Konkurenční boj farmaceutických společností při vývoji vakcíny proti koronaviru logicky provázejí obavy o kvalitu jejich objevů. Představit vakcínu jako první ovšem není pro její komerční přínos určující. Očkování všech zájemců po celém světě beztak nemůže být otázkou jediné farmaceutické společnosti, neboť očkovat v co nejkratším čase miliardy zájemců není úkol pro jediného dodavatele. Některé důležité věci, jako to, zda je doba trvání imunity jen třměsíční či delší, se ale zjistí až „za pochodu“ a počítat je třeba i s tím, že očkování zřejmě nezamezí tomu, aby chráněný zdravý člověk virus přenášel na ostatní.  

Samotné vakcíny „uspěchané“ nejsou. Spíše než několikatýdenní náskok před konkurencí předurčí dobrý odbyt vakcíny její klinicky potvrzená účinnost a v některých případech i nižší nároky na způsob uskladnění během dopravy. Tlak na rychlost tedy nedává farmaceutickým společnostem nutně důvod vývoj uspěchat na úkor kvality. Každá vakcína připuštěná na území Evropské unie musí projít třemi fázemi testování a musí ji schválit Evropská léková agentura (EMA), která posuzuje všechny vakcíny podle stejných kritérií. Beztak nakonec ani očekávaná nabídka vakcín několika výrobců nebude stačit uspokojit velký převis poptávky tak rychle, jak by bylo potřeba.

Vážnou překážkou v boji s koronavirem je nedůvěra Čechů k předmětným vakcínám. Rozhodně se chce nechat očkovat jen 14 procent lidí, spíše ano pak dalších 31 procent a bezmála čtvrtina Čechů to rozhodně odmítá, vyplývá z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Změnit to může informační kampaň, kterou vláda dodnes nespustila a sama uznává, že s tím začíná pozdě. Ve Velké Británii běží osvěta od léta a podle informací Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu se chce nechat očkovat 67 procent tamní populace. Častá obava je z možných vedlejších účinků, k té však farmaceutické firmy nezavdávají žádný vážnější důvod.

Při testech na desítkách tisíc lidí se vedlejší účinky podle farmaceutických firem objevovaly jen naprosto minimálně a projevovaly se jen velice mírně. Ač zdroj posledně zmíněného tvrzení má k ideálu daleko – výrobci chválí vlastní produkty – riziko, že by se provalilo, kdyby zamlčeli závažný nedostatek vakcíny, je s ohledem na desítky tisíc osob, na nichž ji testovali (Pfizer testoval konkrétně na 43 000 lidí, z nichž polovině podal placebo a polovině vakcínu), obrovské. Astronomických výšin by v součtu dosáhly i nároky na odškodné, které by v takovém případě mohly požadovat oklamaní očkovaní lidé, neboť ambicí každé ze společností je dostat vlastní vakcínu k co nejvíce lidem.

Naději na to, že vakcíny přítomnost koronaviru v populaci razantně sníží, lze čerpat především z jejich vysoké prokázané účinnosti. Nově vyvinuté vakcíny na bázi mRNA mají účinnost přibližně 95 procent.

U vektorových vakcín, na které vsadila i společnost AstraZeneca, účinná látka obsahuje mrtvý koronavirus nebo jeho části, které v těle vyvolají imunitní reakci. Naproti tomu sérum již zmíněného nového typu vakcíny mRNA je vyrobené synteticky v genetických laboratořích a žádný skutečný virus neobsahuje. Přesto však organizmu předá informace, na jejichž základě imunitní systém vytvoří protilátky.

Výhodou vakcín typu mRNA je vedle vysoké účinnosti i relativně snadná výroba velkého množství dávek. Naopak nevýhodou je nárok na uskladnění při -70 až -80 stupních Celsia. Je to z toho důvodu, že jejich molekuly jsou nestabilní a při pokojové teplotě se rozpadají. Německá společnost BionTech už ale vyvíjí novou, stabilnější generaci této látky. Ta by se podle zakladatele zmíněné společnosti  Uğura Şahina, mohla skladovat ne při -70, ale při -20 stupních. Řekl to dnes německému televizní zpravodajskému kanálu NTV.  

Účinnému boji nahrává i samotný koronavirus tím, že na rozdíl od virů chřipky zatím téměř nemutuje. (Ojedinělé případy, kdy se tak stalo v Belgii po zpětném přenosu z infikovaného zvířete, zatím nevedly k žádným zásadním problémům.) U chřipky je třeba každý rok vyvíjet novou vakcínu, přičemž často obsahuje látky cílící hned na několik virů chřipky zároveň.

Podle profesora Jonathana Balla, molekulárního virologa z Nottinghamské univerzity, ale i mnoha dalších expertů není u vakcín proti koronaviru vyloučeno, že i očkovaný člověk může virus přenášet a nakazit druhé, jakkoliv jeho imunitní systém díky vakcíně virus blokuje. Píše o tom specializovaný portál Science Media Centre. Ani doba trvání imunity proti koronaviru není známá. Výrobci zatím udávají přibližně měsíce a až další zkušenosti s jejich vakcínami ukáží, zda to nakonec nebude víc měsíců, či dokonce rok.

Zatím farmaceutické firmy předložily výsledky třetí fáze testování ke třem vakcínám. Jsou to vakcíny společností Pfizer-BioNTech, Modena a Astra-Zeneca. Na výběr v příštích mnoha měsících ale nebude.