Vlastimil Válek FOTO: se souhlasem TOP 09
FOTO: se souhlasem TOP 09
Ministerstvo zdravotnictví se ohradilo proti článku s titulkem Umři do měsíce, jinak nezaplatíme. Hospice bojují s pojišťovnami uveřejněnému v sobotu 25. března na serverech iDNES.cz, lidovky.cz i titulní straně Mladé fronty DNES, o němž již deník FORUM 24 informoval ZDE. Všechna tato média patří do holdingu Agrofert Andreje Babiše, který v inkriminovaném textu také hovoří. Ministr Vlastimil Válek článek ostře odsoudil a označil jej za „cynickou bulvarizaci“.
Ministerstvo zdravotnictví se přihlásilo ke sdělení Fóra mobilních hospiců s tím, že článek je plný lží a polopravd. Odpovědi rezortu na dotazy autora článku Tomáše Lánského byly podle sdělení ministerstva „zcela vytrženy z kontextu a pokráceny tak, aby zapadaly do vyznění článku bez ohledu na to, že jejich originální vyznění bylo zcela jiné“. Jedná se zejména o tvrzení, že pokud lidé potřebují paliativní péči déle než třicet dní, pro hospic je to problém a pacienti poté nemají na nic nárok. Autor v textu hovoří dokonce o tom, že v některých hospicech mohou lidé být kvůli tomu zabíjeni vyššími dávkami morfia.
Válkův rezort upozornil, že úhradová vyhláška nestanovuje, kdy má kdo zemřít, ani neomezuje hrazenou domácí paliativní péči na třicet dnů, jak tvrdí redaktor Lánský ve svém textu. „Pouze zde existuje úhradová regulace pro poskytovatele této péče, která říká, že průměrná délka paliativní péče u všech pacientů ošetřovaných poskytovatelem by neměla překročit třicet dní. U konkrétních pacientů pak samozřejmě může být délka paliativní péče kratší či delší a v každém případě je plně hrazena. Dle zákona č. 48/1997 Sb. §22 písm. A) lze po indikaci lékaře hradit domácí paliativní péči po dobu tří měsíců a indikaci lze zadávat i opakovaně,“ stojí ve vyjádření ministerstva.
„Paliativní péče je nesmírně citlivé téma. Lidé v terminálním stadiu nemoci i jejich rodiny jsou velmi zranitelnou skupinou a české domácí hospice dělají obdivuhodnou a velmi záslužnou práci. Článek redaktora Lánského a především jeho titulek považuji za cynickou bulvarizaci a bezskrupulózní snahu o zvýšení čtenosti na úkor hospiců, jejich zaměstnanců i všech, o které pečují. Už žádost o mé vyjádření na toto téma byla psána sugestivně a vzhledem k finální podobě článku ukazuje, že autor měl o finální podobě článku jasno bez ohledu na poskytnuté informace,“ uvedl Válek. „Operovat se smrtí lidské bytosti takto laciným způsobem je něco, co nemohu nikdy akceptovat. Vyzývám vydavatelství MAFRA k omluvě a uvedení dezinterpretací obsažených v článku na pravou míru,“ dodal ministr zdravotnictví.
Ministerstvo ve svém vyjádření zaslalo novinářům otázky redaktora Lánského a odpovědi rezortu v plném rozsahu. Uveřejňujeme je proto níže.
Je podle ministerstva nutné hrazení domácí hospicové péče časově omezovat?
Domácí zdravotní péče není nikterak časově omezena. Domácí paliativní péče, na kterou se zřejmě ptáte, je poskytována pacientům v terminálním stadiu a je hrazena jinak než standardní domácí péče, a to s cílem maximálně pomoci v nejtěžších chvílích pacientovi i jeho rodině. Tato péče není omezena na 30 dní.
Pouze zde existuje úhradová regulace pro poskytovatele této péče, která říká, že průměrná délka paliativní péče u všech pacientů ošetřovaných poskytovatelem by neměla překročit třicet dní. U konkrétních pacientů pak samozřejmě může být délka paliativní péče kratší či delší a v každém případě je plně hrazena. Dle názoru odborné společnosti by průměrná délka aktivní paliativní péče měla být do 14 dní, tudíž úhradová regulace je nastavena velmi benevolentně.
Je podle vás současný model funkční?
Stávající model vychází ze zkušeností ministerstva, pilotního projektu a odborných doporučení a je v tomto ohledu funkční a plní svůj účel. Nyní ministerstvo zdravotnictví pracuje na podpoře specializovaných ambulancí paliativní péče, které kapacitám systému odlehčí a budou pečovat o pacienty v závěru života, kteří ještě nepotřebují aktivní paliativní péči hospicového typu. Zároveň ministerstvo dlouhodobě podporuje rozvoj standardní domácí péče. Slabé místo současného modelu je dlouhodobý problém, kterým je sociálně-zdravotní pomezí a jeho nejasné vymezení. Proto pracujeme na společné legislativě, která tento problém vyřeší.
Uvažuje ministerstvo o nějaké změně úhradových vyhlášek zdravotních pojišťoven, které by současný stav změnily?
Za tímto účelem probíhají každoročně mezi poskytovateli zdravotních služeb a pojišťovnami dohodovací řízení o úhradách. Ministerstvo zdravotnictví pravidelně kultivuje úhradovou vyhlášku na základě diskuze s pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb i odbornými společnostmi. Nově jsme do této debaty jako první vtáhli i pacientská sdružení. Diskuze pro rok 2024 probíhá právě nyní a poskytovatelé mohou v rámci jednání s pojišťovnami diskutovat o případných změnách nastavení regulace.
Na webu iDNES.cz najdeme pouze několik vět jako citaci mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba, a to v tomto znění: „Stávající model vychází ze zkušeností ministerstva, pilotního projektu a odborných doporučení a je v tomto ohledu funkční a plní svůj účel. Podle názoru odborné společnosti by průměrná délka aktivní paliativní péče měla být do 14 dní, tudíž úhradová regulace je nastavena velmi benevolentně.“
