Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Informoval o tom Jehor Brailian z informační agentury ukrajinského ministerstva obrany ArmiInform.
Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, informovala agentura Reuters. Podle ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Taruty z něj vychází přeživší. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova bylo ve chvíli útoku v divadle mezi 1000 až 1200 lidmi.
„Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!“ napsal poslanec Taruta na facebooku. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí a záchranná akce nadále pokračuje, ale je ztěžována neustálým ostřelováním ruskými okupanty.
Moskva a Kyjev budou dále jednat
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neprobíhají mírová jednání s Ukrajinou dobře. Řekl to ve středu ruské televizi RBC s tím, že ale existuje naděje na kompromis. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že postoje Ruska zní realističtěji, ale bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Další kolo rozhovorů znepřátelených stran má pokračovat dnes. Pokud bude Evropa a NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k mírovému diplomatickému řešení, řekl po návratu z Kyjeva český premiér Petr Fiala (ODS).
Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, řekl dnes ráno ukrajinský generální štáb, podle kterého se ruská vojska soustřeďují na upevnění svých pozic a pokračují v ostřelování infrastruktury a hustě obydlených oblastí. Po ruském útoku se v Kyjevě dnes ráno částečně zhroutil dvanáctipodlažní obytný dům, nejméně dva lidé utrpěli zranění.
Důležité informace:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích, když včera z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali. „Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ řekl ukrajinský prezident. To, co nyní každý den zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.
- Premiér Petr Fiala se spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou ve středu vrátil ze schůzky v Kyjevě, kde v úterý jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali.
- Prezidenti a premiéři zemí NATO se příští čtvrtek sejdou v Bruselu na mimořádném summitu, kde budou jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na unijní summit plánovaný na tentýž den dorazí americký prezident Joe Biden.
- Ukrajina si ve středu od Ruska vyžádala absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Ten podle ruskojazyčné verze BBC zahrnuje zachování vlastní armády bez cizích vojenských základen. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání přišel.
- Univerzální dron Bayraktar TB2, který používá ukrajinská armáda, má podle Jana Kovandy z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potenciál výrazně zasáhnout do bojů na Ukrajině. A to jak v průzkumných misích, tak i v přímém ničení důležitých cílů nepřítele.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Starostu obsazeného Melitopolu unesli ruští vojáci, říká Kyjev
Ukrajinští činitelé dnes obvinili ruské síly, že porušily mezinárodní právo a unesly starostu Melitopolu, informovala ukrajinská média. Město na jihovýchodě Ukrajině obsadily ruské jednotky pár dní po zahájení invaze.
Moskva se k údajnému únosu nevyjádřila. Informace ukrajinské strany, která tvrdí, že byl 33letý starosta obviněn z terorismu, nelze nezávisle ověřit.
"Na základě prvotních informací byl starosta Melitopolu (Záporožská oblast) Ivan Fedorov unesen vetřelci," napsal na telegramu ukrajinský vicekancléř Kyrylo Tymošenko. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka Fedorova unesla desetičlenná skupina, když odmítl spolupracovat s nepřítelem.
"Únos starosty Melitopolu je klasifikován jako válečný zločin podle ženevských úmluv a dodatkových protokolů, které zakazují brát civilisty během války za rukojmí," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
-
Ruští turisté našli možnost, jak se dostat do letovisek a měst v západní Evropě. Využívají k tomu Srbsko
Většina západních zemí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Rusko v odvetě uzavřelo své nebe pro letadla z 36 zemí. Ruští turisté však našli možnost, jak se dostat do letovisek a měst v západní Evropě. Využívají k tomu Srbsko, které tradičně s Ruskem udržuje silné vazby a jehož letadla mohou do Ruska stále létat, upozornila agentura Bloomberg.
Kapacita míst mezi Srbskem a Ruskem v prvním týdnu tohoto měsíce stoupla ve srovnání s obdobím před invazí přibližně o 50 procent. Počet dalších cest ze Srbska do zemí jako Francie, Švýcarsko, Itálie a Kypr se zvýšil o téměř dvě třetiny, uvedla společnost ForwardKeys, která se specializuje na trendy v prodeji letenek.
Neutrální postoj Bělehradu k rusko-ukrajinskému konfliktu znamená, že letecká společnost Air Serbia může nadále létat do Ruska. Srbsko tak představuje vstupní bránu do Evropy pro Rusy, kteří by jinak museli cestovat přes Turecko nebo země Perského zálivu.
