ANALÝZA / Ruskou federaci a současného šéfa Kremlu Vladimira Putina v polovině března čekají prezidentské volby, a nikdo snad nepochybuje o tom, že obhájí svůj mandát. Právě to je jedním z důvodů, proč někteří ruští opoziční politici spolu s těmi ze západního světa požadují, aby Západ po březnu letošního roku prohlásil Putina za nelegitimního prezidenta. Míč je nyní na straně Západu, který se musí rozhodnout, jak v případě ruských voleb postupovat.

O tom, že březnové prezidentské volby ve skutečnosti nejsou volbami, pod podmínkou anonymity otevřeně mluví někteří lidé přímo z okolí současného šéfa Kremlu. Pro úřady podle nich bude „velice jednoduché“ Putinovi připsat potřebná procenta. „Tohle už nejsou volby, ale vysoce technická procedura,“ řekl jeden z kremelských insiderů ruskému opozičnímu webu Meduza.

Vladimir Putin je u moci – ať už jako prezident, nebo předseda ruské vlády – od poloviny roku 1999. Po abdikaci tehdejšího prezidenta Borise Jelcina se z ruského premiéra stal úřadujícím prezidentem. Svůj nový post obhájil ve volbách v roce 2000 a od té doby nepřetržitě vládne Rusku. Pokud v březnu letošního roku opět zvítězí a odslouží si celé šestileté funkční období, bude Rusku vládnout více než 30 let, déle než kterýkoli jiný ruský nebo sovětský vůdce od dob cara Petra Velikého, který zemřel v roce 1721.

Žádný protiválečný kandidát nebude

V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stát nemělo. „Prezident Putin je v naší zemi jednoznačně politikem a státníkem číslo jedna. V Ruské federaci nemá a nemůže mít žádné konkurenty,“ komentoval už v říjnu loňského roku šance Vladimira Putina na obhajobu křesla v Kremlu jeho mluvčí Dmitrij Peskov.

V tomto případě nelze než s Peskovem souhlasit. Jakýkoliv úspěchu schopný opoziční kandidát se na volebních lístcích neobjeví. Asi nejvážnějším Putinovým protikandidátem měl být matematik a bývalý poslanec ruské Státní dumy Boris Naděždin, který měl při sbírání podpisů fenomenální podporu a otevřeně kritizoval ruskou válku na Ukrajině. Nyní ale bojuje o svoji šanci vyzvat vládce Kremlu u ruského nejvyššího soudu. Od doby, kdy ho ústřední volební komise nezaregistrovala jako prezidentského kandidáta, je ale v tomto souboji neúspěšný.

Kreml ale rozhodl, že na volebních lístcích nebude žádný protiválečný kandidát. Právě Naděždin měl být tím mužem, který by i podle zdrojů blízkých Kremlu mohl pokazit plán, že Putin zvítězí s rekordním počtem hlasů. „Úkol je jednoduchý: získat v prezidentských volbách 80 nebo více procent,“ řekl jeden ze zdrojů Meduze.

Podobně jako Naděždin skončila i další protiválečná kandidátka a opoziční novinářka Jekatěrina Duncovová. Moc šancí stát se první prezidentkou Ruské federace neměla, přesto to s heslem „Vrátíme zemi budoucnost“ zkusila. Ústřední volební komise ale její žádost o registraci zamítla s tím, že obsahovala více než sto chyb. Rozhodnutí později potvrdil i ruský nejvyšší soud.

Na volebních lístcích tak budou 15. až 17. března jména jen čtyř politiků – Vladimira Putina, místopředsedy Státní Dumy Vladislava Davankova, předsedy silně pravicové Liberálně demokratické strany Ruska a člena Státní Dumy Leonida Sluckého a Nikolaje Charitonova nominovaného Komunistickou stranou. Poslední jmenovaný se již jednou voleb zúčastnil. V roce 2004 kandidoval proti Putinovi poprvé a se ziskem 14 procent skončil na druhém místě.

Překročil Vladimir Putin Rubikon?

Volby jsou zcela v režii Kremlu a podle některých komentátorů už ruská autokracie překročila bod, ze kterého není návratu. Ruský prezident Vladimir Putin překročil slavný Rubikon. A důvodů myslet si, že se Vladimir Putin dostal ze červenou linii, kterou sám tak rád na geopolitické mapě světa maluje, není málo.

