NÁZOR / Roku 1971 prohlásil Richard Nixon drogy za veřejného nepřítele číslo jedna, a odstartovala tak bezprecedentní celosvětová kampaň s jediným cílem: omezit výrobu, distribuci a užívání drog. Jak úspěšná byla tato kampaň za posledních 50 let? A jaké kroky bychom měli dělat do budoucna? V tomto článku se chci zabývat především důsledky protidrogové politiky ve Spojených státech amerických, protože je to hlavní představitel současného přístupu. Zjištění jsou ale relevantní pro téměř všechny země.

Po 50 letech je zřejmé, že válka proti drogám byla obrovské a velmi drahé selhání, které vedlo k uvěznění velkého množství lidí ve Spojených státech a k politické destabilizaci, korupci a násilí v Jižní Americe. Když se podíváme na graf celkových úmrtí z předávkování drogami v USA, můžeme si všimnout, že za posledních 20 let nedošlo k žádnému poklesu, ale naopak, růst je téměř exponenciální. Co k tomu vedlo a co bychom měli do budoucna změnit?

Ekonomie trhu s drogami

Celá myšlenka války proti drogám je založena na předpokladu, že s omezením přístupu k drogám zmizí i všechny s nimi spojené problémy. Proto se převážná většina protidrogové aktivity soustředila na snížení počtu výrobců drog a uvěznění dealerů. Tato strategie však ignoruje základní fakt, a tím jsou tržní síly, nabídka a poptávka. U běžného produktu vede snížení nabídky ke zvýšení ceny a potažmo ke snížení poptávky. To však neplatí pro drogy. Návykové látky budou jejich uživatelé konzumovat nehledě na cenu. Důsledkem takové protidrogové politiky je přesun produkce drog do jiných regionů. Říká se tomu balónový efekt.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Výborným příkladem je výroba metamfetaminu. Americká vláda se snažila snížit jeho dostupnost přísnou regulací chemických látek potřebných k jeho výrobě. To mělo za následek uzavření velkých továren a přesun produkce do mnohem menších výroben, které měly přístup k lékům sloužícím jako náhrada přísně regulovaných chemických látek. Po ještě silnějších zásazích byly i tyto malé výrobny uzavřeny a produkce se přesunula téměř výhradně do Jižní a Střední Ameriky.

Důsledky kompletní prohibice

Pravdou je, že prohibice omezí užívání zakázaných látek určitými skupinami lidí, ale má za následek také nezměrné škody ve společnosti. Mnoho problémů, které si spojujeme s užíváním drog, jsou ve skutečnosti spojené s válkou proti nim. Prohibice například vede k výrobě ještě koncentrovanějších návykových látek. Čím účinnější drogu lze uložit v co nejmenším prostoru, tím větší je zisk pro pašeráky. Ve 30. letech byla například během prohibice alkoholu výrazně vyšší spotřeba silných pálenek oproti pivu.

S drogovou prohibicí je také spojen nárůst kriminality po celém světě, kdy drogové kartely a gangy řeší spory pomocí násilí, protože se nemohou obrátit na soudní systém. Odhaduje se, že mezi lety 2007 a 2014 zemřelo v Mexiku, centru obchodu s drogami, kvůli boji gangů zhruba 164 000 lidí. To je více než ve válečných zónách Iráku a Afghánistánu dohromady.

Dále čtěte

Vy snad lžete i ze spaní. Střet Rakušana a Okamury v televizi má dohru

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si nenechal líbit kritiku předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Ten na sociální síti navázal…

Pravděpodobně nejhorším následkem je ale obrovské množství osob uvězněných za nenásilné trestné činy spojené s drogami. Přestože ve Spojených státech žije jen 5 % světové populace, v amerických věznicích je uvězněno 25 % celosvětové vězeňské populace. Je to způsobeno především neúměrně dlouhými tresty. Například trest za držení více jak pěti gramů metamfetaminu je 5 až 40 let vězení. Největší dopad má tato skutečnost na menšiny. Zatímco běloši užívají drogy častěji, u Afroameričanů je desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou zadrženi za drogové delikty.

Jsou vůbec nějaká řešení?

V 80. letech došlo ve Švýcarsku k vysokému nárůstu infekcí HIV spojenému s nadměrným užíváním heroinu. Při hledání řešení se Švýcarsko rozhodlo nejít cestou tradičního omezení nabídky, ale pokusit se snížit poptávku a soustředit se na práci s drogově závislými osobami. Vybudovali centra, kde měli narkomani přístup ke zdravotní péči, kvalitnímu heroinu, sterilizovaným injekcím, injekčním místnostem, sprchám, lůžkům a byli pod neustálým dohledem doktorů a adiktologů. V centrech také byli k dispozici sociální pracovníci, kteří drogově závislým pomáhali sehnat trvalé ubytování a práci. Výsledkem byl prudký pokles kriminality spojené s drogami a dvěma třetinám narkomanů v těchto centrech se povedlo úspěšně najít práci a fungovat jako produktivní členové společnosti. Dnes přes 70 % drogově závislých ve Švýcarsku dostává zdravotní péči, výskyt HIV se významně snížil, úmrtí z předávkování heroinem klesla o 50 % a prostituce a násilí spojené s drogami zaznamenaly též významný pokles.

Levnější, rychlejší a funkční

Od 70. let svět bojuje s drogami pomocí strategie omezení nabídky, která ale vytváří více problémů než řešení. Prohibice vedla k systému, který naprosto ignoruje lidská práva, podporuje násilí a vede k velkému lidskému utrpení, a to vše ve snaze dosáhnout nedosažitelného cíle. Příklad Švýcarska z 80. let nám ale ukázal, že protidrogová politika se dá dělat i jinak a práce se závislými osobami je výrazně levnější a jednodušší strategie, jak tento problém řešit. Po téměř padesáti letech je na čase ukončit válku proti drogám a přesunout se k něčem lepšímu.

* * * 

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.