiepidemického systému PES. Nejdůležitější otázkou však bude, jak se vláda k situaci postaví ve chvíli, kdy bude naočkovaný každý, kdo o to stál.

Možné jsou tři scénáře. První možností je, že budeme nadále nuceni žít s omezujícími opatřeními. Ta by ale díky menšímu počtu nakažených byla mnohem mírnější. Taková situace by nastala, dokud by se podstatná část zbývající populace nebyla ochotna nechat naočkovat, přičemž by k tomu nemuselo dojít nikdy.

Druhou, radikálnější možností by bylo zrušení všech opatření v duchu hesla „Kdo se bojí, ať se nechá očkovat“. Takový scénář by ale i přes určitou míru proočkovanosti znamenal riziko opětovného růstu počtu nakažených, zejména v kritickém ročním období. Proto se této situaci vláda pravděpodobně bude snažit vyhnout, jelikož s sebou nese riziko přetížení zdravotnického systému.

Poslední, nejpravděpodobnější variantou je selektivní omezování těch, kteří se očkovat nenechají. Člověk by bez očkování například nemohl cestovat do zahraničí nebo navštěvovat kina či divadla. Vláda by tak na neočkované občany postupně vyvíjela větší tlak a snažila by se je restrikcemi přimět k vakcinaci. Ministr zdravotnictví Blatný již naznačil, že by k tomu mohlo dojít nepřímo, prostřednictvím firem a podnikatelů poskytujících příslušné služby, na něž by zase restrikcemi tlačil stát. Lze očekávat, že tímto způsobem by vláda nakonec donutila potřebnou většinu lidí k tomu, aby se nechali očkovat, a koronavirus by tak mohl z našich životů zmizet nadobro.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.