Aby se Putin udržel u moci tak dlouho, v roce 2020 ruská Státní duma jednomyslně rozhodla o změně ústavy.

Uzurpování moci a nátlak na případné politické odpůrce jeho režimu, které vedou až k jejich fyzické likvidaci, se staly očividnými. Nemusíme přitom chodit daleko, právě Boris Naděždin je toho ukázkovým příkladem, když jeho zástupci u soudu poukazovali na chyby a procedurální vady, kterých se dopustila volební komise při prověrce podpisů na podporu jeho kandidatury. Komise prý neoznačila jediný podpis jako falešný a samotný Naděždin označil počínání úřadů za šikanu.

U Naděždina ale nemusíme ani zdaleka končit. Už v roce 2015 nedaleko Kremlu zemřel Boris Němcov, podle některých zpráv ho agenti Putinovy FSB před jeho vraždou sledovali. A další přední Putinovi kritici, jako je Alexej Navalnyj a Michail Chodorkovskij, skončili v trestaneckých koloniích na Sibiři. Navalnyj nedávno zemřel, Chodorkovskij nyní žije v exilu.

Aby se Putin udržel u moci tak dlouho, v roce 2020 ruská Státní duma jednomyslně rozhodla o změně ústavy země, čímž změnila omezení funkčního období a umožnila Putinovi zůstat u moci až do roku 2036. I díky tomu by mohl v roce 2030, až mu skončí jeho v pořadí třetí mandát, oslavit 30leté výročí v čele Ruska. Změna ústavy už tehdy vyvolala debaty v Evropské unii o stavu ruské demokracie a Evropský parlament se v roce 2021 usnesl, že by sedmadvacítka „měla odsoudit jakýkoli pokus prezidenta Putina zůstat v úřadu i po skončení jeho současného a posledního prezidentského mandátu 7. května 2024“.

Válka na Ukrajině a válečné zločiny, kvůli kterým je na Vladimira Putina vydán mezinárodní zatykač Mezinárodního trestního soudu, přijetí zjevně nezákonných zákonů, které porušují ústavní pořádek, a celkově ruský volební systém, který doznal značných změn. To jsou další problémové aspekty současného ruského režimu, vlády Vladimira Putina a jeho dalšího setrvání v úřadu se Západem uznanou legitimitou.

Dále čtěte

Slováci už nejsou naši nejbližší spojenci. Je čas přestat mluvit s Ficem

NÁZOR / U mnoha pamětníků existence Československa dlouhodobě převládá jakási nostalgická láska vůči Slovensku. Ačkoli máme odjakživa mnohem více společného…

Hlavním dilematem, kterému ale Západ v otázce uznání či neuznání Vladimira Putina ruským prezidentem po 17. březnu čelí, je konání voleb na ukrajinských okupovaných územích. „Vyzýváme mezinárodní společenství, aby rozhodně odsoudilo záměr Ruska uspořádat prezidentské volby na okupovaných ukrajinských územích a uvalilo sankce na ty, kteří se podílejí na jejich organizaci a průběhu,“ komentovalo ruské plány na uspořádání voleb na těchto okupovaných územích v pěti oblastech ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Uznání legitimity voleb, ze kterých jistě vyjde Vladimir Putin jako vítěz, konaných na okupovaných ukrajinských územích by mohlo přispět pomalému mezinárodnímu uznání ruské anexe těchto území.

Rusko takové volby na okupovaných územích uspořádalo už vloni. Moskva se jimi snažila legitimizovat svou dřívější nezákonnou anexi. Zatímco mezinárodní společenství hlasování důrazně odsoudilo, ruští představitelé zfalšované volby využívají k propagandistickým účelům, kterými se Kreml snaží zamaskovat svou imperiální agresivní válku na Ukrajině.