-
Evakuační koridory na Ukrajině měly v pátek jen omezené výsledky
CNN: Ukrajinské úřady v pátek oznámily jen omezený úspěch při zajišťování evakuace ukrajinských civilistů z nejhůře postižených oblastí. V okolí Kyjeva se dobrovolníkům a místním úřadům podařilo pomoci dalším tisícům lidí opustit nejhůře postižené okresy na severu a západě města. Navzdory silným výpadům a přicházející palbě bylo po třech dnech evakuováno více než 22 000 lidí z okresů Vorzel, Hostomel, Bucha a Irpin, které zaznamenaly rozsáhlé škody a jsou bez elektřiny a vody, uvedl Oleksij Kuleba, šéf kyjevské regionální správy. V sobotu bude správa "vytvářet nové trasy, aby se dostala do měst, do kterých jsme se zatím nemohli dostat, abychom mohli evakuovat lidi", dodal Kuleba. Hlavním z nich je město Borodjanka - asi 25 kilometrů severovýchodně od Kyjeva. To bylo v pátek znovu ostřelováno, protože ruské síly pokračují ve snaze přiblížit se k hlavnímu městu ze severu.
-
Rusko se snaží obviněními o biologických zbraních odpoutat pozornost, tvrdí USA
Ruská obvinění ohledně biologických zbraní na Ukrajině jsou podle USA snahou odpoutat pozornost, užití biologických a chemických zbraní během války hrozí spíše ze strany Ruska. Po dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to řekla americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti, už několikáté od zahájení války na Ukrajině, svolalo Rusko.
Ruský vyslanec Vasilij Něbenzja na jednání zopakoval tvrzení, že Ukrajina s podporou amerického ministerstva obrany provozuje na svém území laboratoře na výrobu biologických zbraní. Žádné důkazy ale nepředložil. Vysoká představitelka OSN pro odzbrojení Izumi Nakamicuová na jednání řekla, že organizace nemá žádné informace, které by naznačovaly, že obvinění Moskvy se zakládají na pravdě.
„Rusko má dlouhou tradici v tom, že neprávem obviňuje ostatní země z přečinů, které samo páchá,“ řekla Thomasová-Greenfieldová. „Máme vážné obavy, že Rusko možná plánuje užití chemických nebo biologických zbraní proti Ukrajincům,“ dodala.
-
Evropská unie představila čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Zakáže vývoz luxusního zboží
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7.
-
Rusko může zintenzivnit raketové útoky
Ukrajinské ozbrojené síly vydaly prohlášení o vysoké pravděpodobnosti, že Rusko zvýší raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu. Na twitteru o tom informuje web The Kyiv Independent.
-
YouTube celosvětově zablokoval kanály spojené s ruskými státními médii
Internetová platforma YouTube s okamžitou platností celosvětově zablokovala všechny kanály spojované s ruskými státními médii. Zdůvodnila to pravidly, která zakazují obsah popírající či zlehčující dostatečně podložené informace o násilných činech, informovala agentura Reuters. Vlastníkem YouTube je americká společnosti Google ze skupiny Alphabet. Provozovatel největší světové platformy pro sdílení videí už na začátku tohoto měsíce kvůli situaci na Ukrajině zablokoval v Evropě kanály spojené s ruskou televizí RT a webem Sputnik.
-
Minsk popřel tvrzení Kyjeva, že ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na Bělorusko
Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, uvedlo dnes velitelství ukrajinských vzdušných sil. Podle něj šlo o cílenou provokaci, která má vtáhnout Minsk do války na Ukrajině. Běloruské ministerstvo obrany informaci kategoricky popřelo. Ukrajinské analytické centrum následně oznámilo, že podle jeho předběžných dat mohou běloruské jednotky dnes po deváté hodině (20:00 SEČ) napadnout Ukrajinu, napsala agentura Unian.
Běloruské ministerstvo obrany ale podle státní tiskové agentury BelTA uvedlo, že informace o útoku na běloruskou vesnici je „naprostý nesmysl“.
-
Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války, myslí si americká viceprezidentka
Ruský prezident Vladimir Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Podle agentury AP to při dnešní návštěvě Rumunska uvedla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Členskou zemi NATO zároveň ubezpečila o platnosti závazku kolektivní obrany aliance.
„Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie,“ řekla Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem.
Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. „Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích,“ řekla Harrisová s tím, že to někdy nebývá snadné.
-
Není jisté, zda se do Mariupolu dostane pomoc. Situace je kritická, uvádí Kyjev
Situace v Mariupolu je kritická a není jasné, jestli se tam podaří dnes doručit humanitární pomoc, oznámil podle agentury Reuters poradce ukrajinského ministerstva vnitra Vadym Denysenko. Všechny přístupové cesty do města jsou zablokované, uvedly ruské úřady; z odstřižení strategického přístavu od vnějšího světa však viní ukrajinské „nacionalisty“, píše agentura TASS. Zastupitelé města dnes oznámili, že si ruské obléhání a ostřelování vyžádalo životy 1582 civilistů.
Ruské vojsko na Mariupol útočí už 12 dní. „Nikdy tyto zločiny proti lidskosti nezapomeneme a neodpustíme,“ uvedlo zastupitelstvo města na jihovýchodě Ukrajiny v prohlášení.