Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Informoval o tom Jehor Brailian z informační agentury ukrajinského ministerstva obrany ArmiInform.
Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, informovala agentura Reuters. Podle ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Taruty z něj vychází přeživší. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova bylo ve chvíli útoku v divadle mezi 1000 až 1200 lidmi.
„Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!“ napsal poslanec Taruta na facebooku. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí a záchranná akce nadále pokračuje, ale je ztěžována neustálým ostřelováním ruskými okupanty.
Moskva a Kyjev budou dále jednat
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neprobíhají mírová jednání s Ukrajinou dobře. Řekl to ve středu ruské televizi RBC s tím, že ale existuje naděje na kompromis. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že postoje Ruska zní realističtěji, ale bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Další kolo rozhovorů znepřátelených stran má pokračovat dnes. Pokud bude Evropa a NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k mírovému diplomatickému řešení, řekl po návratu z Kyjeva český premiér Petr Fiala (ODS).
Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, řekl dnes ráno ukrajinský generální štáb, podle kterého se ruská vojska soustřeďují na upevnění svých pozic a pokračují v ostřelování infrastruktury a hustě obydlených oblastí. Po ruském útoku se v Kyjevě dnes ráno částečně zhroutil dvanáctipodlažní obytný dům, nejméně dva lidé utrpěli zranění.
Důležité informace:
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích, když včera z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali. „Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ řekl ukrajinský prezident. To, co nyní každý den zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.
- Premiér Petr Fiala se spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou ve středu vrátil ze schůzky v Kyjevě, kde v úterý jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali.
- Prezidenti a premiéři zemí NATO se příští čtvrtek sejdou v Bruselu na mimořádném summitu, kde budou jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na unijní summit plánovaný na tentýž den dorazí americký prezident Joe Biden.
- Ukrajina si ve středu od Ruska vyžádala absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Ten podle ruskojazyčné verze BBC zahrnuje zachování vlastní armády bez cizích vojenských základen. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání přišel.
- Univerzální dron Bayraktar TB2, který používá ukrajinská armáda, má podle Jana Kovandy z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potenciál výrazně zasáhnout do bojů na Ukrajině. A to jak v průzkumných misích, tak i v přímém ničení důležitých cílů nepřítele.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Jednání v Turecku bylo zahájeno
V tureckém městě Antalya právě začali jednat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Rozhovorů se účastní i turecký ministr Mevlüt Çavuşoglu, který jednání zprostředkoval.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1501838921537310722
-
Mistr světa proti válce na Ukrajině
Čtyřnásobný mistr světa formule 1 Sebastian Vettel se opět postavil proti ruské invazi na Ukrajinu. Pro závěrečné testy před novou sezonou v Bahrajnu si nachystal helmu v ukrajinských barvách. Kromě modrého a žlutého pruhu si jezdec stáje Aston Martin nechal na přilbě vyobrazit také symbol míru holubici s olivovou ratolestí, nápisy "Mír a láska", "Konec válce" a text písně "Imagine" od Johna Lennona. Vettel už krátce po vypuknutí konfliktu zaujal jasný postoj a oznámil, že bude bojkotovat Velkou cenu Ruska. Vedení formule 1 poté závod zrušilo a nakonec ukončilo smlouvu i s jeho organizátory.
https://twitter.com/autosport/status/1501822032622858243
-
Demonstrace proti dodávkám ruského plynu
Několik lidí dnes ráno před Úřadem vlády v Praze protestovalo proti dodávkám ruského plynu do Česka a dalších zemí Evropské unie. Demonstranti požadovali rychlé ukončení nákupu fosilních paliv z Ruska. Uvedli, že těmito platbami evropské země pomáhají financovat ruskou invazi na Ukrajině. Poklidný protest uspořádalo hnutí Limity jsme my, které chce před Úřadem vlády demonstrovat každé ráno do středy. Před Strakovou akademií se sešla desítka lidí. Roztáhli transparent s nápisem Stop plynu, stop invazi. Na transparentu byla také napsána částka, kterou podle aktivistů země Evropské unie poslaly Rusku za plyn od počátku invaze do středy - 175 miliard korun. Později aktivisté transparent doplnili o částku k dnešnímu dni, která podle nich činí zhruba 190 miliard korun. Demonstranti také uctili památku obětí války na Ukrajině minutou ticha.
-
Rusko se nebude účastnit jednání Rady Evropy
Rusko se už nadále nehodlá účastnit jednání Rady Evropy, informovala dnes agentura TASS. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že členské státy Evropské unie a NATO podkopávají tuto instituci, která má sloužit k prosazování lidských práv, právního státu a demokracie.
Moskva tvrdí, že státy EU a NATO, které označuje jako nepřátelské, zneužívají své absolutní většiny ve Výboru ministrů Rady Evropy. A pokračují podle ní v linii ničení Rady Evropy a společného humanitárně-právního prostoru v Evropě.
-
Ruské ozbrojené složky od začátku invaze ztratily přes 12 tisíc vojáků a 335 tanků
https://twitter.com/KyivIndependent/status/1501824458608230400
-
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze vystřelilo 710 raket
Od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi v plném rozsahu, už na Ukrajinu vystřelilo 710 raket. Ruské síly se také přiblížily k městům Charkov a Mykolajiv. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent s odkazem na televizi CNN.
-
Do České republiky dorazilo již 200 000 uprchlíků
Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 000. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Registrováno je podle středečních údajů 90 000 lidí, podle Rakušana už jde však pravděpodobně o více než 100 000 osob.
-
Brovary se brání
V okolí města Brovary, jež leží asi 12 km východně od Kyjeva, probíhají těžké boje mezi ruskými okupanty a ukrajinskou armádou posílenou o jednotky dobrovolníků.https://twitter.com/nexta_tv/status/1501804091709607936
-
Konvoj u Kyjeva stále stojí
Podle britského ministerstva obrany ruský vojenský konvoj, který se nachází severozápadně od ukrajinské metropole Kyjeva, učinil za poslední více než týden jen malý posun a utrpěl další ztráty. Britové navíc tvrdí, že v posledních dnech zaznamenali nad Ukrajinou význačné snížení aktivity ruských vzdušných sil, což přičítají nečekané efektivitě a odolnosti ukrajinské protivzdušné obrany.
-
Ostřelování znemožňuje pohřby
Oběti ruské agrese v Mariupolu musejí být pohřbívány do hromadných hrobů, protože neustále ostřelování města neumožňuje ukládání padlých na hřbitovech.
