Na blížícím se summitu Severoatlantické aliance bude virtuální počítačový svět uznán za plnohodnotné bojiště, stejně důležité jako souš, moře, vzduch a kosmos. Na novém virtuálním válečném poli má aliance jednoho hlavního nepřítele – Rusko. V analýze před varšavským summitem NATO o tom na svém webu píše polská televize TVN 24.
Možný konflikt v kyberprostoru má být jednou z nejdůležitějších otázek summitu, i když bezpochyby zůstane ve stínu záležitostí jako je vytváření sil rychlé reakce nebo rozmístění západních jednotek na východním křídle NATO. Problém spočívá v tom, že bez odborných znalostí je těžké vůbec pochopit koncepci virtuálního boje a s tím spjatá ohrožení. Nebezpečí v podobě ruských tanků či raket si lze rozhodně lépe představit.
Výjimečná schopnost Rusů
Ale právě virtuální počítačový svět je momentálně hlavní scénou, kde se NATO a Rusko střetávají. Ruští hackeři mají ustavičně zkoumat a chystat terén pro útok na slabá místa civilní a vojenské infrastruktury aliančních států. Jejich západní kolegové nejspíše dělají přesně totéž. V této válce je těžké někoho přistihnout při činu a odhalit sepětí útočníků s vládou, a tak jen vzácně zazní veřejná obvinění jedné ze dvou stran. Výzvědné služby raději neprozrazují protivníkovi, co vědí a co jsou schopny odhalit.
„Rusové jsou výjimečně schopní. Pokud si jich všimneš, pak si nejspíše přáli, abys je viděl, anebo je jim to jedno,“ řekl agentuře Bloomberg Mike Buratowski z firmy pro počítačovou bezpečnost Fidelis Cybersecurity, pracující mimo jiné pro americkou vládu.
Největší arzenál kybernetických hrozeb
Američané jsou přesvědčeni, že Rusko je na virtuálním bojišti vážnější soupeř než Čína, kterou Washington pravidelně kárá za virtuální špionáž. „Nemohu uvést podrobnosti, ale od Rusů hrozí mnohem vážnější nebezpečí, než jsme původně předpokládali,“ řekl loni v Kongresu ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper.
Během jiného slyšení v Kongresu ředitel Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Michael Rogers upozornil, že Rusové mají velký arzenál kybernetických hrozeb, ale zatím je nepoužili. „Z hlediska rozsahu akcí nejvíce mluvíme o Číně, ale z hlediska potenciálu bychom určitě ukázali na Rusko,“ prohlásil.
K pochopení, jak hrozivý může být virtuální útok, postačí připomenout incidenty s ruskými hackery. Největší rozruch vyvolal virtuální útok na Estonsko v roce 2007, který se stal i první výstrahou pro NATO. Během konfliktu o přemístění pomníku sovětským vojákům z centra Tallinnu došlo k masovému útoku na estonský internet. Na několik dní ochromil řadu bank, úřadů i nejdůležitějších webových stránek. Sepětí útočníků s ruskými úřady nebylo zřejmé, ale rozsah útoku svědčil o koordinované akci, nepodobající se amatérismu běžných internetových pirátů.
Útok Rusů maskovaný za akci Islámského státu
V posledních letech se odehrála řada menších útoků, méně poutajících pozornost, které mohli zavinit experti v ruském žoldu. Cílem se stala i varšavská burza. V roce 2014 virtuální lupiči ukradli údaje a ochromili část burzovních systémů. Útok zdánlivě vypadal jako akce stoupenců takzvaného Islámského státu, ale za ně se Rusové jen maskovali.
Loňský průnik do systémů francouzské televize TV5 podle agentury Bloomberg podnikla stejná skupina, která napadla varšavskou burzu. Hackeři způsobili škody za miliony eur.
Američané tvrdí, že se v Německu v roce 2014 odehrál ruský útok, který mohl zavinit i oběti. Hackeři se totiž dostali k systémům, které kontrolují huť koncernu ThyssenKrupp. Prý způsobili vážnou nehodu a škody za miliony eur. ThyssenKrupp oficiálně tvrdí, že se nic nestalo.
Bezpochyby jsou ale možné virtuální útoky s reálnými škodami. Neznámější jsou akce izraelských a amerických hackerů v Íránu, kde se jim podařilo proniknout a vážně poškodit systémy obohacování uranu. Írán následky bagatelizuje.
NATO zaostává
Incidenty svědčí o rostoucím významu virtuálního bojiště a hackeři ve službách ruské vlády mohou představovat reálnou hrozbu. Američané v roce 2011 prohlásili, že i virtuální útok mohou považovat za útok na svou zemi. Už v roce 2009 vzniklo velitelství, soustřeďující v jednom místě veškerý potenciál USA pro boj ve virtuální realitě.
Avšak NATO v této sféře zaostává a summit ve Varšavě má být impulsem k posílení. „Začali jsme věnovat pozornost virtuálnímu prostoru. Dohodli jsme se, že jej pokládáme za stejnou operační oblast jako vzduch, moře a souš,“ uvedl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.
Již dříve zaznělo, že virtuální útok na jeden ze států NATO může vést ke spuštění článku pět a ke společné obraně, stejně jako v případě tradičního napadení.
