Robotická kulometná věž Sabre při zkušebních testech. FOTO: Roboneers / se souhlasem
FOTO: Roboneers / se souhlasem
Kromě „tradičního“ válčení za pomoci raket, střelných zbraní, obrněných vozidel, tanků či pěchoty dostává válka na Ukrajině i podobu zcela moderní války 21. století. Někteří vojenští analytici ji s nadsázkou nazývají první světovou robotickou válkou. Jde v ní totiž o nebývalé zapojení bojových dronů a i některých dalších zbraní, které nepotřebují přímou obsluhu vlastní posádky a její činnost ovládá operátor ukrytý na vzdáleném místě.
Ukrajina má před Ruskem ve využívání robotických zbraní nepatrný náskok, ovšem Rusové se snaží i v tomto závodě svého soupeře dostihnout. Není to dlouho, v březnu letošního roku se u Bachmutu uskutečnila premiérová bitva robotů, do které přímo na místě nezasahoval žádný člověk. Ukrajinské drony v této bitvě zničily ruské pozemní robotické platformy, které měly probít cestu k Bachmutu.
Podle údajů, které jsou k dispozici, se počty robotů, nikoliv dronů, pohybují v ukrajinské armádě v řádu stovek. Roboti jsou využíváni například k podminovávání a vyhazování mostů, k tvorbě minových polí, ale také k zásobování předsunutých jednotek či naopak k evakuaci zraněných z bojových oblastí. Naprostou novinkou je pak ničení útočníků „běžnými“ střelnými zbraněmi. Tato technologie sice stojí na samém počátku, ale již zaznamenala první úspěchy. Největší výhodou těchto bojových robotů je šetření životů vlastních vojáků.
Proti ruským nájezdníkům tak v některých částech fronty bojují speciální kulometné věže s dálkovým řízením. Takto pro Ukrajinskou pravdu popisoval nasazení těchto zbraní u Bachmutu jeden z vojáků: „Nainstalovali jsme vzdálenou automatickou věž a její obsluha pila kávu v zemljance. Bojiště jsme monitorovali z dronu. Jakmile se něco pohnulo, pokryli jsme to palbou. Rusové stříleli na dílo z minometu, ale naši lidé byli v bezpečí.“
V případě bojů u Avdijivky se této střelecké věži podařilo zadržet ofenzivu a zabít mnoho útočníků. „Když nepřítel dobyl tuto pozici, nebyli tam zabiti žádní Ukrajinci. Byla to dobrá výměna,“ řekl pro Ukrajinskou pravdu Oleksandr Jabčanka, nadporučík jedné z rot praporu Da Vinciho Vlci.
Není šavle jako Šavle
Zmiňovanou věží je Sabre neboli Šavle ukrajinské společnosti Roboneers. Tento model je vyvíjen již od roku 2015, ale do ruského napadení Ukrajiny těchto zbraní u jednotek příliš nebylo, protože je armáda nekupovala. S válkou se však situace změnila a kromě „Šavlí“ Roboneers armádě dodává i další zařízení – pozemní plošiny Lynx, Camel a Ironclad pro logistiku, evakuaci a střelbu. Zástupci firmy uvedli, že od začátku války firma dodala na frontu zdarma až 200 různých robotů, armáda je vyzkoušela a na základě vyhodnocení úspěšnosti pak firma ještě provedla určité změny, aby roboti potřebám armády co nejvíce vyhovovali.
Kromě Roboneers se na vývoji řízených zbraní podílí i firma ISR Defense. Od ní pochází průzkumný a úderný pozemní dron D-21-11, vybavený 12,7mm kulometem. Dokáže zasáhnout cíl až do vzdálenosti 2 kilometrů, a to i za pohybu.
Robot vs. sniper 1:0
„Uspořádali jsme soutěž ve střelbě na cíl z různých vzdáleností mezi odstřelovačem a naší automatickou věží s kulometem. Robot vyhrál. To je naše odpověď na ruské masové útoky,“ poznamenal pro řekl Ukrajinskou pravdu Vadim Junyk, spoluzakladatel firmy ISR Defense.
Na frontě se již navíc osvědčili i někteří kamikaze pozemní roboti. Například Ratel-S od ukrajinské firmy Stolb je schopen přepravit až 35 kg výbušnin. Právě tento stroj se dostal do trhliny v jednom z mostů v Doněcké oblasti a vyhodil ho do povětří.
„Roboti nám nepomohou odejít z fronty, ale pomůžou nám tam nezemřít. Až nakonec naučíme lidi bojovat s robotickými platformami, budeme schopni udržet v první linii méně vojáků,“ konstatoval Oleksandr Jabčanka.
