Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) předstírala, že si nechce hrát v případu Čapího hnízda na vyšetřovatelku. Nakonec však na ČT24 opakovaně nechtěně nepřímo (ale jednoznačně) přiznala, že je přesvědčena o nevině svého stranického šéfa Andreje Babiše.

Válková totiž opakovaně obhajovala Babišovo tvrzení pronesené na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny u příležitosti rozhodování o jeho vydání k trestnímu stíhání v případu Čapího hnízda, že si lze v České republice díky systému objednat stíhání. Válková s tím sice nesouhlasí, ale má pro Babiše lidsky pochopení. Např. v pořadu Interview ČT24 uvedla: „Chápu ten výrok jako projev osobního zoufalství nad tím, že se dostal do situace, kdy ví, že nic neudělal. Myslí si to, je o tom přesvědčený a teď tam stojí jako na pranýři. A musí tu situaci nějakým způsobem prožít a přežít.“

Jak jen to Válková může vědět? Stejně tak by někdo jiný mohl naopak říci: „Chápu ten výrok jako projev osobního zoufalství nad tím, že se dostal do situace, kdy ví, že se dopustil podvodu a přišel si tak k penězům, které mu nenáležejí. Myslí si to, je o tom přesvědčený a teď tam stojí jako na pranýři s vědomím, že zřejmě půjde před soud, který mu uloží spravedlivý trest. A musí tu situaci nějakým způsobem prožít a přežít.“ Jenže to Válková neřekla. Proč nepřišla třeba právě s takovým vysvětlením? Vůbec ji to nenapadlo. Vůbec ji nenapadlo, že je Babiš možná podvodník a zloděj, který možná zneužil desítky milionů korun z fondů EU.

Navíc Babiš zjevně nemyslel svá slova vážně. Jinak by se obrátil na „nadřízeného“ státního návladního či na Generální inspekci bezpečnostních sborů (která vyšetřuje policii).

Takže si Válková hraje, snad nevědomky, na vyšetřovatele i soudce a dokonce už zná rozsudek, ačkoli tvrdí, že si na vyšetřovatele hrát nechce.

Válková i místopředsedkyně Mandátového a imunitního výboru Taťána Malá (rovněž ANO) tvrdí, že jim ve vyšetřovacím spise (s výsledky od českých i evropských vyšetřovatelů) chybí důkazy, že Babiš převedl společnost Farma Čapí hnízdo na své děti a svou přítelkyni (nynější manželku) pouze fiktivně, popřípadě že s nimi byl předem dohodnutý na navrácení do vlastních rukou i s proinvestovanou dotací určenou pro malé a střední podniky, na kterou by Babiš se svým koncernem zcela nepochybně neměl nárok. Válková tvrdí, že je ve spise na takové Babišovo chování usuzováno pouze na základě chování jeho blízkých, nikoli na základě jeho vlastního jednání. Obě dámy (a spolu s nimi zjevně i celý poslanecký klub ANO) tak podle svých slov mají podezření, že je případ vykonstruovaný.

Jenže i kdybychom třeba připustili, že je vyšetřovací spis veden dejme tomu nešikovně, a i kdybychom čistě teoreticky připustili, že jde kriminalistům spíše o sesazení Babiše z politických funkcí než o spravedlnost, vůbec to přece neznamená, že je Babiš nevinný. I kdyby snad exministryně spravedlnosti nevěřila na spravedlivě vedené procesy v českém justičním systému a právě proto by se rozhodla pro krajní a velmi diskutabilní krok, totiž hlasovat proti Babišovu vydání, ještě to přece neznamená, že je vše v pořádku a Babiš má mít její podporu v ministerské, nebo dokonce premiérské funkci.

