Bojové vozidlo BMD-4M armády Ruské federace. FOTO: Ukrajinské ministerstvo obrany / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Ukrajinské ministerstvo obrany / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Před zhruba pěti měsíci, 21. února, jsem publikoval rozhovor v českém tisku, kde jsem na základě svých propočtů vyloučil útok na Ukrajinu. Přitom jsem se řídil zbytky zdravého rozumu a pudem sebezáchovy. Mýlil jsem se, a 24. února v den začátku ruské agrese jsem napsal, že ruská korupce se rozhodla zlikvidovat sama sebe.
Ruská armáda při útoku na Ukrajinu porušila své vlastní operační a taktické normy. Ofenzíva vyžaduje dvojnásobnou převahu sil na frontě a čtyřnásobnou převahu v oblasti průlomu. To se učili a učí všichni budoucí důstojníci a velitelé v prvním ročníku vojenské akademie. Při plánování agrese bylo porušeno vše, co bylo možné. Soustředili 80 procent bojových sil, které měli k dispozici, přitom zbývajících 20 procent nemohlo být plně považováno za sbor druhého sledu nebo rezervu, protože byly rozmístěny hlavně v Kaliningradu a obecně na severozápadním směru, který je však v Putinově pojetí rovněž považován za strategicky důležitý. Rusko mělo celkově převahu v mnoha zbraních, tancích a letadlech. Do značné míry ji však minimalizovaly ukrajinské moderní protitankové prostředky a systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu.
Rusko má stále výhodu v raketových silách a dělostřelectvu. Je obtížné odhadnout ji konkrétně v každém směru, ale obecně bych ji odhadl na čtyřnásobek od začátku války, a to na základě proporcí rozdělení po rozpadu SSSR. Ukrajina dostala 4500 děl a minometů ráže nad 122 mm a Rusko asi 14 000. Ukrajina dostala 14 raketových brigád, zatímco Rusko 34-39.
Je třeba si také uvědomit, že při rozdělování sovětského vojenského potenciálu měla Ukrajina větší podíl moderních zbraní na úkor pohraničních okresů a útvarů, které byly na jejím území v té době vyňaty z vojenských uskupení. Spoléhat se na kvantitativní analýzu je však v této situaci nesmyslné. Důležitější je fakt, že Putinovi se během agrese nepodařilo dosáhnout jediného strategického cíle.
Za prvé, ukrajinská armáda prošla od roku 2014 kvalitativními změnami. Bez nich by nebyla schopna předvést to, co předvedla v prvních dnech války a díky čemuž následovala nebývalá podpora Ukrajiny. Podle posledních údajů Ukrajina obdržela zbraně, vojenské vybavení a munici v hodnotě přibližně 7 miliard dolarů. Před měsícem a půl se ztráty Ruska odhadovaly na 14-21 miliard dolarů. Nyní je lze odhadnout na 20-30 miliard dolarů.
Za druhé, ukrajinská armáda brání svou zemi a její lid. Kdežto ruská armáda, a v tom plně navazuje na tradici sovětské armády, chrání pouze moc a mocné. A protože dnešní vláda je nejzločinnější od roku 1917, jedná podle toho. Od začátku rozsáhlé invaze Rusko zasáhlo civilní infrastrukturu 18krát častěji než vojenská zařízení na Ukrajině.
Za třetí, kvalitativní změny v ukrajinské armádě jsou nejvýznamnější právě nyní, kdy Rusko jasně demonstruje nedostatek zdrojů, a to jak ve vybavení a výzbroji, tak i v kvalitě personálu. Nábor zločinců do armády jen potvrzuje, že armáda potřebuje k doplnění zkušené sadisty, vrahy, násilníky a lupiče. TO JE PODSTATA RUSKÉ ARMÁDY!
Za čtvrté, sovětská i ruská armáda se vždy připravovaly a připravují na nereálnou válku a nikdy nebyly připraveny na válku skutečnou. Uvedu několik příkladů. Pro jaký druh války je ruská protivzdušná obrana určena? K dnešnímu dni má Rusko 560 raket S-400 a 1500 raket S-300. A to nepočítám armádní systémy protivzdušné obrany.
a) Podle jejich specifikací jsou schopny zasáhnout více než 15 000 cílů současně na velkém prostoru, v širokém rozsahu rychlostí a s minimální reakční dobou. ALE JSOU BEZMOCNÉ PROTI SKUTEČNÉMU STAVU. Izraelský systém protivzdušné obrany Železná kopule ničí cíle raketami v hodnotě 20 000 dolarů. Ruská protivzdušná obrana to nedokáže ani s raketami za miliony dolarů.
b) Jejich počet je mnohonásobně vyšší než počet systémů protivzdušné obrany USA, které jsou určeny nejen pro ně samotné, ale i pro jejich spojence. Zároveň není možné odůvodnit takový počet prostředků protivzdušné obrany v Rusku ani úkoly (15 000 cílů), ani zónami pokrytí, ani hustotou. Vždyť v Rusku je více než 80 procent území neobývané, hustota osídlení je nízká, a proto je třeba chránit pouze nejvýše 3,5 milionu km2. Pokud však odhadneme toto množství v exportních cenách, jen S-400 již stály rozpočet 70 miliard dolarů. Již jsem psal, že souvisí s významnou postavou ruského vojensko-průmyslového komplexu I. Ašurbeylim, který se přeškolil z obchodu se zeleninou a ovocem a zřejmě své zkušenosti rozšířil i na obchod s raketami. A tak je to v Rusku všude.
c) Ruský vojensko-průmyslový komplex není schopen vyrábět to, co je pro armádu nezbytné, ale jen to, co ještě zachovává technologii výroby.
Za páté, dodávky a operační použití pouze jednoho typu moderních zbraní HIMARS ukrajinskou armádou zavedených v minimálním množství (8 kusů), ukázaly výraznou schopnost zvýšení bojové efektivity. Tyto systémy dokážou zasáhnout nepřátelské cíle v plné taktické hloubce. Ani „Směrš“, ani „Uragan“ jim z hlediska svých specifikací se systémem GLONASS a zejména způsobem nabíjení pomocí jeřábů nedokážou odolat.
Za šesté, ukrajinská armáda potřebuje urychleně dodat alespoň 50 HIMARSů, větší množství obrněných vozidel a prostředků protivzdušné obrany, aby dosáhla kvalitativní převahy a osvobodila okupovaná území, což je naprosto reálné. Nesmíme však zapomenout na jinou věc. Rusko používá své vysoce přesné zbraně, jejichž zásoby nejsou nekonečné a kapacita jejich výroby je omezená, nikoli pro vojenské, ale pro teroristické účely.
Z toho vyplývají dva závěry.
- RUSKO JE TERORISTICKÁ ZEMĚ. Uvědomění si této neměnné skutečnosti značně usnadní mnohé úkoly v boji proti němu.
- Protivzdušná obrana Ukrajiny. Vytvoření bezletové zóny nad jejím územím není vojenskou, ale HUMANITÁRNÍ MISÍ.
Pokud ovšem západní politici nechtějí v praxi prokázat oddanost demokratickým hodnotám a pochopit jednu neměnnou pravdu, pak je prokrastinace přijde v této situaci hodně draho.
Autor je ruský podnikatel žijící v České republice.