Západ se musí rozhodnout

Na řadě je nyní Západ, aby se rozhodl, zda bude i nadále považovat Vladimira Putina za legitimního ruského prezidenta. Příklady z minulosti ale ukazují, že se toto společenství ne vždy rozhodlo správně. Už v roce 2018 čelilo stejnému dilematu, když Rusko uspořádalo volby na okupovaném Krymu. Tehdy ale Západ reagoval pouze sankcemi a jeho nerozhodnost k razatnímu kroku dost možná Putinovi nahrála k invazi z února roku 2022, kdy si myslel, že Západ je slabý a rychlá operace na Ukrajině mu projde.

Dále čtěte

Putin je kovboj a rozumí jen síle. Političtí ustrašenci by si to měli uvědomit, jinak válka vítězně neskončí

KOMENTÁŘ / Válka na Ukrajině v sobotu vstoupila do třetího roku svého trvání a západní politici toto smutné výročí využili…

Na druhé straně existují i další příklady, kdy západní státy rozhodly o neuznání legitimity vítěze voleb. Poté, co byl Nicolás Maduro ve Venezuele prohlášen za nelegitimního prezidenta, byly na jeho zemi uvaleny nové diplomatické a hospodářské sankce. Ty potom z části vedly k největšímu hospodářskému poklesu v moderních dějinách Latinské Ameriky a šestému největšímu poklesu, který byl kdy zaznamenán na celém světě. Stejně Západ postupoval i v případě Roberta Mugabeho v Zimbabwe nebo Bašára al-Asada v Sýrii.

Uznání Putina za nelegitimního prezidenta by mohlo – stejně jako v těchto případech – vést k zpřísnění již zavedených sankcí. Zároveň by vedlo k ještě větší izolaci Ruska na mezinárodní scéně. Je otázkou, zda se Západ smíří s tím, že válečný zločinec je jím samotným považován za legitimního prezidenta, nebo zda Vladimir Putin bude po letošním březnu stát po boku jemu podobných autoritářů.

Může jít o zlomový bod

První krok už podniklo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které vyzvalo členské státy, aby prohlásily Vladimira Putina za nelegitimního prezidenta po skončení jeho současného mandátu, a Rusko označily za diktaturu. „Drtivá moc prezidenta vyplývající z jeho extrémně dlouhého funkčního období v kombinaci s absencí jakýchkoli kontrolních mechanismů, jako je silný parlament, nezávislé soudnictví, svobodná média a živá občanská společnost, změnila Ruskou federaci ve faktickou diktaturu,“ shodli se poslanci členských států Evropské unie.

Na Parlamentní shromáždění Rady Evropy navázali i někteří poslanci Evropského parlamentu, když předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi a vysokému představiteli Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedovi Evropské komise Josepu Borrellovi adresovali výzvu, aby Evropská unie, její orgány a členské státy neuznaly legitimitu prezidentských voleb.

Neuznávejte tyto volby. Prezident, který zavraždil svého hlavního politického protivníka, nemůže být z definice legitimní.

„Znovuzvolení Vladimira Putina v těchto volbách bude nelegitimní,“ stojí v dopise podepsaným 28 europoslanci z 15 členských států. „Volby konané za těchto podmínek jsou bezpochyby nelegitimní a diktátor, který se snaží upevnit svou moc pomocí tohoto druhu voleb, nemůže být považován za legitimní hlavu státu.“

Po stejném kroku volá i ruská demokratická opozice. Podle jednoho z nejznámějších politických odpůrců Vladimira Putina Michaila Chodorkovského by měla být smrt Alexeje Navalného probuzením pro celý svět. „Putinův vražedný režim je nelegitimní a jako s takovým by se s ním mělo zacházet,“ napsal v komentáři pro bruselský web Politico. Evropskou unii k tomu vyzvala i Navalného manželka Julija Navalná. „Neuznávejte tyto volby. Prezident, který zavraždil svého hlavního politického protivníka, nemůže být z definice legitimní,“ prohlásila.

A výzvy k Západu směřují i z Ukrajiny. „Chápeme, že volby v Rusku jsou nedemokratické,“ řekl v rozhovoru pro agenturu AP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ať už proběhnou jakkoli, každý ví, jaký bude výsledek. Otázka pro svět zní: uzná tyto nelegitimní volby?“ ptal se s tím, že míč je na straně Západu. „Mimochodem, může to být zlomový bod,“ dodal. Západ ale zatím mlčí.