Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to dnes Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.

„Jsem hluboce znepokojen, že konflikt na Ukrajině, který je katastrofou pro ty, kterých se přímo týká, se stane tragédií pro nejchudší lidi žijící ve venkovských oblastech,“ uvedl předseda fondu Gilbert Houngbo. Lidé žijící v nejchudších oblastech se jen velmi těžko vyrovnávají s růstem cen potravin, pohonných hmot či hnojiv, který kvůli ruské agresi proti Ukrajině nastal nebo se očekává, že nastane.

Negativní dopady kvůli růstu cen či omezení vývozu fond zaznamenává v několika zemích na Blízkém východě či v Africe. Například Libanon dováží přes 80 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a kvůli výbuchu v bejrútském přístavu má zásoby jenom na měsíc. V zemi přitom trpí nedostatkem potravin zhruba 22 procent lidí. Velkou závislost na dovozu pšenice či slunečnicového oleje vykazuje také Egypt.

Senát souhlasí a podporuje středeční rozhodnutí o okamžitém vyloučení Ruska z Rady Evropy. Stojí to v usnesení, které dnes Senát přijal na návrh senátorky Miroslavy Němcové (ODS a TOP 09), která je rovněž předsedkyní Stálé delegace Parlamentu ČR do Rady Evropy. Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, ve středu oznámila, že Rusko vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu. K vyloučení Ruska a Běloruska z mezinárodních organizací vyzval český Senát již 25. února, tedy den poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Vyloučení z RE se týká pouze Ruska.

Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF ve svých příspěvcích o cestě premiérů Polska, Česka a Slovinska do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským poukazují na to, že státníkům pro jejich misi chyběl mandát Evropské unie. Pokládají si také otázky, zda cesta neohrozí mírová jednání s Moskvou či doposud jednotný postoj unijních států. Českého premiéra Petra Fialy a jeho protějšků z Polska a Slovinska Mateusze Morawieckého a Janeze Janši se naopak hlasitě zastal bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, který zpochybňování významu návštěvy ukrajinského prezidenta označil za skandální.

„Naprosto skandální, jaké přihlouplé otázky jsou v německé televizi k odvážné cestě tří unijních premiérů pokládány. Zda vůbec směli? Zda to bylo schváleno? Samozřejmě, že mohli, zaslouží si za to potlesk,“ napsal na twitteru Ischinger.

Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z tamní radnice. Podle ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Taruty z něj vychází přeživší. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí, odstraňování trosek pokračuje, uvedla agentura Ukrinform. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem mezi 1000 až 1200 lidmi.

Ruské ministerstvo obrany ve středu útok na divadlo popřelo, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.

Americký prezident Joe Biden bude v pátek telefonicky hovořit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Hlavními tématy rozhovoru budou ruská invaze na Ukrajinu a konkurence mezi Čínou a USA, informoval dnes Bílý dům.

Plánovaný telefonát Washington označil za „součást našeho pokračujícího úsilí o udržení otevřených komunikačních linek mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou“.

V pražských tělocvičnách je v současné době ubytováno zhruba 650 ukrajinských uprchlíků. Na nouzové ubytování je předělána dvacítka tělocvičen a další jsou připravovány. V budoucnu by měly být využívány jednotlivé tělocvičny na střídavě tak, aby nebyly obsazeny neustále ty samé a obsluhující personál si mohl odpočinout. Novinářům to dnes řekl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil.

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům ve středu odbavilo 2765 lidí, zhruba o 50 méně než v úterý. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na něj obrátilo 41 616 lidí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč. Italskému deníku dále řekl, že ukrajinská vláda je připravená fungovat i v případě - podle něj nepravděpodobného - pádu Kyjeva.

„(Zelenského) hlavní pozice se nezměnila,“ uvedl Arestovyč s tím, že Ukrajina se nikdy nevzdá "národních zájmů". Přijatelná dohoda pro Zelenského „začíná návratem ke stavu z 23. února, tedy před začátkem války“, řekl také Arestovyč v rozhovoru pro italský list La Repubblica. Podle něj si ale Ukrajina nadále činí nárok na Ruskem anektovaný poloostrov Krym a území ovládané separatisty ve východoukrajinském Donbasu.

Česko a Litva mají stejný postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Nevyprovokovaná agrese, bezdůvodné napadení demokratického státu a vraždění civilistů nemůže zůstat bez odezvy. Po dnešním jednání se svým litevským protějškem Gabrieliem Landsbergisem to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podporují vstup Ukrajiny do Evropské unie.

„Ruský a běloruský režim zaútočily na demokracii jako takovou, na základy našeho právního a svobodného státu,“ uvedl šéf české diplomacie. Landsbergis poznamenal, že Litva a ČR jsou mezi zeměmi, které Ukrajině pomáhají nejvíce a prakticky. „Posílají zbraně, zbraňové systémy, různé vybavení, které pomáhají zastavit nebo alespoň zpomalit ruský postup,“ řekl.

Další evropští partneři a Severoatlantická aliance (NATO) by podle litevského ministra měli dělat ještě více na pomoc zemi napadené Ruskem. „Je třeba nepolevovat v sankcích a celkovém izolování Ruska,“ doplnil. Podle Landsbergise se některé světové státy ještě jasně nevyjádřily, na jaké straně stojí.

Do švédských přístavů každý den z Polska trajekty dorazí stovky lidí prchajících z válkou postižené Ukrajiny. Mnohé švédské přepravní společnosti nabízejí pro uprchlíky cestu zdarma. V přístavech na unavené cestující, v naprosté většině ženy a děti, čekají stoly s jídlem, základními potřebami i seřazené kočárky a hračky pro děti, píše AFP.

Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser a polský ministr sportu a turismu Kamil Bortniczuk se shodli na přísných sankcích vůči Rusku v oblasti sportu, tedy zejména vyloučení všech ruských sportovců z mezinárodních soutěží a neudělování víz ruským sportovcům. V obou státech se pomáhá na centrální úrovni i prostřednictvím jednotlivých sportovních svazů a klubů ukrajinským sportovcům, jejichž země čelí vojenskému útoku.