Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Současné vedení Ruska chtělo z války na Ukrajině udělat pro sebe velké historické vítězství a válkou se legitimizovat, říká spisovatel Dmitrij Gluchovskij. To se jim nepovedlo, a proto v ní chtějí pokračovat. Následky to bude mít pro každého v Rusku.
Dmitrij Gluchovskij v rozhovoru zveřejněném na webu Poligon říká, že v Rusku teď nastává nová vlna „vyčištění prostoru intelektuální diskuse“ ohledně války na Ukrajině a alternativních cest vývoje Ruska. Netýká se to jen domácí scény, ale režim se snaží zasáhnout i ruský exil. V posledních měsících se podle Gluchovského velmi zostřila pozornost úřadů především směrem k sociální síti X, která zůstává zřejmě poslední masovou platformou pro politickou diskusi.
Úřady vyvíjejí velké úsilí, aby tuto debatu ovlivnily a izolovaly a rozdrobily představitele emigrace. Snaží se je diskreditovat prostřednictvím dobrovolných pomocníků, nasazených agentů a některých speciálních politologů a agentur. Protože tato opatření zřejmě nestačí, je třeba nasadit i represivní orgány. Spisovatel vyjmenovává případy řady lidí, proti kterým bylo zavedeno trestní stíhání a jsou umísťováni na různé seznamy.
„Je tu sociální síť Twitter, což je opět asi nejaktivnější platforma pro politickou diskusi. Ale právě proto, že Elon Musk zrušil jakákoli omezení přítomnosti trollů a prostátní propagandy na twitteru, je tato prostátní propaganda nyní velmi aktivní. Vidíme ji všichni, vidí ji každý člověk, který twitter používá,“ konstatuje Gluchovskij.
Úřady svými kroky radikalizují opozici jak uvnitř, tak vně země, což má ale nezamýšlený důsledek v tom, že lidé přinucení mlčet v sobě odpor hromadí.
„Tyto akce však na jedné straně nevyhnutelně vedou k tomu, že lidé uvnitř země mlčí, ale hromadí v sobě hněv. A lidé mimo zemi, protože jim úřady přerušují komunikační kanály, odřezávají jejich kořeny, řekněme, ve vztahu k tomu, co se v Rusku děje, lidé, kteří ztrácejí to, čeho se drží, se určitě radikalizují.“
Režimu se přes velké úsilí nepodařilo získat v širších kulturních kruzích podporu pro válku. Většina lidí je pasivní a nechce se jim ve válečné propagandě angažovat.
„Je velkou tragédií pro současné ruské úřady – přinejmenším pro tu jejich část, která utváří domácí politiku –, že už dva roky neexistuje žádná silná podpora, žádná jednoznačná podpora probíhající války ze strany ruských umělců a ruských intelektuálů. To znamená, že stále vidíme, jak s podporou krveprolití souhlasí jen někteří jednotliví podivíni. Průměrný umělec, průměrný autor, průměrný intelektuál vlastně jen leží a čeká, až toto šílenství odezní. To znamená, že mnoho lidí, vlastně tisíce lidí, se na začátku proti válce ozvalo, a pak, když úřady přijaly represivní opatření, lidé mlčeli, protože ne každý byl ochoten zaplatit cenu za zásadový postoj. A úřady velmi brzy ukázaly, že pokud existuje nějaká nevyhnutelnost trestu, bude to nevyhnutelnost trestu za nedostatek loajality vůči úřadům. Černé listiny, propouštění, ztráta zaměstnání a pro mnoho lidí i rizika spojená s osobní svobodou, trestní stíhání, správní pokuty, správní sankce,“ popisuje strategii režimu a lidské reakce Gluchovskij.
Spisovatel současně říká, že nyní se všichni zúčastnění stylizují do nějakých rolí, které vypadají jako z dob stalinismu a druhé světové války. Mají k tomu sklon v Kremlu, v opozici i exilu.
„Žijeme, jako bychom si hráli na návrat do pseudosovětské minulosti, kde se všichni vydávají za něco, co nejsou, ale všichni jako by znovu hráli hru o industrializaci, soudruhu Stalinovi a Velké vlastenecké válce. Ačkoli současná válka v žádném případě není pokračováním druhé světové války ani ze sémantického hlediska, ani z hodnotového hlediska, ani z hlediska mechaniky toho, co se děje. A lidé, kteří nosí nárameníky, jež jsou replikami nárameníků sovětské armády za Velké vlastenecké války, nemají s touto válkou nic společného, a to ani s duchem, ani s morálkou, ani s psycho-emocionální situací těchto lidí. A ve skutečnosti je to prostě buď oligarchie, nebo mocenská třída, která oligarchii před lidem chrání,“ píše Gluchovskij.
Teď mohou všichni vidět, co se stane, když se moc změní v moc diktátorskou. „Jakou cenu za to zaplatí každý obyčejný člověk a miliony rodin v Rusku už tuto cenu tak či onak zaplatily. A aniž bychom viděli, k jakým katastrofálním důsledkům vede návrat k diktatuře, jak nebezpečné je umožnit, aby se jeden člověk udržel u moci po celá desetiletí, jak a s jakou nevyhnutelností to vede k tomu, k čemu to nyní vedlo – bez toho se Rusko nebude moci pohnout kupředu,“ soudí ruský spisovatel.
