Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) FOTO: Ben Skála, Benfoto / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Ben Skála, Benfoto / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Výpadky léků by se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohl zabývat i antimonopolní úřad. Firmy podle něj musí nést za problémy odpovědnost, zřejmě i trestněprávní. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové bylo antibiotik dodáno v této sezoně o desítky procent víc než v předcovidových letech, zvýšená byla spotřeba. Řekli to ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.
„Některé firmy bohužel opakovaně výpadek vyhlásí až na poslední chvíli, třeba den nebo dva dopředu,“ řekl ministr. Někdy také už ohlášenou dodávku léků podle něj na poslední chvíli odsouvají. „Firma, která se vymlouvá, že lék nemůže dodat, ale do jiných zemí dodává, musí nést určitou odpovědnost,“ dodal.
Antibiotik v tabletách bylo vloni spotřebováno více než sedm milionů balení. „Je patrné, že dodávky byly v aktuální sezoně i výrazně vyšší než v letech 2018 a 2019, i o desítky procent,“ uvedla ředitelka SÚKL Storová. Zvýšenou poptávku podle ní SÚKL pozoruje už od loňského října.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se podařilo dosud jednáním s výrobci urychlit dodávky 240 000 balení osmi druhů antibiotik a dalších 150.000 balení bylo dovezeno ze zahraničí. „Udělali jsme maximum toho, co nám legislativa umožňovala,“ dodal ministr.
Podle ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbory Mackové mají v této sezoně nestandardní průběh jak chřipková epidemie, tak nemocnost dalšími infekcemi, které se léčí antibiotiky, jako je spála. „Chřipková sezona začala o dva měsíce dřív, než je standardní, vrchol měla ještě před Vánoci,“ vysvětlila. Zvýšil se také počet komplikací chřipky a dalších respiračních potíží, které vyžadovaly hospitalizace nebo léčbu právě nedostatkovými antibiotiky.
Místo úzkospektrých se pak nasazují makrolidová neboli širokospektrá. „Zvýšený počet předepisování makrolidových antibiotik je bohužel trend a byl už i před covidem, není za tím jenom nedostatek penicilinových antibiotik,“ doplnila. Jak se současná situace projeví na takzvané antibiotické rezistenci, tedy vzniku bakteriálních infekcí odolných proti léčbě antibiotiky, bude podle ní možné zhodnotit třeba za rok.
Média v nedávné době informovala také o výpadku léků litalir, který se používá pro pacienty s leukémií. Podle Dvořáčka výrobce převáděl registraci na novou firmu, původní dodal zásobu na několik měsíců, ale nová firma nezahájila nové dodávky včas. „Dva dny předtím se ukázalo, že dodávka přijde na konci června letošního roku,“ uvedl.
Léky pro pacienty se podle Dvořáčka daří zajistit ze zahraničí na základě výjimečné úhrady od zdravotních pojišťoven. „Je zajištěná od jiného výrobce, z jiného evropského trhu se stejnou účinnou látkou,“ doplnil. Podle ředitelky SÚKL firma zákon neporušila, protože ještě ani neoznámila zahájení dodávek. Ohlásit výpadek může navíc podle platné legislativy ve výjimečných případech až v den, kdy výpadek začne.
V květnu chce ministr vládě předložit novelu zákona o léčivech, do Sněmovny by se mohla dostat už před prázdninami. Distributoři budou mít povinnost držet u nejdůležitějších léků měsíční zásobu a výrobci všech léků zásobu na měsíc či dva podle toho, zda se u nich výpadky už objevily. Podle Válka je možnost také držet zásoby některých účinných látek k výrobě léků přímo v lékárnách ve státních hmotných rezervách. Už na podzim by mohla být dovážena také antibiotika z Jižní Koreje.
Někteří poslanci žádali, aby stát podpořil návrat výroby základních léků do ČR. „Do výroby a investičních pobídek vstupovat nemůžeme a nechceme,“ reagoval na to náměstek Dvořáček. Investiční pobídky podle něj musí zvážit ministerstvo průmyslu, vytvořit by mělo také sektorovou analýzu. Podle Válka je problém s výrobou účinných látek do léků na území EU, protože je jako další chemická výroba neekologická. V současné době se většinově vyrábí v Číně nebo Indii.
