SVĚT PODLE JXD / Dostal jsem nápad, jak sice kompromisně, ale docela elegantně vyřešit zákonnou diskriminaci LGBT+ lidí, která u nás existuje. Boj proti stejnopohlavním manželstvím totiž jejich odpůrci často vysvětlují obhajobou původního významu slova manželství, svazku muže a ženy. Kdyby se s manželstvím právně zcela identický svazek stejnopohlavních párů nazval jinak, tak ten protiargument padne. Výsledkem je, že mne s tím návrhem poslali do háje sami LGBT+ aktivisté.

„Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás požádat o laskavou odpověď do článku pro FORUM 24, který připravuji: Byl by pro Vás prosím akceptovatelný zákon, který by uzákonil partnerský a sexuální svazek dvou mužů právně zcela identický s manželstvím mezi mužem a ženou, kdyby se ten svazek jmenoval šudó (eventuálně wakašudó)? To je název partnerského a sexuálního svazku dvou mužů, který byl běžný u japonské vojenské aristokracie v období II. šógunátu až do úředního zrušení šlechty při reformách Meidži po roce 1869,“ zeptal jsem se.

Dále čtěte

Zemanova kampaň byla zřejmě placena přímo z „Putinovy peněženky“, píše nový Týdeník FORUM

Podezření, že se na financování volebních kampaní bývalého prezidenta Miloše Zemana podílely ruské finanční zdroje, není nové a ukazuje na…

Mgr. Jakub Machačka, vedoucí sekretariátu Rady vlády pro lidská práva, odbor lidských práv a ochrany menšin, mne s mým dotazem odkázal na zasedání Výboru dne 30. ledna 2018. Tam jsem se dočetl: „Vláda uložila ministru spravedlnosti upravit občanský zákoník tak, aby uzákonil manželství stejnopohlavních párů.“  Mgr. Machačka ještě dodal: „Výbor se rovněž v tomto směru s velkou pravděpodobností ztotožňuje s postojem koalice Jsme fér.“ A odkaz.  Tam jsem se dočetl: „Od začátku otevřeně ukazujeme, co je naším přáním. A tím je manželství pro všechny páry.“

Ač mi to nebylo sděleno výslovně, domnívám se, že odpověď znamená, abych šel se svým návrhem na zavedení wakašudó do háje. Že Rada vlády pro lidská práva prosazuje svazek gayů a leseb právně identický s manželstvím jen v případě, že bude nazývaný slovem manželství, slovem, kvůli kterému odpůrci zrovnoprávnění gayů a leseb dělají kravál.

Oslovil jsem s tím dotazem odpůrce manželství homosexuálů. Ultrakonzervativce se zatuhlým, rigidním myšlením. Odpůrce, kteří dnes často argumentují proti takovému svazku tvrzením, že manželství je historicky svazek mezi mužem a ženou. Sleduji řadu těch ultrakonzervativních subjektů dlouhodobě a mám vážné podezření, že ten boj o čistotu jazyka je spíše maskovanou nechutí k zrovnoprávnění LGBT+ komunity. Ovšem tu nechuť nechtějí veřejně přiznat. Proto se historického významu slova manželství chytají jako formální záminky, aby byli společensky únosně proti.

Tak jsem poslal dotaz Institutu Václava Klause, Trikoloře, Akci D.O.S.T., Pravému prostoru, panu předsedovi KDU-ČSL Jurečkovi a panu poslanci Výbornému. Všechno odpůrci manželství gayů. A podle očekávání neodpověděl ani jeden z nich. Kdyby odpověděli, že by jim ten stejnopohlavní svazek vadil i pod jiným jménem, tak se strašně odkopou, přiznají, že jim diskriminace homosexuálů vyhovuje. A napsat, že pod jiným názvem by jim svazky LGBT+ komunity nevadily, se jim asi fest nechtělo. Takže na mne to mlčení působí jako potvrzení, že jejich boj za uchování významu slova manželství je zástěrkou pro netoleranci k sexuálním menšinám.

Dále čtěte

Vyprazdňujeme sklady! Kupte si skvělé čtení se slevou

Abychom vám letos na e-shopu FORUM mohli nabídnout zajímavé novinky, potřebujeme na ně udělat místo. A tak přinášíme slevu…

