NÁZOR / Válka v Izraeli je válka proti teroru, který nemá obdoby. Během jediného dne zemřelo brutálním způsobem více Židů než během křišťálové noci v roce 1938. Návštěva Izraele mě utvrdila v tom, že chci stejně jako v případě Ukrajiny jednou moci říct, že jsem stál na správné straně. A to na straně svobody proti zločincům.
To, co se momentálně odehrává, to není válka Izraele s arabským světem. Není to válka ani s Palestinou, dokonce ani s Gazou. Je to stejně jako na Ukrajině válka s teroristy, kteří chtějí zničit celý národ a vymazat jednu zemi z mapy. Izrael má na výběr pouze ze dvou možností. Buď přežije on, nebo teroristé.
Na mém setkání s poslanci Knesetu mi někteří říkali jednoduchou pravdu, vůbec nejde teď o hranice, ty jsou pouhou záminkou, Izrael bojuje doslova o vlastní přežití! To, že svět reaguje tím, že haní Izrael za to, že se brání způsobem, jakým se brání, mi skutečně hlava nebere.
Každý rozumný člověk by měl rozeznávat mezi cíleným vražděním civilistů a ztrátách na životech civilistů, ke kterým dojde během obranných operací, které mají za cíl zničit například odpalovací zařízení často cíleně u škol či nemocnic. Žádný izraelský voják nestřílí záměrně na civilisty, aby mu nejdřív svázal ruce a pak ho před očima dětí zapálil. Takovéto informace, a v mnoha případech ještě daleko zvrácenější Izraelci ven příliš nevypouští. Masakry, ke kterým skutečně dochází, jsou šílené a se mnou silně otřásly. Domnívám se však, že by možná Západ potřeboval na vlastní oči vidět to čisté zlo, aby se konečně opravdu probral.
Měl jsem možnost setkat se osobně i s rodinami, kterým teroristé z Hamásu unesli jejich blízké. Slyšet to přímo od nich je naprosto zdrcující a opravdu silně mě to zasáhlo. V rukou těchto teroristů je jich momentálně 241 včetně dětí a za jejich propuštění si únosci diktují naprosto nesmyslné požadavky. Teroristé se dožadují humanity, přitom oni sami jí nemají ani špetku. Dokud se k uneseným rukojmím nedostane alespoň Červený kříž, potom určitě nemají mít nárok na nic, natož na pomoc nebo místo v rozhovorech ve světových médiích.
Jsem neskutečně vděčný za to, že po návratu zpět do ČR jsou jediné sirény, které uslyším, ty zkušební. V Izraeli jsou ty skutečné na denním pořádku. Židovský stát musí každý den bojovat o svoji existenci a na to bychom měli myslet vždy, když ho někdo bude chtít soudit za to, že se brání.
Představa, že se Izrael sice může bránit zbraněmi, ale nesmí u toho zemřít žádní lidé, je sice představa nádherná a typicky evropská, ale naprosto pokrytecká.
Autor je poslanec TOP 09