Do konce roku 2024 plánují ruské regiony a okupovaná území vyčlenit na válečné výdaje téměř 1,5krát více peněz než loni, jde o částku více než 800 miliard rublů (téměř 200 miliard korun). Toto číslo je minimální odhad, který nezahrnuje Moskvu a řadu skrytých nákladů, píše Novaja Gazeta Europe. V některých oblastech tyto výdaje převýší peníze pro zdravotnictví.
Ruská Státní duma 24. října schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2025 a období 2026 až 2027. Největší výdajovou položkou je „obrana“ státu. V příštím roce na ni připadne téměř třetina (32 procent) všech federálních výdajů (13,5 bilionu rublů).
Významná část vojenské zátěže připadá také na regionální rozpočty. Za rok 2024 jde o 813,4 miliardy rublů na válku. To je 3,6krát více než výdaje na stejné položky v roce 2021. Tyto peníze pochopitelně chybí jinde, takže výdaje regionů na sociální platby nesouvisející s válkou se od roku 2021 zvýšily pouze 1,16krát.
„Takto výrazné výdaje nebyly původně plánovány. Na začátku roku počítaly regionální rozpočty na tyto položky částkou 445 miliard rublů , což znamená, že výdaje související s válkou měly oproti roku 2023 klesnout. Místo toho se však do poloviny října objem plánovaných výdajů téměř zdvojnásobil (o 83 procent),“ píše list.
Do roku 2022 tvořily „vojenské“ výdaje regionů především výdaje na civilní obranu a ochranu před mimořádnými událostmi, sociální zabezpečení veteránů Velké vlastenecké války, afghánské a čečenské války a základní vojenskou evidenci. Tehdy byly regionální výdaje na civilní obranu a mimořádné události poměrně stabilní: asi 130 až 140 miliard rublů ročně. V roce 2024 vzrostly na 225 miliard rublů (z toho 34 miliard rublů šlo do povodněmi postižené Orenburské oblasti, ale i tak je růst zřejmý).
Výše vojenských výdajů se v jednotlivých regionech značně liší: zatímco na Luhanskou a Doněckou „lidovou republiku“ a Chersonskou oblast připadá třetina vojenských výdajů, Čečensko a Tatarstán vydávají na válku asi půl procenta celkového rozpočtu.
Kurská oblast vynaložila na „obranu“ 1,3krát více než na vzdělávání a téměř čtyřikrát více než na zdravotnictví. Mezi regiony, jejichž vojenské výdaje převyšují výdaje na zdravotnictví, patří také anektovaný Krym, Kurganská oblast a Adygejská republika. Regiony si takové zvýšení vojenských výdajů nemohou dovolit: podle současného plánu skončí všech 89 regionů v letošním roce s rozpočtovým deficitem. Ten je pak hrazen především z federálních peněz a v 17 regionech dotace převyšují jejich vlastní příjmy.
Výše uvedený odhad lze považovat za minimální; v rozpočtu je obtížné poznat významnou část výdajů souvisejících s válkou.
„Mnohé regiony poskytují různé dotace, subvence podnikům vyrábějícím vojenské produkty. Často to ani není iniciativa samotných regionů, ale příkaz shora, z centra. Ve zpravodajství je však zvykem používat poměrně zdlouhavé formulace: je obtížné, často nemožné, rozlišit mezi investicemi do civilní ekonomiky a penězi pro vojensko-průmyslový komplex,“ vysvětluje Taťána Michajlovová, ekonomka z Pensylvánské univerzity.
S vypuknutím plnohodnotné války se do deficitu dostal i federální rozpočet a podle nového rozpočtového zákona zůstane v deficitu nejméně další tři roky.