Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok FOTO: Česká národní banka / se souhlasem
FOTO: Česká národní banka / se souhlasem
Válka na Ukrajině bude mít samozřejmě dopad i na českou ekonomiku. Otázka je, jak velký a kde všude ho pocítíme. Nejčastěji se hovoří o vyšších cenách energií a inflaci, která měla v druhé polovině letošního roku již klesat, nyní se ovšem zdá, že válečný konflikt v Evropě může období vysoké inflace v České republice dále prodloužit. Na co se připravit, kde všude v naší ekonomice se ruské napadení Ukrajiny může promítnout a na koho ve společnosti dopadne nejvíce?
Není to tak dávno, co veřejný prostor zaplnily zprávy o lednové meziroční inflaci ve výši 9,9 procenta, což bylo nejvíce od července 1998. Už tehdy se však ekonomové i představitelé České národní banky shodovali, že růst cen není u konce a inflace nadále poroste a dosáhne dvouciferných hodnot. Zároveň ale z centrální banky zaznívalo, že v druhé polovině letošního roku se bude inflace snižovat a během první poloviny roku 2023, případně v průběhu jeho druhé poloviny se přiblíží ke 2 procentům, což je dlouhodobý inflační cíl ČNB.
Do toho přichází konflikt na Ukrajině spojený s mnoha různými ekonomickými dopady a v neposlední řadě rovněž se značnou nejistotou. A děje se tak v době, kdy naše ekonomika je už tak vychýlena z normálu a vyrovnává se s rekordní inflací, a kromě toho na ni také doléhají vysoké úrokové sazby, ke kterým v rámci krocení rychle rostoucích spotřebitelských cen centrální banka přistoupila.
Podle bankovní rady ČNB je vzhledem k tomu, že v případě válečného konfliktu na Ukrajině jde o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů na domácí ekonomiku, inflaci či budoucí nastavení měnové politiky.
I přesto ale banka načrtla, jakým způsobem by napadení Ukrajiny mohlo naši ekonomiku ovlivnit: „Již nyní lze však očekávat, že přímý dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený. Důvodem je jejich velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR (v případě Ruska 2,3 procenta a v případě Ukrajiny 1 procento). Krátkodobě lze nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií. Stejným směrem bude na cenovou hladinu krátkodobě působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší,“ stojí ve vyjádření České národní banky k aktuální situaci.
Prognózy a realita
Klíčové je samozřejmě slovo „krátkodobě“. Jak už se mnohokrát ukázalo, jedna věc jsou prognózy a druhá věc je realita, která bývá často dosti odlišná. Stačí se podívat na to, co bylo možné slýchat z centrální banky ohledně růstu spotřebitelských cen ještě v prosinci loňského roku.
Ředitel měnové sekce ČNB Petr Král tehdy hovořil o tom, že inflace bude kulminovat nad 7 procenty. Skutečnost je však taková, že svého vrcholu dosáhne na úplně jiných číslech, o kterých stále ještě nevíme, jak vysoká budou. Na druhé straně České národní bance to nelze příliš vyčítat, protože činit predikce je obtížné, a řada faktorů, od kterých se inflace odvíjí, je v čase proměnlivá a špatně se předem odhaduje.
Další věc je, kam až ceny ropy, zemního plynu a ostatních energií vystoupají. Ve vyjádření centrální banky rovněž stojí: „ČNB disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh. V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.“
Delší doba s vysokou inflací
Ve výsledku hrozí například i to, že centrální banka bude zvyšovat své úrokové sazby ještě o něco více, než doposud plánovala. Naposledy přitom svou základní úrokovou sazbu zvýšila v únoru o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Představitelé ČNB se už dříve vyjadřovali v tom smyslu, že úroková sazba se letos může zvýšit až na hranici 5 procent a že tím pádem ještě dojde k určitému mírnému ladění základní úrokové sazby. Jenže inflace může nakonec i vlivem situace na Ukrajině vystoupat výše, než se předpokládalo, takže se může změnit i postoj členů bankovní rady ke zvyšování sazeb.
A stejně tak se může stát, že vysoké úrokové sazby u nás delší dobu zůstanou, což prodraží lidem splátky hypoték, ale rovněž podnikům úvěry. To by samozřejmě bylo nepříjemné a část společnosti by to nemile zasáhlo a také by to jistě zpomalilo růst české ekonomiky. Pokud však bude inflace i nadále na vysokých hodnotách a nezačne klesat, těžko se tomu vyhneme.
Ostatně guvernér ČNB Jiří Rusnok upozorňuje na to, že sazby budou vysoké minimálně do té doby, dokud nenastane snížení inflačních tlaků. Podle Rusnoka by se při naplnění optimistických předpokladů mohly snižovat nejdříve ve druhé polovině letošního roku. Pokud se na to ale podíváme střízlivě, je mnohem pravděpodobnější, že to bude později, a to možná i výrazně.
Válka na Ukrajině tím vším zřejmě notně zamíchá. Jediné, co není jasné, je, jak velké bude utlumení ekonomického růstu a jak vysoká bude míra nejistoty, mimo jiné úzce provázaná právě s inflací, která pravděpodobně poroste i kvůli zmíněným vyšším cenám zemního plynu, ropy a dalších energií.