Pak začaly chodit odpovědi LGBT+ aktivistů a já více a více nechápal. „Váš dotaz je už ze své podstaty diskriminační a ponižující, protože vylučuje a zapomíná na partnerský svazek dvou žen. V historických či jiných análech jste se jistě také dočetl, že v Japonsku v období Edo byli dospívající chlapci považováni za vhodné objekty erotické touhy nejen pro muže, ale také pro mladé a starší ženy. Zároveň je smutné, že svým dotazem potvrzujete, jak je téma rovného manželství záměrně devalvováno sexualizací, a navrhujete v podstatě legalizaci polyamorických svazků. Jistě jste se také dočetl, že v Japonsku právě teď probíhá debata o uzákonění rovných sňatků, které podporuje 64 % tamních obyvatel. Naše pozice je od začátku jasná a konzistentní, opřená o dlouhodobou 65% podporu obyvatel České republiky, 98 % leseb, gayů, trans a bi lidí a odbornou veřejností. Česká legislativa a společnost nepotřebují představovat žádné další verze zákonů nebo názvů, které by vyřešily nerovné a nedůstojné postavení gay a lesbických párů a rodin s dětmi. Tou jedinou a akceptovanou legislativou je zákon o civilním manželství pro všechny plnoleté páry, s plnými právy a povinnostmi, který byl v červnu 2022 předložený skupinou poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem (Piráti, STAN, TOP 09, ODS a ANO). Hlasování o zákonu nic nebrání a neexistuje jediný rozumný důvod, proč by v České republice nemohlo být manželství pro všechny plnoleté páry. S Vaším dotazem se již nemusíte obracet na mé kolegy a kolegyně z dalších programů spolku Prague Pride,“ napsal mi pan Filip Milde z iniciativy Jsme fér.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Přiznávám, že mne pan Milde dost naštval. Po revoluci – v době, kdy se sami LGBT+ lidé ještě neodvážili po desetiletích diskriminace za socialismu veřejně vystoupit – jsem chodil za jejich práva, ač heterosexuál, dokonce demonstrovat. Myslím, že jsem byl členem dokonce vůbec prvního pochodu za práva LGBT+ lidí někdy na jaře 1990. Můj spolužák z fakulty Šimon byl zapáleným gay aktivistou a hned po revoluci tu demonstraci zorganizoval. Přišel na ni se svým partnerem a pak jsem tam byl já jako sympatizant a podporovatel. Jinak nepřišel nikdo.

Jak jsem demonstroval

Šli jsme ze Staroměstského náměstí na Václavák „ke koni“. A každý měl tři transparenty, protože jich kluci udělali deset. Ale neměl je kdo nést. Šli jsme večerní Prahou, já měl na vodítku svou německou dogu (pes úplně k ničemu, ale velikostí odstraší, kdyby chtěl nějaký spořádaný občan „dát těm buzerantům přes hubu“) a v druhé ruce tři transparenty za práva gayů. Občané nám nadávali a plivali na nás. A já na revanš nadával těm občanům. Plivat neumím. Druhý den vyšla v  novinách moje fotka s těmi transparenty a psem a titulek k ní zněl: „Agresivní homosexuál s německou dogou napadal občany.“

Chodil jsem na demonstrace na podporu gayů jen chvíli, pak už nebylo potřeba. Věci se ujal pan Jiří Hromada, asi nejúspěšnější aktivista v českých dějinách, a po několika letech vyčerpávající práce se mu podařilo v tehdy ještě příšerně zatuchlé a netolerantní české společnosti prosadit registrované partnerství. Má za to můj celoživotní hluboký respekt. A teď se dozvím, že kladu diskriminační dotazy – i když z toho mého dotazu bylo zcela zjevné, že neprudím, ale ptám se na věc, která by mohla přijetí plnohodnotného svazku LGBT+ lidí urychlit. Nedopustil se náhodou podle pana Milda diskriminace i pan Hromada, když prosadil „jen“ registrované partnerství, kompromis, a ne (tehdy politicky naprosto neprůchodné) stejnopohlavní manželství? Tak jsem odpověděl:

„Vážený pane Milde, srdečně děkuji za odpověď, velmi mne překvapila. Podobné ostré odmítnutí jsem očekával například z Institutu Václava Klause či Akce D.O.S.T. Vaši poznámku, na koho ‚se nemusím obracet‘, příliš nechápu ⁠– nejste spoluautorem mého článku, jste jedním z cca 15 respondentů, které jsem do článku oslovil, a do toho, koho oslovím s dotazem pro připravovaný článek, nemůžete nijak zasahovat. To může jen (existuje-li) spoluautor článku a samozřejmě editor a šéfredaktorka, ale respondent nikoliv.“ Následoval bizarní e-mailový dialog.