I kdyby byl náhodou vyšetřovací spis veden primitivně, proč se Válková, Malá a další poslanci za ANO Babiše neptají na podivnosti v případu Čapího hnízda? Proč vydal anonymní akcie na společnost Farma Čapí hnízdo? Chtěl snad něco skrývat před finančním úřadem či kriminalisty? Proč převedl Farmu na své blízké, když přitom předinvestiční přípravu prováděl ještě on se svou firmou? Proč dlouho lhal, že neví, komu Farma v inkriminované době patřila? Proč byl areál stavěn na jeho pozemcích? To přece vypadá, jako kdyby ho chtěl dříve, či později získat i s evropskou dotací do svých rukou. Proč jeho firma poskytla Farmě ručení za obrovský bankovní úvěr a nesla tak prakticky celé riziko investice? Takhle to přece vypadá, jako kdyby byl realizovaný projekt Babišův a jako kdyby se od počátku snažil dostat Farmu do finanční tísně a závislosti na své firmě. Proč Babiš nechce jako nynější vlastník Farmy opětovně zhotovit dokumenty, které jeho děti ztratily (včetně kopií v elektronické i papírové podobě) a které by prokazovaly, že právě Babišovi blízcí byli v inkriminované době vlastníky?

I kdyby si snad poslanci za ANO mysleli, že nebyl spáchán trestný čin a trestní stíhání je jen šikanou, uvedené vyvstávající otázky přinejmenším zakládají důvod pro opravdu velké pochybnosti a přinejmenším si žádají věrohodné vysvětlení, zvlášť má‑li se Babiš ucházet o nějakou vyšší funkci než funkci řadového poslance, do které byl zvolen voliči, kteří se o případ zřejmě nezajímají.

Jak je možné, že tyto otázky ani jednoho z poslanců za ANO nenapadají a poslankyni Malé by dokonce nevadilo, kdyby byl spravedlivý proces s Babišem a případný trest odložen o čtyři roky? Malá si totiž asi nepřipouští, že by Babiš nemusel na výše položené logicky vyvstávající otázky uspokojivě odpovědět, protože se možná dopustil zločinu. Ani takové otázky Babišovi nepokládá, alespoň ne veřejně. Všichni poslanci za ANO (kromě Babiše) dokonce hlasovali proti Babišovu vydání, ačkoli si Babiš přál být vydán (což však jistě nelze považovat za konflikt se svým předsedou). Proč chtějí poslanci za ANO za premiéra člověka, nad kterým visí takové otazníky?

Odpověď možná tkví ve vděčnosti. Babiš totiž mohl kteréhokoli z kandidátů do sněmovny za ANO sám od sebe vyhodit před volbami z kandidátky a nahradit ho kýmkoli jiným.

Na závěr neuškodí, když si zopakujeme i další problémy spojené s Babišem. Čapí hnízdo totiž není jediný malér.

Premiér a předseda Bezpečnostní rady státu Babiš je člověk, který se bojí požádat si o lustrační osvědčení a jistě ví proč. Člověk, který byl podle informací expremiéra Mirka Topolánka vyšetřován kvůli smrti podnikatele Františka Mrázka (a ANO se k tomu odmítá vyjádřit; jistě také ví proč). Exministr, za jehož éry byly ilegálně likvidovány firmy. Bez jeho pozdější projevené lítosti a snahy o nápravu. Politik, který může sám rozhodovat o kandidátech do sněmovny za svou politickou stranu. Politik, na němž je jeho strana postavena. Politik, který vlastní všechna její loga a marketingové značky a na němž je finančně závislá. Podnikatel, který je důvodně podezřelý z daňových úniků v případu společnosti Profrost, takže ho prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (dokud jí to někdo nezatrhne). Miliardář, který uměle rozdělil jediný dluhopis na miliardy kousíčků a na základě toho odmítá už několik let platit daň z příjmů (v desítkách milionů korun). Exministr, který zjevně ovlivňoval cenu akcií energetického gigantu ČEZ svým blafováním. Podnikatel, který řešil spor chemickou likvidací vzrostlé úrody obilí v hodnotě milionů. Podnikatel a politik, který je v neustálém obřím konfliktu zájmů a jedním z důvodů jeho vstupu do politiky zřejmě byla, jak tvrdí více komentátorů, ztráta kontaktů potřebných pro jeho byznys v období dvou středopravých vlád. Mediální magnát, který opakovaně ovlivňoval svá média, ačkoli sliboval na zdraví svých dětí opak a ačkoli do nich dosadil své vedení. Podnikatel a politik, který vyhrožoval novinářům, že nevědí, s kým mají tu čest (popř. daňovou kontrolou, která následně skutečně dorazila). Politik, který podle odborníků z Rady Evropy tlakem ovlivnil volbu místopředsedy vrchního soudu. Tak by bylo možné pokračovat.