Filip Milde: „Se svým dotazem jste oslovil i mé kolegy a kolegyně ze Spolku Prague Pride, a proto jsem Vám napsal, že moje odpověď je odpovědí za celý náš spolek, pod který patří právě i iniciativa Jsme fér. Netuším, jak jste si vysvětlil, že Vám zasahuji do výběru respondentů.“

Jxd: „Nikoliv, pane Milde, nenapsal jste, že Vaše ‚odpověď je odpovědí za celý náš spolek‘. Napsal jste: ‚S Vaším dotazem se již nemusíte obracet na mé kolegy a kolegyně z dalších programů spolku Prague Pride.‘ Můžete si to snadno dohledat v historii komunikace níže.“

Filip Milde: „Ano napsal, protože jste se na mé kolegy a kolegyně již obrátil. A protože jsme samozřejmě v rámci našeho spolku s ostatními kolegy a kolegyněmi v kontaktu, dohodli jsme se, že Vám připravím odpověď. Proto jsem Vám napsal, že se na ně již nemusíte obracet. Už nevím, jak jinak Vám to mám vysvětlit. Sám jste napsal, že poznámku ‚příliš nechápu‘, tak teď je snad vše jasné.“

U libovolných aktivistů hrozí nebezpečí, že dříve nebo později se cílem jejich snažení stane aktivismus sám – nikoliv dosažení původně deklarovaného cíle. Ale pan Milde není jediným LGBT+ aktivistou.

Jak to vidí jiní?

„Díky za zajímavou otázku. Ohledně terminologie, kterou bychom preferovali používat pro označení svazku dvou mužů či dvou žen podle zákona (ať už občanského, nebo ve smyslu církevních tradic), preferujeme jednotný a všem (více méně) srozumitelný pojem manželství. Takové životní uspořádání nechápeme jako primárně sexuální svazek, ale jako vzájemné odpovědné přijímání se dvou lidí v lásce, která může mít více plodů a podob. Míchat do pojmu manželství automaticky slovo sex se zdá být velmi zjednodušující. O japonských zvycích či kultuře moc nevíme, ale existují podobná označení například i z okruhu křesťanského středověku, o kterých se zmiňuje asi jako první John Boswell (adelphopoiesis, pobratimstvo),“ napsal mi pan Jiří Votava ze společenství Logos.

Okamžitě jsem viděl, že lepší název než wakašudó by bylo pobratimstvo – to je slovo z našeho jazykového okruhu. Ovšem proč by kvůli snadnějšímu prosazení plnocenného stejnopohlavního svazku nebylo pro Logos přijatelné slovo pobratimstvo, zcela upřímně nechápu.

„Diskutovali jsme tuto možnost mezi našimi členy a lidmi, kterých by se možnost, kterou nabízíte, týkala a shodli jsme se jednoznačně na tom, že takovýto zákon by pro nás akceptovatelný nebyl. Jediná možnost, která je pro nás přijatelná, je uzákonění partnerského svazku osob stejného pohlaví tak, jak je uvedena v návrhu zákona ‚manželství pro všechny‘, který zpracoval Jsme fér a jenž je předložen poslanecké sněmovně a čeká už mnoho měsíců na zařazení na plénum poslanecké sněmovny,“ napsal mi pan Marek Christ, předseda STUD, spolku, který má motto: ‚Již od roku 1996 úspěšně pomáháme LGBT komunitě hledat své místo ve společnosti.‘“

A zase jsem nerozuměl. Byl jsem aktivistou usilujícím o legalizaci rekreačního užívání marihuany dvacet let – a bylo by mi úplně jedno, kdyby stát tu legalizaci nazýval „vyjmutí z drogových zákonů“ nebo „zákonná tolerance konopí“. LGBT+ komunita o ukončení své diskriminace a zavedení právně závazného svazku identického s manželstvím pod jiným jménem zájem nemá.

Takže nejenže jsem nic nezjistil. Celá ta anketa pro mne jako pro novináře navíc uzavřela možnost o té problematice kdykoliv v budoucnosti cokoliv psát. Stále si myslím, že LGBT+ lidé by měli mít v zákoně nárok na s manželstvím právně zcela identický svazek. Stále si myslím, že absence takového svazku je diskriminací LGBT+ lidí. Ale to, proč je pro ně tak důležité užití toho jednoho konkrétního slova, na kterém se debata o přijetí zákona ten svazek umožňujícího zasekla, prostě nechápu. A novináři by o věcech, které nechápou, neměli psát.

V neděli ráno jsem našel e-mail: „Dobrý den, pane Doležale, děkuji za Váš dotaz. Tedy nevím, zda je myšlen jako vážný návrh. Je samozřejmě zcela absurdní vnášet do našeho právního systému termíny z japonské historie. Více asi netřeba komentáře. S pozdravem Mgr. Marek Výborný, poslanec PS PČR, předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL.“

Pan poslanec vidí jako absurdní zavádět pro manželství LGBT+ lidí název, který stejnopohlavní svazek někdy v dějinách lidstva již měl. Proč mu to přijde absurdní, však bohužel neuvedl.